Světová organizace pro zdraví zvířat oficiálně uznala ČR jako zemí prostou AMP

V článku publikovaném na webu OIE je uvedeno, že ČR je od 19. dubna 2019 prostá AMP. Tímto je informace oficiálně přístupná všem 182 členským zemím OIE, která je v oblasti veterinární medicíny tím, čím je Světová zdravotnická organizace (WHO) v oblasti humánní medicíny, včetně třetích zemí, z nichž některé v reakci na nákazovou situaci dovoz vepřového masa a vepřových produktů z ČR omezily.

Na základě veterinárních opatření přijatých v ČR a ve spolupráci s mnoha dalšími zainteresovanými subjekty dokázala SVS zastavit šíření AMP v populaci prasat divokých a zejména se podařilo ochránit chovy prasat domácích. To znamenalo vynaložit obrovské úsilí především během prvních deseti měsíců – od prvního zjištěného pozitivního případu do posledního pozitivního nálezu, tedy v období od 26. června 2017 do 15. dubna 2018.
Vzhledem k příznivé nákazové situaci SVS v polovině letošního března ukončila mimořádná veterinární opatření stanovující zamořenou oblast na Zlínsku a zrušila také takzvanou oblast s intenzivním odlovem. I nadále zůstalo na celém území ČR platné nařízení intenzivního lovu prasat divokých všech věkových kategorií, pokračuje také celoplošný monitoring uhynulých divočáků. Zakázáno s výjimkou vnadění zůstává také přikrmování prasat divokých.

„Česká republika dosáhla v dosavadním postupu při zdolávání AMP jedinečného úspěchu, proto předává své zkušenosti s tlumením a eradikací AMP také ostatním zasaženým státům. Některé české postupy se dokonce začaly aplikovat v některých zasažených zemích,“ sdělil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Za celou dobu, kdy se ČR potýkala se zdoláváním AMP, byla nákaza prokázána u 230 (212 uhynulých a 18 ulovených) prasat divokých. Nákazu se po celou dobu podařilo udržet na velmi malém území v části okresu Zlín a AMP se nedostal do žádného chovu prasat domácích, což je z mezinárodního hlediska ojedinělý úspěch. Přestože se nákazová situace vyvíjela a vyvíjí v ČR pozitivně, situace v jiných zemích, především ve východní Evropě, je důvodem k obezřetnosti.

I proto veterinární dozor nadále pokračuje ve sledování nákazy, jehož cílem je zajistit její včasnou detekci, pokud by došlo k jejímu opětovnému zavlečení do země. Právě včasné odhalení nakažených zvířat je základním předpokladem pro úspěšnou likvidaci AMP. SVS předpokládá, že v letošním roce v rámci monitoringu vyšetří na přítomnost AMP více než 1 000 prasat divokých. Kontrolováno je také dodržování pravidel biologické bezpečnosti v chovech domácích prasat. V nich SVS předpokládá vyšetřit cca 3 000 uhynulých nebo podezřelých zvířat. „Tyto aktivity by nebylo možné realizovat bez intenzivní spolupráce s myslivci, chovateli prasat a dalšími zainteresovanými,“ uzavřel Semerád.

Petr Vorlíček  – tiskový mluvčí SVS