Informace z jednání představenstva a dozorčí rady AK ČR, které se konalo v rámci veletrhu Země živitelka, v Českých Budějovicích dne 24. srpna 2018

Prezident Jandejsek své úvodní slovo otevřel zhodnocením sklizně 2018. I přes všeobecně spíše negativní názory by objemy i kvalita obilovin měly být pro zajištění národní potřeby krmiv a potravin naprosto dostatečné. Zároveň se díky podobné situaci v Evropě a tedy rostoucí poptávce zvýšila i cena obilovin. Spíše bychom situace měli využít k tlaku na vznik Fondu těžko pojistitelných rizik, se zapojením velkých podniků a nastavení fondu tak, aby byl v rukou zemědělců. Rozhodně je komora také připravena jednat o koncepčních opatřeních proti suchu až již úpravami krajiny, obnovou rybníků či stavbou přehrad pro vodárenské účely. Ve shodě pak byl vznesen požadavek na MZe se žádostí o kompenzací škod suchem pro nejvíce zasažené regiony. Celkové škody dosáhly podle dosavadních odhadů výše cca 9 – 11 mld. Kč, především pak na obilovinách, pastvinách, cukrovce, bramborách, máku, chmele, ale i ovoci a zelenině, přičemž požadavek na odškodnění je v objemu 2 – 2,5 mld. Kč. Snahou je prosadit administrativně co nejjednodušší systém kompenzací s využitím databáze intersucho.cz. Usilovně jednáme o nastavení podpor na citlivé komodity a o posílení národních dotacích, protože stavy zvířat nadále stagnují. Národní dotace na letošní rok jsou v optimální podobě napočtené až na objem 4,2 mld. Kč. Pro rok 2019 požadujeme částku 5,9 mld. Kč tak, aby šla cílená podpora do cukrovky, drůbeže, prasat, výkrmu skotu, ale i bílkovinných plodin či svozu mléka. Tato částka by již pro české zemědělství znamenala značnou pomoc. S ministerstvem financí jednáme nejenom o posílení a udržení zemědělských podpor, ale také o důsledném plnění zákonu o cenách, který je vedle zákona o významné tržní síle jednou z efektivních cest k vyrovnání postavení dodavatelů, zpracovatelů a řetězců. Prezident Jandejsek také zdůraznil potřebu zlepšení komunikace s médii a zprostředkovaně se spotřebiteli. Je nezbytné zlepšit dlouhodobě vytvářený negativní obraz zemědělství, ukazovat pozitivní příklady praxe, péče o půdu, krajinu, vodu, ale i ovzduší, snižování spotřeby chemických přípravků i léčiv a mnohé další.

I přes prázdniny pokračují jednání k nastavení rámce budoucí Společné zemědělské politiky EU. Začátkem července byli zástupci komory na konferenci a jednání V4 v Litvě, následně pak na dalším kole jednáních v Bruselu, kam jedeme také 4. – 5. září k projednání aktualizace pozice Copa-Cogeca k SZP. Všude vysvětlujeme pozici České republiky a hledáme podporu pro naše priority tak, aby naše zemědělství mělo zajištěnu budoucnost, prosperitu a konkurenceschopnost. Tento bod v samostatném vystoupení doplnil Martin Hlaváček, expert na SZP. Zdůraznil, že nyní jsme uprostřed diskuzí o reformě, známe tedy hlavní směr, teze a základní legislativní návrhy, což je optimální čas pro prosazení společných národních priorit a nalezení podpory u nevládních organizací ale i vlád dalších členských zemí a posléze také jejich obhájení v Evropském parlamentu.

Ministr Toman ve svém vystoupení reagoval na vznesené podněty s tím, že ve většině případů je pohled na problematiku do značné míry stejný. Aktuálně se dokončuje podoba protierozní vyhlášky tak, aby v souladu s DZES 5 řešila konkrétní erozní případy a nebyla jen nástrojem k plošné diskriminaci. S tím úzce souvisí i potřeba účinně řešit sucho a to všemi provázanými kroky, od zlepšení kvality půdy, přes zjednodušený systém obnovování mokřadů a rybníků, zvednutí hladiny Nových Mlýnů pro potřeby závlah, po výstavbu vodárenských nádrží a cílené krajinotvorné pozemkové úpravy. Ministerstvo je připraveno jednat o kompenzacích za letošní škody suchem, a to ve výrazně jednodušším modelu než byla metodika za rok 2017, matematický systém by prokázal, zda sucho na úrovni katastru bylo a pokud ano, měla by kompenzace přijít co nejrychleji. Připraven je také soubor opatření, která budou reagovat na nedostatek krmiv, např. nezaorávání zeleného hnojení. Stále více se ukazuje potřeba mít k dispozici koncepční nástroj, kterým je Fond těžko pojistitelných rizik. Pro národní podpory je nyní alokováno 3,4 mld. Kč a pro rok 2019 zatím 3,8 mld. Kč, přičemž je připravena možnost navýšení, jednotlivé tituly pak jsou alokovány ve vzájemné shodě. Aktuálně se zpracovává analýza návrhů SZP, na 10. září a 19. října jsou připravena bilaterální jednání s komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Philem Hoganem a také průběžná jednání s členskými zeměmi o podpoře společných priorit.

Zástupce Lesnicko-dřevařské komory v diskuzi upozornil na soušovou kalamitu, jejímž důsledkem je i rozšiřování kůrovce. Díky panujícím podmínkám v posledních letech již schnou i listnaté stromy. Nejsou přepravní, skladovací a zpracovatelské kapacity ani pracovní síly a situace je pro mnohé vlastníky již kritická. V úvahu připadá možnost vyhlášení výjimečného stavu a využít přes zimu přepravní kapacity zemědělců. Sucho se promítá také do prvovýroby, chybí krmiva – cena sena rapidně roste, zároveň se v mnoha regionech odváží sláma na velké přepravní vzdálenosti do spaloven, sucho není jen problémem podhor a hor, ale v mnoha místech i nížin. Dalším podnět přišel ve směru řešení srážkových vod ze starších průmyslových zástaveb, které nyní bez užitku odtečou z

krajiny. V rámci komoditní problematiky byl konstatován především nestandardní průběh počasí během vegetace, kdy vysoké teploty a absence srážek způsobily škody a propady objemů i kvality prakticky u všech plodin a trvalých kultur se značným přesahem do živočišné výroby.

V další diskuzi byla otevřena témata jako normativy zelené nafty, řešení nadměrného počtu kontrol u zemědělců a další byrokratické zátěže, požadavek zrušení ohlašovací povinnosti k ochraně včel v rámci rostlinolékařského zákona, informace k přípravám konference k 25. výročí AK ČR a rozšířenému jednání zemí V4 ve dnech 25. – 26. září na pražském Žofíně. Další jednání představenstva AK ČR se koná 16. října v prostorách Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.

Zpracoval: Ing. Jiří Felčárek                                                                                             Zdroj: Agrární komora České republiky