„Mezi nejdůležitější kroky Ministerstva patří naše pomoc zemědělcům při překonání krize v živočišné výrobě. Za největší úspěchy zemědělského resortu za poslední roky považuji zvýšení ochrany spotřebitelů, větší zájem o ochranu půdy, krajiny i pohody zvířat, úspory a příspěvky do státního rozpočtu. Například jen mezi lety 2014 a 2016 odvedly Lesy ČR a Budějovický Budvar státu přibližně 21,6 miliardy korun,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Přijatá novela zákona o potravinách znamenala větší ochranu spotřebitelů, protože poprvé jasně definovala, kdy smí výrobce použít označení „Česká potravina“. Nedávno dokončený test, který zadalo Ministerstvo zemědělství, potvrdil, že se v zemích EU prodávají ve stejném nebo podobném obalu výrobky s rozdílným složením. Včera tyto výsledky ministr představil na jednání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu. Řešením je podle něj změna příslušné unijní legislativy.
Podpora živočišné a rostlinné výroby přinesla některá zlepšení. Byla zavedena vratka spotřební daně za pohonné hmoty, které zemědělci využili při hospodaření v živočišné výrobě (tzv. zelená nafta). Chovatelé mohli loni poprvé získat podporu na produkci vysoce jakostního mléka a lepší podmínky v chovech hospodářských zvířat. Po krizi v mléčném sektoru v letech 2015 a 2016 se podařilo držet stavy dojnic, rostla jejich užitkovost a také celkové stavy skotu.
„Konkrétně je podpora živočišné výroby patrná například na počtu minimlékáren. Těch bylo v roce 2012 pouhých 33, letos už jich registrujeme 168. Znamená to, že se nám daří směřovat podporu k malým producentům. Naší prioritou je také welfare. Na lepší podmínky v chovech drůbeže přidáme do roku 2020 až 2 miliardy korun,“ uvedl ministr Jurečka.
V Programu rozvoje venkova 2014 – 2020 bylo od začátku programového období z evropských i národních zdrojů poskytnuto celkem 22 miliard korun a dalších 25 miliard korun bylo závazkováno a budou se vyplácet. Tyto prostředky slouží k podpoře českých zemědělců, potravinářů a lesníků. Kromě toho dostanou zemědělci v rámci přímých plateb každoročně 23 miliard korun z evropských zdrojů. Vedle základní platby na plochu směřují např. na podporu šetrného přístupu k životnímu prostředí, mladých zemědělců a citlivých sektorů rostlinné a živočišné výroby.
MZe připravilo soubor 12 dotačních programů na omezení následků sucha. Programy s výhledem do roku 2033 již schválila vláda. Mezi vzájemně se doplňující opatření patří například výsadba melioračních a zpevňujících dřevin, rozvoj závlahových zařízení, vodovodů a kanalizací nebo odstraňování sedimentů z nádrží.
Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí připravilo MZe program revitalizace Krušných hor, na jejichž obnovu šlo loni 61 milionů korun. Cílem je například snížit imisní zátěže v půdách, zlepšit vodní režim a skladbu lesů. Ke kvalitnějšímu stavu porostů přispívá také letecké vápnění. Letos bude ošetřeno 4,5 tisíce hektarů. Akce hrazená z rozpočtu MZe bude stát zhruba 40 milionů korun, stejná částka je naplánovaná i na příští rok.
Pokračovaly komplexní pozemkové úpravy, které pomáhají zabránit degradaci půdy a zadržet vodu v krajině. Nejčastěji se při nich budují polní cesty a vodohospodářská a protierozní opatření. Od roku 2014 do nich MZe investovalo necelých 5 miliard korun.
Ministr na setkání s premiérem také připomněl, že úspory resortu za energii dosáhly v letech 2014 – 2017 přibližně 138 milionů korun. Na dodávkách informačních technologií se v letech 2014 – 2016 uspořilo 652 milionů korun a za nákup aut 170 milionů korun. V rámci komplexního právního servisu MZe dosahuje trvale výrazné úspěšnosti v oblasti civilního soudnictví a správního soudnictví přes 95 %. To představuje úsporu státního rozpočtu na nákladech právního zastupování MZe ročně v řádu desítek milionů korun. V objemu vyhraných sporů došlo k úspoře případných náhrad více než 1,5 miliardy korun.
Markéta Ježková
tisková mluvčí Ministerstva zemědělství
