Agrární komory zemí V4, Litvy, Bulharska a Chorvatska jednaly v Budapešti
o prioritách a budoucnosti evropského zemědělství

TISKOVÁ ZPRÁVA – Dne 19. října 2017 se v Budapešti konalo 67. společné jednání zástupců komor zemí Visegradské skupiny, tedy Maďarské agrární komory, Slovenské poľnohospodárskej a potravinárskej komory, Národní rady agrárních komor Polska a Agrární komory České republiky. Dále se setkání jako hosté účastnily také delegace nevládní agrárních organizací z Chorvatska, Litvy a Bulharska. Hlavním tématem byla diskuze k současnému vývoji reformy Společné zemědělské politiky po roce 2020, situace na trzích se zemědělskými a potravinářskými komoditami, pozice k omezování používání chemických ochranných prostředků a podpora Středoevropské iniciativy pro přenos zkušeností v zemědělství, rybářství a lesnictví.

Zásadním bodem diskuze bylo nastavení Společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Přestože se názory jednotlivých zemí mírně liší s ohledem na vlastní historii a strukturu zemědělství a tím definované národní priority, je společným požadavkem silná, finančně zabezpečená a ve všech parametrech společná zemědělská politika, která bude přispívat jak k vlastní zemědělské výrobě se zabezpečením výroby potravin, tak k rozvoji života na venkově a plnění jeho přirozených funkcí, a to vše v přímé vazbě na trvale udržitelné využití přírodních zdrojů a péče o krajinu. Formou dodatku byla aktualizována tzv. Bratislavská deklarace z 31. března 2017, která souhrnně definuje společné priority a slouží jako dokument k dalším jednáním s národními vládami, institucemi EU i dalšími partnery. Jak k tématu podotýká Zdeněk Jandejsek, prezident komory: „Z pohledu České republiky je zásadní, že mezi prioritami je trvale zapracováno odmítnutí povinného zastropování a degresivity plateb, rovné podmínky v národních a regionálních podporách, požadavek na evropská pravidla pro obchodní řetězce a zvýšení podpor citlivých komodit. Deklaraci již podepsalo osm zemí a další tři s námi jednají o její podpoře, což znamená, že tuto názorovou sílu již musí bruselští politici a úředníci vzít na vědomí.“ I přes řadu okolností, které se Společné zemědělské politiky EU přímo dotýkají, jako je Brexit, vývoj rozpočtu, požadavků souběžných priorit v otázce migrace či bezpečnosti, musí být evropské zemědělství na úrovni každé členské země moderním a konkurenceschopným sektorem schopným zajistit pro své obyvatele dostatek kvalitních a bezpečných potravin.

Vegetační období letošního roku ve středo- a východoevropském regionu značně poznamenala vlna jarních mrazů i následného sucha. Jak uvedl Milan Semančík, předseda slovenské komory: „Na Slovensku je řada plodin, které stěží dosáhly průměrných výnosům a například u kukuřice, cukrovky, slunečnice či brambor jsou propady o více než 20 %, někteří zemědělci se dostali až na hranici existenčního minima, a proto komora jedná s vládou o zajištění mimořádné pomoci.“

V Chorvatsku došlo vlivem mrazu, sucha a také požárů k naprosto extrémním škodám, které dosáhly 300 miliónů Eur. V Polsku sice nebyly tak zásadní škody suchem, ale na výsledcích sklizně se podepsal jak mráz, tak následně intenzivní deště v obdobní sklizně obilovin, které ovlivnily jak množství, tak kvalitu zrna. Polská vláda proto přislíbila pomoc farmářům v postižených oblastech na úrovni 180 Euro na hektar. Maďarsko zemědělské škody řeší Fondem na kompenzaci rizik, do kterého jsou zapojeni všichni zemědělci a stát, v postižených regionech tak farmáři dostanou 160 Euro na hektar. Celkově je kvalita sklizně plodin ve Střední a Východní Evropě na hranici průměru objemů i kvality a zhruba stejně tak je to i v oblasti zhodnocení živočišné produkce.

Agrární komory se shodly na tom, že zákazy některých skupin účinných látek v pesticidech prováděné politickými rozhodnutími EU v rámci předběžné opatrnosti a bez vědeckých argumentů jsou populistické a zemědělské prvovýrobě rozhodně neprospívají. V době, kdy není stejně účinná adekvátní náhrada se na ošetřování osiv a následně porostů musí použít naopak více postřiků jiných látek, což zvyšuje náklady, přitom výnosy jsou nižší a ohrožena může být i kvalita produkce. Přítomní se zcela jednotně shodli, že je nezbytné prodloužit povolení k užití glyfosátu. Poněkud absurdní pak je celá záležitost především v případě dovozů komodit a potravin ze třetích zemí, které podobný přístup a zákazy nemají.

Jednání agrárních komor předcházela dne 18. října mezinárodní konference k udržitelnému zemědělství, do jejíhož programu byla zapracována vystoupení zástupců bruselského DG Agri, DG výzkumu a inovací, organizace farmářů a družstev COPA COGECA, ale i univerzit, výzkumných ústavů a také představitelů maďarské vlády a ministerstva zemědělství. Obsah konference směřoval k prezentaci výzev a možností k zavádění inovací, poznatků vědy a výzkumu a moderních trendů do zemědělské prvovýroby, a to nejenom prostřednictvím Společné zemědělské politiky EU s cílem zlepšit efektivitu, výkonost a konkurenceschopnost.

Další společné jednání agrárních komor zemí V4 se v propojení na chystanou Konferenci zemí tří moří uskuteční ve dnech 6. – 7. prosince 2017 v polské Varšavě.

Ing. Jiří Felčárek
Úřad Agrární komory ČR

zdroj: Agrární komora České republiky