V průběhu ledna a února se ve všech krajích uskutečnily předvolební diskuze s delegáty XXX. Sněmu AK ČR, které byly pojaty jako vyhodnocení právě končícího tříletého volební období a zároveň k nadnesení priorit, témat a oblastí, které budou pro komoru zásadní do dalších let, včetně představení kandidátů do nového vedení. Představenstvo AK ČR v návaznosti na výsledky primárních voleb potvrdilo navržené kandidáty do představenstva, které tak doznává pouze částečných personálních změn. Do voleb 11-ti členné dozorčí rady se sešlo 21 kandidátů, jejichž volba bude přímá a pořadí se stanoví podle počtu získaných hlasů. Představenstvo AK ČR navrhlo a odsouhlasilo svého kandidáta na prezidenta AK ČR, kterým je Jan Doležal, současný tajemník komory. Dále projednalo počet viceprezidentů pro další volební období a po zvážení argumentů pro a proti se nakonec naprosto většinově shodlo, že se komora vrátí k počtu dvou viceprezidentů, s jedním za každou sněmovnu tak, aby byly jasnější kompetence a operativnější rozhodování. Představenstvo dále po diskuzi schválilo své kandidáty na pozice viceprezidentů, a to Leoše Říhu, Jaroslava Mikoláše a Václava Hlaváčka za Sněmovnu všeobecnou a Bohumila Beladu za Sněmovnu společenstev, kteří zároveň napřímo potvrdili svůj zájem jít do voleb. Nerozhodnutí jsou zatím Jiří Milek a Martin Pýcha, kandidaturu naopak odmítli Jindřich Šnejdrla, Vladimír Veselý a Zdeněk Jandejsek. Další kandidáti se v souladu s volebním řádem mohou přihlásit přímo na Sněmu.

Představenstvo AK ČR po jednáních vedení s Hospodářskou komorou ČR projednalo a schválilo kandidáty do předsednictva Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. Předsednictvo má dvanáct členů a předsedu, po šesti nominuje každá komora (AK ČR – Hrášek, Lučan, Mareš, Pelikán, Pokorný, Ptáček) a shoda je rovněž na společné nominaci předsedy, kterým je Juraj Szabó. Mandát nového předsednictva bude vymezen na tři roky, tedy 2020-2023.

Představenstvo AK ČR bylo informováno o výsledcích jednání v oblastech novely zákona o potravinách a zákona o významné tržní síle, které musí vyrovnat postavení všech partnerů na trhu a zamezit například prodeji pod nákladovými a výrobními cenami. Snaha je také stanovit objem českého zboží v obchodech na základě definice české potraviny, který by začínal na úrovni 55 % v roce 2021 a do roku 2027 by každoročně rostl o pět procentních bodů, tedy na úroveň 85 %. Pozměňovací návrhy budou rozeslány na regionální komory a členské organizace se žádostí o získání poslanecké podpory. V této oblasti se také jedná o uzákonění povinnosti odebírat české potraviny do veřejných institucí, jako jsou školy, nemocnice, pečovatelské domy, aj. s důrazem na kvalitní a bezpečnou tuzemskou produkci. Projednána byla také výjimka na plošnou aplikaci látek na hubení hraboše a výklad ÚKZÚZ, stanovení maximální velikosti honů na 30 hektarů na erozně ohrožených plochách od 1. ledna letošního roku a na všech plochách od 1. 1. 2021 (k dispozici bude výklad MZe k nařízení vlády, podle kterého se AK ČR dále postaví k řešení požadavku), ataky zelených aktivistů na zrušení klecových chovů a jiná zpřísnění tuzemské prvovýroby, ale i změny mysliveckého zákona a dopady vysoce patogenního kmene ptačí chřipky do českých chovů. Prezident také poděkoval za podporu 19. Agrárního plesu.

Návrhy Společné zemědělské politiky (SZP) jsou z hlediska omezování produkce a vyšších nákladů na obhospodařování zemědělské půdy stále razantnější s vyššími požadavky na ochranu krajiny, půdy, vody, ovzduší a na řešení klimatických změn. Tyto veřejné statky jsou zemědělci připraveni společnosti zajistit, zároveň však chtějí upozornit na několik podmínek, které by měly být při vyšších environmentálních ambicích EU dodrženy: spravedlivé podmínky na jednotném trhu, vyrovnanost zemědělské výroby napříč EU, ochrana před dumpingovými dovozy potravin a zemědělských komodit nevyhovujících standardům EU a zajištění dostatečného financování SZP. Financování budoucí SZP bohužel stále zůstává s otazníkem i proto, že se až do začátku února tohoto roku čekalo na definitivní vyřešení Brexitu. První pobrexitový summit Evropské rady (vrcholní zástupci exekutivy členských států) z 20 a 21. února skončil patem, protože koalice současných čistých plátců (tedy Holandsko, Dánsko, Švédsko a Rakousko) odmítla dále navýšit strop pro národní příspěvky do rozpočtu EU, což znamená že rozpočet na roky 2021-2027, tzv. Víceletý finanční rámec není schválen. Od Víceletého finanční rámce se potom odvíjí veškeré další kroky k nastavení konkrétních pravidel všech oblastí politik EU, včetně nové SZP. Mnohdy iracionální politické až populistické tlaky na zemědělskou prvovýrobu stále rostou. Posledním příkladem může být zákaz pesticidů bez zajištění účinných alternativ, či otevření trhu EU americkému hovězímu masu, vyrobeného za úplně jiných – nižších standardů, než jsou nastaveny v Evropě. Představenstvo za této situace konstatovalo, že zemědělcům se stále zmenšuje výrobní prostor, není již kam dále uhýbat a měli by se tedy i po vzoru kolegů z ostatních členských zemí EU razantně ozvat, protože jejich primárním úkolem je především výroba bezpečných potravin ve vysoké kvalitě v šetrném systému udržitelného zemědělství. Návrhy EU jsou však likvidační, a jak se nedávno ukázalo například v Německu, či Holandsku, nepřijatelné pro všechny zemědělce bez ohledu na region, velikost či formu podnikání. V úvahu tedy připadá například celoevropský protest s přihlášením se k tradičním funkcím zemědělství a jejich veřejné podpoře. Další jednání představenstva se bude konat 11. března 2020 v Olomouci.

Úřad AK ČR Praha