Zvážení ošetření porostů řepky proti šešulovým škůdcům a hlízence
V návaznosti na pokračující monitoring šešulových škůdců je nutné upozornit na zvýšený výskyt imag bejlomorky kapustové, která začíná klást do základů nejmenších šešulí. Význam tohoto drobného škůdce rok od roku stoupá především díky problematické ochraně a z důvodů vysokého zastoupení řepky v osevních postupech.
Bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) má 5-6 generací za rok a v současnosti je možné v porostech sledovat imaga 1. generace. V porostech je pak možné na začátku června potkat i 2. generaci, která stačí naklást do posledních vyvíjejících se šešulí. Význam tohoto škůdce tak stoupá i z toho důvodu, že proti 2. generaci se cíleně neošetřuje a dochází tak k namnožení. Obzvláště napadeny bývají okraje pozemků (bejlomorky jsou špatní letci). V napadených šešulích se často vyskytují společně s larvami krytonosce šešulového. Další generace se realizují na rostlinách z čeledi brukvovitých (i na brukvovité zelenině).
Na řadě ploch je řepka k 18. týdnu na začátku nebo v plném květu. V tomto období se rozhoduje též ochrana proti bílé hnilobě řepky (hlízence). Riziko napadení je v současnosti spíše nízké (s ohledem na dosavadní průběh počasí), nelze jej však podceňovat, především v porostech s mechanickým poškozením stonků. Z počátku dubna jsou porosty řepek v údolních polohách poškozeny mrazy a stonkovými krytonosci. V současnosti jsou vidět v porostech již příznaky škodících larev ve stoncích řepek. Tato poškození představují hlavní vstupní bránu pro infekci spor hlízenky obecné, které se uvolňují z klíčících apothécií. V roce 2019 přišly v závěru května deště, které ovlivnily podmínky v porostech a zvýšily tak podíl infikovaných rostlin. V letošním roce jsou predikovány srážky minimální, nicméně není radno podceňovat podmínky v uzavřených lokalitách se sklonem k akumulaci mlh a ranní rosy.
V následujících pár krocích je možné jednoduše vyhodnotit situaci a určit, zda je nutné řešit otázku ochrany porostu proti hlízence. Klíčové otázky jsou:
1) Je půda na poli s pěstovanou řepkou vlhká až mokrá?
2) Je porost polouzavřen či zcela uzavřen (tedy, není vidět přes listovou plochu na zem)?
3) Je porost řepky celkově vlhký až mokrý ještě v poledne (tedy, máte-li při průchodu porostem vlhké kalhoty)?
4) Je porost ve fázi kvetení 62-65 BBCH (korunní plátky začínají opadávat)?
Pokud bylo odpovězeno na výše uvedené otázky kladně a předpověď počasí hlásí srážky na další týden, je vhodné zvážit fungicidní ochranu (až do fáze 69 BBCH). V katastrech s vyšším zastoupením řepky, případně dalších hostitelských předplodin (hořčice, mák, slunečnice, zelenina, jeteloviny, luskoviny) je možné předpokládat vyšší tlak, a proto je i z tohoto důvodu zvážit ochranný zásah přípravky registrovanými proti hlízence do řepky.
Inspektoři ÚKZÚZ i nadále vyhodnocují podmínky pro výskyt choroby, přičemž stále platí, že v případě změny charakteru počasí může i za nesplněných podmínek pro klíčení apothécií docházet k infekci původcem bílé hniloby. Ve vztahu k řepce olejce ozimé jsou podmínky zpravidla splněny krátce před kvetením a v květu. K zachycení askospor na rostlině, jejímu vyklíčení a vniknutí do rostliny dochází při teplotě mezi 15 až 20 °C a vlhkosti vzduchu v porostu 80 % a více za 3 dny. Ke splnění podmínky vyšší vzdušné vlhkosti napomáhají zachycené spadlé petály na rostlinách, které jsou současně zdrojem výživy pro klíčící askospory.
Více v AKTUALITÁCH
Zdroj: ÚKZÚZ
Zařazeno v Aktuality, Aktuality z regionu