Subtropický keřík Jatropha curcus, alias dávivec černý z čeledi pryšcovitých používali obyvatelé Střední Ameriky, Afriky a Asie především k výrobě svíček a projímadla. V budoucnu ale může být používán jako další energetická plodina k výrobě alternativních paliv. Je to ideální rostlina k výrobě, která se dnes testuje v USA a zajímají se o ni i členské státy EU. Dovolily dovoz oleje  z jatrophy na svůj trh.

Ideální vegetační podmínky
Metr vysoký keřík má podle odborníků obrovský potenciál. Na rozdíl od jiných energoplodin jako je palma olejná, řepka, sója nebo kukuřice,  roste jatropha prakticky kdekoli, i na nekvalitní, suché a kamenité půdě. Nekonkuruje tak potravinářským plodinám, výrobci bionafty by nemuseli přeplácet zemědělce za dodávky potravinářského obilí k energetickým účelům. Jatropha žije až 50 let a vydrží i zimu, až tři roky sucha i nájezdy škůdců. Ale hlavně – keřík nese plody s velkým množstvím semen, která obsahují přes 30 procent oleje. A ten se dá bez větších úprav nalít hned do naftového motoru. Zbytek semen zase lze spálit jako biomasu v elektrárnách. V testech při stejném výstupním výkonu vykázala  jatropha nižší spotřebu a větší výkon než klasická motorová nafta. Dokonce vykazovala velmi dobré výsledky oproti olejům z podobných rostlinných olejů jako jsou produkty z kopry, palmy, podzemnice olejné, semen z bavlny, řepky sójy a slunečnice. Nejnižší emise vykazovaly kopra a jatropha.

Koncerny zareagovaly
Na rostlinu se vrhly olejářské koncerny. Společnost BP v létě oznámila, že investuje 32 milionů liber (asi 1,2 miliardy korun) do společného podniku s britskou firmou D1 Oils. Ta se specializuje právě na získávání paliva z jatrophy. Obě firmy chtějí do pěstování jatrophy v Indii, Africe a Indonésii dát v příštích pěti letech dalších 80 milionů liber (tři miliardy korun). Společnosti koupily v Indii pustiny v Medaku v oblasti Andhra Pradesh, další plantáže budou v oblastech Maharashtra a Karnataka, celkem na rozloze 11 milionů hekterů. Ideální podmínky pro pěstování této plodiny má Afrika, kde by se dala pěstovat na více než polovině celého kontinentu, což je asi 1,6 milionů hektarů.

Problémem však je, že jatropha je vysoce toxická – stačí prý sníst čtyři semena a člověk může zemřít. Bílá míza z rostliny zase popálí lidskou kůži. Vědci z americké univerzity v Perdue však testují druhy jatrophy, které se používají v lékařství pro pěstování nejedovaté odrůdy.

Zdroj: Alternativní energie – www.alen.cz