Sobota 19. 9. 2020, od 9:00 hodin, prezentace a ochutnávka oceněných výrobků s jejich prodejem

Pátek 18. 9. 2020, od 10:00 hodin, prezentace a ochutnávka oceněných výrobků s jejich prodejem

Čtvrtek 17. 9. 2020, od 14:00 hodin, farmářský trh, prezentace a ochutnávka oceněných výrobků s jejich prodejem

26. – 27. 9. 2020, prezentace a ochutnávka oceněných výrobků s jejich prodejem

8.9.2020 – Postup sklizně obilovin a řepky v České republice k 7. září 2020 – konečný

V Praze dne 10. 09. 2020 Tisková zpráva – Německo dnes informovalo o prvním výskytu afrického moru prasat (AMP) na svém území. Nákaza byla potvrzena u uhynulého prasete divokého v blízkosti polských hranic. Vzhledem k tomu, že se nyní AMP vyskytuje ve třech ze čtyř zemí sousedících s Českou republikou, upozorňuje Státní veterinární správa (SVS) na tuto skutečnost a apeluje na nutnost dodržování mimořádných veterinárních opatření a zásad biologické bezpečnosti v chovech.

4.9.2020 – Z dat ÚKZÚZ vyplývá, že celorepublikový průměr intenzity hrabošů dosáhl v srpnu 1168 aktivních východů z nor (AVN) na hektar, což odpovídá 5,8násobku prahu škodlivosti (práh škodlivosti pro letní období je 200 aktivních východů z nor na hektar). Došlo tak k dalšímu navýšení četnosti populací v porovnání s daty pro červenec. K nárůstu populací tak dochází kontinuálně od května, kdy byly zaznamenány nejnižší počty AVN tohoto roku. Vysoký podíl extrémních výskytů v průměru dosahujících 17násobek prahu škodlivosti byl potvrzen v řadě okresů Středočeského a Ústeckého kraje a dále i v okresech západních Čech nebo Moravy.
V současnosti pokračuje monitoring ÚKZÚZ na strništích sklizených polních plodin, v zakládaných meziplodinách a ozimech, dále v jetelotrávách, vojtěšce, jeteli a trvalých kulturách, včetně sadů a vinic. Stále platí, že hraboš se vyskytuje mozaikovitě a lokálně způsobuje i v tomto roce škody. V současnosti pokračuje nárůst početnosti hraboše téměř ve všech krajích. Extrémní skok v počtech aktivních východů z nor byl potvrzen v okresech Beroun, Blansko, Chomutov, Hradec Králové, Jičín, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Litoměřice, Louny, Mělník, Mladá Boleslav, Most, Nymburk, Olomouc, Praha-východ , Rakovník, Trutnov, Ústí nad Orlicí a Znojmo (stav k 3. 9. 2020). V těchto okresech ÚKZÚZ doporučil nevysévat meziplodiny, jako jedno z důležitých preventivních opatření v boji proti přemnoženým hrabošům. Další doporučení pro toto období je využít po sklizni agrotechnická opatření v podobě orby nebo hloubkového (dlátového) kypření podle půdně-klimatických podmínek s následným upěchováním půdy (nikoli válením) tak, aby došlo k co největšímu narušení nor a likvidaci hrabošů. S tímto opatřením se však pojí riziko snížené zásoby vláhy pro zakládané porosty. Populace hraboše by měly v září vlivem agrotechnických prací a dalších faktorů významně poklesnout. Ze zkušeností minulého roku však očekáváme koncem devátého měsíce opakovanou rekolonizaci ploch se zasetými ozimými plodinami. Lokálně lze předpokládat poškození tam, kde jsou problémy s hrabošem nyní. Jakmile hraboši začnou zpátky migrovat na osetá pole, je vhodné využít např. výběrové aplikace rodenticidů do nor – manuální nebo pomocí upravených strojů, které ukládají návnadu do umělých nor. Aktuálně lze za účelem snížení hospodářských ztrát způsobených kalamitním výskytem hraboše využít i aplikace rodenticidů daných Nařízeními ÚKZÚZ ze dne 3. 9. 2020. Inspektoři ÚKZÚZ nadále sledují aktuální vývoj populací tohoto škůdce a průběžně informují veřejnost na webu ÚKZÚZ a prostřednictvím Rostlinolékařského portálu. Aktuální míra rizika ohrožení zemědělských porostů v jednotlivých krajích je zobrazena níže v grafech.

8.9.2020 – Tisková zpráva – Na dvouletém přechodném období pro novou Společnou zemědělskou politiku (SZP), nutnosti dostatečné podpory v rámci rozvoje venkova se shodli na dnešním jednání ve Vídni ministr zemědělství Miroslav Toman a ministryně zemědělství, regionů a cestovního ruchu Rakouska Elisabeth Köstingerová. Řešili například i strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a „K biodiverzitě“, obnovu lesů po kůrovcové kalamitě nebo problematiku označování původu potravin.