Informace ze společného jednání představenstva a dozorčí rady

 Agrární komory ČR ze dne 26. srpna 2016 v

Českých Budějovicích

Jednání představenstva Agrární komory se již tradičně konalo v rámci 43. ročníku agrosalónu Země živitelka za široké účasti hostů. Za vedení ministerstva zde byla náměstkyně Viera Šedivá, náměstkové Pavel Sekáč a Jiří Šír, dále ředitel Státního zemědělského fondu Martin Šebestyán, ředitel Podpůrného garančního lesnického a rolnického fondu Zdeněk Nekula, poslanec Pavel Šrámek, zástupci partnerů AK ČR a další hosté.

Prezident Toman úvodem shrnul průběh a výsledky několika kol jednání s předsedou vlády, předsedou Senátu, ministrem zemědělství, Zemědělským výborem PSP, se zástupci resortních organizací, zmínil také celou řadu jednání na krajských a okresních úrovních primárně zaměřených na požadavky k řešení situace v resortu. Lze konstatovat, že za poslední dva roky se situace příliš nezměnila. Trh je přesycen komoditami a potravinami, které staré země stále více tlačí na trhy nových členů. Díky propadům tržeb se podnikům narušily finanční toky a chybí tak i peníze na provozní výdaje. Značné problémy představují dovozy potravin za predátorské ceny, což dále podráží konkurenceschopnost a problém je i v ochraně vlastního trhu, objemy naší produkce tak stagnují či klesají. Jednání bylo vhodnou příležitostí k vyhodnocení právě rok starého souhrnu dvaceti tří požadavků komory k ministrovi zemědělství. Bylo konstatováno, že zhruba dvě třetiny z nich jsou hotovy – cílená podpora dojeného skotu, schválení novely zákona o významné tržní síle, nastavení Programu rozvoje venkova na podporu investic, programy propagace; rozpracovány či připraveny ke schválení a spuštění – zelená nafta pro živočišnou výrobu, welfare pro prasata a drůbež, marketingový fond, koncepční řešení klimatických dopadů, příprava kompenzací za sucho; případně před dokončením – další jednání se Správou státních hmotných rezerv, srovnávací analýzy zemědělských podpor a nastavení Programu rozvoje venkova v okolních zemích. Některé požadavky jsou momentálně pozastavené, například záměr zvýšení objemu podpor citlivých komodit z 15 na 25 %, byl komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Philem Hoganem odložen až na dobu revize Společné zemědělské politiky a také exportní subvence Rada ministrů zemědělství nepodpořila.

Vítanou pomocí je navýšení rozpočtu kapitoly ministerstva o zhruba čtyři miliardy korun, kterými jsou posíleny například programy zvyšování konkurenceschopnosti prvovýroby, bruselské balíčky či kompenzace za loňské sucho a jarní mráz. Problémem, na který však vedení komory v této souvislosti poukázalo, tak především byla a je časovost jednotlivých programů, tedy zpravidla velmi dlouhá prodleva mezi prvotním záměrem a jeho realizací v praxi. Například kompenzace za sucho roku 2015 tak budou vypláceny až od konce letošního září. Podle údajů ministerstva zemědělství je přepočtená pomoc na litr mléka cca 2,50 Kč, avšak z účetního pohledu byla pomoc v roce 2015 na úrovni 46 halířů. Úřad Agrární komory na základě podnětu Komoditní rady pro mléko a skot zpracoval bleskový průzkum, ze kterého se ukázalo, že z celkového nápočtu podpor na dojnici ve výši asi 15 tisíc korun, mají zemědělci momentálně na účtech zatím pouze 5 – 7 tisíc korun, zbytek programů a podpor pak je v různé fázi rozpracování. Ztráty za loňský a letošní rok ale při přepočtu na průměrnou užitkovost 8.000 litrů mléka na dojnici činí 44.000 Kč na kus, to znamená, že každá dojnice v současné době představuje ztrátu 29.000 korun. Značné problémy v praxi také přináší vysoká administrativní náročnost nových programů, např. v programu welfare skotu je pouze 4 % bezchybných žádostí, SZIF proto připravuje metodiku s doporučeními. Platby SAPS budou vypláceny od listopadu formou záloh, doplatky v prosinci, greening pak od 9. ledna příštího roku, detailní harmonogram administrace podpor je k dispozici na stránkách Fondu. Diskuze se vedla také nad novým programem Českomoravské společnosti chovatelů spočívajícím ve sběru dat k vyhodnocení uplatnění kvalitního mléka na trhu. Podpůrný garanční lesnický a rolnický fond pokračuje v přípravách Fondu těžko pojistitelných rizik, který byl v červnu notifikován Evropskou komisí a zároveň trvale nabízí i řadu dalších funkčních programů pomoci. Ministerstvo zároveň připravuje nový koncept poradenství, který bude vycházet z analýzy stavu a definování potřeb v této oblasti. Požadavkem komory, na který opakovaně v průběhu Země živitelky upozornil prezident Toman, pak je vyjmutí evropských agrárních podpor z daňové povinnosti.

Žně letošního roku byly vyhodnoceny s objemem 7.850 tis. tun jako velmi dobré výnosem, ale horší kvalitou, dosažený průměr sklizně obilovin je 6,3 t/ha, u ozimé pšenice 6,7 t/ha, značný propad ploch a tedy i celkových výnosů byl u sladovnického ječmene. Vzhledem k tomu, že například ve Francii či Německu došlo díky počasí k meziročnímu propadu o 5, respektive o 4 mil. tun, lze předpokládat, že o kvalitní obilí bude zájem. Stejná situace je i u řepky, jejíž výnos je meziročně poněkud vyšší, avšak se značnými regionálními rozdíly, průměrný hektarový výnos pak je po Německu druhý nejvyšší v EU. U brambor, cukrovky a chmele se očekávají průměrné či lehce nadprůměrné výnosy s dobrou kvalitou, nízké objemy budou u vinné révy a ovoce, způsobené silnými mrazy ale i bouřkami, mimoto je v EU nadprodukce ovoce a ceny se tak pohybují na velmi nízké úrovni. Kompenzace pro ovocnářský sektor budou v souladu s unijními pravidly vyplaceny až na základě doložení propadů příjmů, reálně tedy až na jaře 2017. Trvalou zátěží ekonomiky prvovýroby je nízká cena mléka, ale i drůbeže a vajec, mírné oživení je po dvou letech v sektoru vepřového masa.

Trvalý důraz proto musí být kladen na propagaci regionálních a českých potravin pod stávajícími značkami kvality a úzkou komunikaci se spotřebiteli. Propagace však musí být podpořena intenzivní kontrolou dovozů, a to systémových i namátkových, se zapojením všech složek státu a nástrojů dozorových orgánů. Řešit je nezbytné silné příhraniční dovozy nebo důslednou evidenci odvodů daně z přidané hodnoty. Podpůrnou aktivitou v tomto směru může být komorou nově představený záměr k zákonnému stanovení minimálního podílu tuzemské produkce v obchodech, například na více než dvoutřetinové úrovni. K jednání je nadále podoba a princip marketingového fondu, který podle našeho silného názoru musí vycházet ze zapojení a příspěvků všech subjektů, od prvovýrobce, přes zpracovatelské podniky, po obchod a s nezbytnou účastí státu.

Představenstvo bylo informováno o dopracování návrhu zákona o nabývání zemědělské půdy. Přijata byla Deklarace AK ČR k řešení situace v živočišné výrobě, která vzešla z konference v Kroměříži ze dne 19. srpna. Do Sněmovny společenstev byl na základě výsledku primárních voleb z prosince roku 2013 za Svaz českého strakatého skotu kooptován doc. Dr. Josef Kučera. Představenstvo AK ČR dále odsouhlasilo založení komise pro produkční oblasti, jmenovité složení Komoditní rady pro dřevo, jmenovité složení Sekce školní statky při Školské komisi AK ČR a také záměr uspořádat dne 3. února 2017 Agrární ples za podobných podmínek spolupráce a partnerství jako v letošním roce. Dopracováván je také doporučený vzor pro statuty okresních a krajských agrárních komor, vyplývající z povinnosti přeregistrace, který bude posléze předán členské základně k dispozici.

Další řádné jednání představenstva se uskuteční 5. října 2016 v Praze.

26. srpna v Českých Budějovicích, Ing. Jiří Felčárek

zdroj: Agrární komora České republiky »