V Bukurešti podepsalo sedm států deklaraci k SZP

Ve dnech 11. a 12. prosince 2018 se v rumunské metropoli  uskutečnilo jednání agrárních komor zemí Tří moří. Nejvyšší zástupci komor z Bulharska, České republiky, Maďarska, Litvy, Polska, Rumunska a Slovenska se setkali už po třetí, aby jednali o prioritách zemědělců, které zastupují. Na jednání agrárních komor vystoupil i ministr zemědělství Rumunska Petre Daea, který bude od ledna 2019 předsedou Rady ministrů zemědělství v EU.

Jednání zástupců agrárních komor

Program jednání byl rozdělen do dvou dnů. První den prezidenti agrárních komor představili pozice svých organizací ke společné zemědělské politice po roce 2020. Druhý den jednání byl zaměřen na diskuzi k návrhu deklarace k budoucí SZP. Dvoudenní jednání vedl viceprezident organizace LAPAR pan Laurentiu Baciu. Upozornil, že je důležité, aby agrární komory měli stejné zájmy a stejné pozice. Jenom skutečným úsilím je možné prosadit priority zemědělců.

Zdeněk Jandejsek, prezident AK ČR zdůraznil, že jednání komor v Bukurešti je v tomto čase jedno z nejdůležitějších setkání. Po 15 letech členství v EU je zřejmé, že nové členské státy čelí mnohým problémům, které vznikly z důvodu rozdílných podmínek při vstupu. Ve společné zemědělské politice není zmínka o konkurenceschopnosti EU vůči celému světu. Zdeněk Jandejsek také upozornil, že zemědělská politika neřeší rozdíly v národních podporách, které vytvářejí nerovnost na společném trhu EU. Prezident AK ČR navrhl, aby byli vzaty v úvahu základní ekonomické faktory, v opačném případě nebude unie nikdy konkurenceschopná. Vyzval zástupce, aby srovnali vývoj zemědělství v roce 1190 a 2017. V ČR v tomto období klesly stavy hospodářských zvířat, souběžně s tím vzrostly užitkové parametry, které jsou v mnoha sektorech vynikající. Přesto na trhu a v obchodních řetězcích je nižší podíl domácí produkce. Zmínil se o výši národních dotací ve starých členských zemích, které mají několikrát vyšší dotace. Pro budoucnost EU je zásadní, aby dokázala konkurovat USA, Číně a jiným vyspělým zemím, a ne aby členské státy soutěžily mezi sebou.

Wiktor Azumelwicz uvedl, že od dob, kdy jsme se stali členy, došlo v Unii k určitému progresu, avšak stále porovnáváme nové a staré členské státy. Mezi státy by však neměly existovat rozdíly. Standard v našich zemích se změnil, ale stále není dosažená stejná úroveň. Polský prezident komory zdůraznil, že v novém programovacím období je nutné řešit problémy, se kterými se zemědělci potkávají již v současnosti. Navrhl proto, aby na následující setkání byli pozváni i kolegové z Německa, Francie či jiných členských států.

Předseda Slovenské polnohospodárské a potravinářské komory Emil Macho upozornil na jednání premiérů, které se uskutečnilo 29. listopadu v Bratislavě. Premiéři podepsali společnou deklaraci. Předseda SPPK uvedl, že je nutné nekonkurovat si v Evropě, ale mít společný jednotný trh, či jednotné podmínky. Podpořil vyjádření prezidenta AK ČR, aby státy v Evropě nesoupeřily mezi sebou.

Bulharský předseda Kostadin Kostadinov zdůraznil, že politika potřebuje dostatečné financování, a tak v deklaraci je nutno zdůraznit rozpočet. Zastropování, reps. jeho odmítnutí je důležité pro Bulharsko, stejně jako pro Rumunsko. Zmínil se o strategických plánech, přičemž zdůraznil, že nejbližší zasedání států Tří moří bude v únoru v Sofii. Podpořil návrh, že na setkání by měli být zástupci Německa i Francie.

Balasz Szabo, zástupce Maďarské agrární komory, podpořil silný rozpočet. K otázce zastropování nesouhlasil s odmítnutím zastropování, ale souhlasil s dobrovolným zavedením zastropování, o kterém vy měl rozhodnout členský stát po zvážení vlastních podmínek.

Laurentiu Baciu na závěr shrnul požadavky zástupců agrárních komor. Zástupci všech delegací se shodli na nutnosti řešit společně požadavky a Společnou zemědělskou politiku po roce 2020. Rozhodnutí nejsou vždy přijímána v souladu se skutečnou situaci. Zemědělská politika vznikla v první řadě pro bezpečnost potravin, resp. pro zabezpečení obyvatelů Unie potravinami. Nové členské státy mají jiné podmínky než staré členské země. Dotace, hlavně národní, jsou výrazně nižší a je těžké držet krok se starými státy. O naši budoucnosti nesmí rozhodovat jiní, proto požadujeme stejné podmínky. Máme společnou vizi, společný zájem, společné požadavky.

Výsledkem diskuze bylo podepsání deklarace (dokument ke stažení zde).

Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., úřad AK ČR