Úprava legislativy odpadového hospodářství dává nové možnosti nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen bioodpad). Kromě klasických kompostáren, vedených jako zařízení k nakládání s odpadem a povolených příslušným krajským úřadem mohou vznikat také tzv. malá zařízení, která budou mít zjednodušený postup povolování a zmírněné požadavky na technologii. Podmínkou je zpracovat maximálně 150 tun bioodpadu ročně. Další možností je tzv. komunitní kompostování, kdy obec může svůj "zelený" odpad zpracovávat na vlastní kompostárně, která není nijak přísně povolována, pouze nesmí ohrožovat žádnou složku životního prostředí. V tomto zařízení nesmí být kompostován jiný materiál než zbytky z údržby zeleně vzniklé na území obce. Vyrobený kompost musí být použit opět v rámci obce, například na hnojení obecní zeleně. Tento způsob je vyňat z režimu nakládání s odpadem, jde o předcházení vzniku odpadu a obec si systém nastaví obecně závaznou vyhláškou.

NEJDŘÍVE VYHODNOTIT MOŽNOSTI
Pokud se samosprávy rozhodují, jakým způsobem řešit situaci v místě, je třeba dobře vyhodnotit možnosti. Záleží na množství bioodpadu vznikajícího v obci (odvíjí se od počtu obyvatel podle typů zástavby a množství udržovaných zelených ploch), situace v nejbližším okolí, zařízení na zpracování bioodpadu ležící v regionu, podnikatelské subjekty produkující větší množství bioodpadu, případně v okolí působící zemědělské podniky, s nimiž lze spolupracovat (například v Rakousku běžná a osvědčená praxe). Obecně platí, že v čím širších souvislostech se problematika řeší, tím lépe. V případě bioodpadu je poměrně velkou nákladovou položkou svoz, proto se musí dobře vyhodnotit případné dovozové vzdálenosti. Ale pozor! I když se obec rozhodne zpracovávat odpad v místě, vždycky s tím souvisí investiční a provozní náklady. Je nutné porovnat, co je výhodnější. Nejzákladnějším a přírodě blízkým způsobem je domácí kompostování, které je dobré podporovat, nelze jím však vyřešit nakládání s veškerým bioodpadem.

CO ŘEŠÍ METODIKA
Záměry zpracování bioodpadu jak kompostováním, tak anaerobní digescí, jsou podporovány z evropských zdrojů, proto se předpokládá, že zájem o řešení problematiky ještě výrazně vzroste.

Již v současné době nezisková agentura ZERA řeší několik projektů v různých regionech ČR. V rámci programu INTERREG III. A Česká republika – Rakousko vypracovala Metodiku hodnocení kvality odpadu v regionu. Jinými slovy, připravila postup hodnocení a ověření kritérií a parametrů pro vytvoření modelu – návrhu systému odpadového hospodářství v zájmovém regionu. Kritéria a parametry jsou charakteru technického, technologického a ekonomického s respektováním stávající legislativy a specifik daného regionu. Projekt předpokládá, že původci odpadu odpad třídí nebo budou třídit a lze tedy definovat jeho kvalitu, technologický původ, množství a místo vzniku. Metodika se zabývá především systémem komunálního odpadu včetně bioodpadu a přihlíží v oblasti i k produkci ostatních původců, jako jsou živnostníci, školy, úřady a zemědělci a další. Cílem je splnit jak základní podmínky plánu odpadového hospodářství daného regionu, tak ochrany životního prostředí.

Účinnost nastaveného systému třídění je ovlivněna investicí do osvěty a technologického vybavení regionu. Vedle nastavených podmínek legislativy, ochrany životního prostředí je ekonomická efektivnost systému důležitým a zásadním kritériem.

Další zpracování nebo recyklace vytříděných složek komunálního odpadu s využitím nejlepší dostupné techniky a technologie je v současné době novým a rozvíjejícím se oborem. (Projekty z konkrétních obcí podrobněji představíme v příštích číslech Moderní obce – pozn. redakce.)

AUTOR: Květuše Hejátková
AUTOR: Jiří Jalovecký
ZERA-Zemědělská a ekologická
regionální agentura, o. s.

Zdroj: Moderní obec a EnviWeb