Informace z jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR, které se uskutečnilo dne 7. dubna 2018 v Brně

Řádné jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory se konalo především jako shrnutí činnosti orgánů komory od XXV. sněmu v březnu 2017 do současnosti, s vyhodnocením aktivit směrem k národní i evropské zemědělské politice a se zohledněním priorit a úkolů přijatých v usnesení loňského sněmu. Zdeněk Jandejsek, prezident komory ve svém úvodním vystoupení představil aktivity vedení k formování Společné zemědělské politiky EU po roce 2020, a to jak jednání se zástupci Evropské komise, europoslanci, zástupci partnerských organizací, sdružení COPA-COGECA, Evropským sociálním a hospodářským výborem, na úrovni pracovních skupin či Výboru regionů a samozřejmě také k úzkému zapojení v rámci rozšířených jednání V4, jejichž základem je tzv. Bratislavská deklarace. Na přelom května a června se chystá vydání prvních legislativních návrhů a do té doby je také potřeba vyjasnit a schválit víceletý finanční rámec. K tomu směřují i jednání o posílání plateb členských států z úrovně 1 % na 1,2 – 1,3 % hrubého národního produktu z důvodu propadu způsobeného vystoupením Velké Británie z EU, přičemž státy se stávající vysokou podporou (např. Belgie 400 €/ha, Nizozemí 393 €/ha) takové změny nechtějí. U nové SZP se očekává větší samostatnost jednotlivých států a plnění tzv. indikátorů např. z agro-envi, systémů precizního zemědělství, nový greening, ochrana před erozí či koncentrace metanu. Pozitiva vnímáme v tom, že podpory by měly směřovat k těm, kteří se zemědělstvím živí a například i prostřednictvím precizního zemědělství by se měla posilovat konkurenceschopnost Evropy vůči světu. Naopak stále není zcela vyjasněna záležitost zastropování, hrozí riziko větší roztříštěnosti SZP a zvýšení administrativní náročnosti. Každopádně zcela reálnou hrozbou je malý časový prostor pro schválení celého rámce nové Společné zemědělské politiky, protože už v roce 2019 proběhnou volby do Evropského parlamentu.

Prezident Jandejsek dále vyhodnotil spolupráci s ministerstvem zemědělství a dalšími resorty, Zemědělským výborem PSP a partnerskými organizacemi a také komunikaci a přenos informací jak uvnitř Agrární komory, tak směrem k veřejnosti se snahou prezentovat zemědělství a potravinářství jako moderní a technologicky vyspělé obory s důrazem na jejich strategický význam v ohledu na potravinovou soběstačnost státu. Detailněji se věnoval vyhodnocení statistických údajů dokládajících stav českého zemědělství, protože stavy hospodářských zvířat jsou na jedné třetině roku 1989, osevní plochy náročnějších plodin jsou na polovině i níže původních objemů, což se odráží i ve výrobě. Hrubá zemědělská produkce je na 71 % a v bilanci nezdravě převažuje rostlinná produkce. Soběstačnost u mléka je na úrovni 85-87 %, u vepřového masa 38-39 %, u drůbežího masa 57-62 %, u vajec 58-64 %. Převis nabídky máme u hovězího masa, ale za tím stojí pokles spotřeby z 26 kg na 7,8 kg/obyvatele/rok, tedy na pouhých 30 %. Zásadní je porovnávat statistiky k roku 1989, ze kterých je vidět masivní propad. V návaznosti na to byla projednána také komoditní problematika. Ceny obilovin, řepky, cukrovky, či brambor jsou na nízké úrovni bez větších předpokladů k jejich růstu. Mimořádně katastrofická pak je situace v lesnictví a dřevařství, kdy díky přetlaku polomového dřeva jsou ceny na desetiletém minimu, a sektor požádal premiéra o mimořádnou systémovou pomoc. Ceny živočišných komodit jsou na průměrné výši, ale například ceny vepřového masa se dlouhodobě pohybují pod výrobními náklady a za první čtvrtletí jsou na šestiletém minimu. O to více se zde ukazuje význam a účel národních podpor. Otevřena byla také problematika použití a zákazů účinných látek v chemické ochraně rostlin, ale také nová ohlašovací povinnost k aplikaci postřiků jako ochrany včelstev, která je v praxi naprosto nesmyslná a je nutné ji řešit minimálně alespoň návratem k předchozímu systému.

Jednání se zároveň konalo jako příprava na jednání XXVI. sněmu AK ČR s tím, že byly projednány a ke schválení doporučeny následující materiály; Výroční zpráva AK ČR za rok 2017, finanční závěrka AK ČR za rok 2017, návrh usnesení XXVI. sněm a rozpočet AK ČR na rok 2018. Pavel Veselý, předseda dozorčí rady seznámil přítomné se zprávou dozorčí rady k hospodaření komory. Za uplynulý rok nebyl přijat žádný podnět k šetření a průběžné i namátkové kontroly hospodaření byly bez chybového nálezu. Představenstvo zároveň projednalo a odsouhlasilo koncept příprav a financování oslav 25. výročí založení AK ČR, které se budou konat 26. září 2018 v Praze.

Do Odborné sekce GMO ustanovené Spolkem pro komodity a krmiva byl za AK ČR jmenován viceprezident Josef Kubiš. Představenstvo také prodiskutovalo závěry Myslivecké komise AK ČR k problematice Afrického moru prasat, aktuální situaci, ochrany před jeho šířením i vývoj v zahraničí, především pak nepříznivou situaci v Polsku.

Vedení a členové představenstva se zároveň rozloučili s Pavlem Novotným, který na vlastní žádost končí v pozici dlouholetého předsedy Komoditní rady pro mléko a hovězí maso a poděkovali mu za obětavou a spolehlivou spolupráci.

Ing. Jiří Felčárek, Úřad Agrární komory ČR