Cílem novely je udržet či podpořit počty chovaných hospodářských zvířat. Autoři novely argumentovali tím, že nižší počty chovaných hospodářských zvířat způsobují i nižší objem produkovaných statkových hnojiv. To má špatný vliv na kvalitu půdy i obsah humusu. Následkem je eroze půdy a lokální záplavy. Podle platného zákona se měla vratka, tzv. zelená nafta, sjednotit od příštího roku pro všechny zemědělce na 4,38 Kč na litr nafty. Novela tuto výši zachovává pro zemědělce s rostlinnou výrobou bez chovu hospodářských zvířat, rybníkáře a lesníky.
Pokud by zemědělci pouze chovali hospodářská zvířata bez rostlinné výroby, měli by mít nárok na vratku 9,5 koruny na litr minerálních olejů. Pokud by měli jak rostlinnou, tak živočišnou výrobu, posoudí se intenzita chovu. Pokud bude nad 0,3 velké dobytčí jednotky na hektar zemědělské půdy, měli by nárok také na 9,5 koruny na litr. Na vyšší vratku mají mít nárok také pěstitelé vinné révy a citlivých komodit, mezi které patří ovoce, zelenina, brambory, chmel nebo cukrová řepa. U smíšených producentů s rostlinnou i živočišnou výrobou by pak znovu rozhodovala intenzita chovu. Podle schválené podoby novely má být jednodušší prokazování toho, že pohonné hmoty byly skutečně využité v zemědělství. Nově má stačit prokázat evidenci využití půdy na zemědělství nebo to, že je zemědělec evidovaný mezi chovateli.

Zdroj: Deník Zemědělec                                                                                                                                                Autor: Petra Vaňatová