Původci virových zakrslostí obilnin a křísek polní 2015

Cílem průzkumu prováděného Ústředním kontrolním zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) bylo zjištění výskytu původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního na území ČR. Průzkum byl prováděn ve dvou ročních obdobích – na jaře roku 2014 v porostech pšenice, ječmenu, žita a ovsa na pozorovacích bodech i mimo ně a dále v období od srpna do listopadu 2015 i v jejich rezervoárech (výdrol obilnin, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a v nově založených porostech ozimých obilnin, přednostně v okolí výskytů virových chorob potvrzených v jarním období.

Výsledky:

A) virové zakrslosti obilnin

1) Již na podzim 2014 bylo hodnoceno 66 porostů nově založených ozimů a rezervoárů virových zakrslostí obilnin (obilní výdrol, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) na podezření z výskytu virových zakrslostí, na jaře 2015 pak dalších 312 porostů. Celkově tedy bylo v souvislosti s výskytem viróz na jaře 2015 odpozorováno 378 porostů, při čemž pozitivní výskyt byl laboratorně potvrzen u 155 vzorků, celkem bylo tedy napadeno 50 % hodnocených porostů. Z pozitivních vzorků bylo 119 vzorků (77 %) infikováno BYDV, 16 vzorků (11 %) infikováno WDV a 17 vzorků (12 %) infikováno směsnou infekcí WDV + BYDV. Nejčastější výskyty viróz byly zaznamenány v Libereckém kraji, Středočeském kraji a Vysočině.

2) Od září do prosince 2015 odpozorovali inspektoři ÚKZÚZ z rezervoárů virových zakrslostí obilnin (obilní výdrol, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a nově založených porostů ozimých obilnin 53 porostů. Z těchto porostů bylo 6 laboratorně potvrzeno jako pozitivních na přítomnost virového onemocnění. V celkovém hodnocení tedy 11,3% napadení hodnocených porostů. Z těchto pozitivních vzorků bylo pak 100 % infikováno WDV.

Průměrné napadení porostů obilovin virovými zakrslostmi v roce 2015 dosáhlo 30,5 %. Tentokrát se díky mírné zimě a extrémně suchému jaru projevily podzimní infekce z roku 2014 silnými projevy viróz na jaře 2015. Podzimní infekce se vyskytovaly díky suchému podzimu v nižší míře.

B) křísek polní

1) Výskyt kříska polního (Psammotettix alienus) byl na jaře 2015 zjišťován ve 497 porostech obilnin, přičemž v 8,8 % vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt byl zaznamenán v 73,2 % sledovaných porostů, střední výskyt v 23,2 % porostů a silný výskyt v 3,6 % porostů.

2) Od srpna do listopadu 2015 bylo v rámci průzkumu výskytu kříska polního v rezervoárech virových zakrslostí obilnin a v novém osevu ozimých obilnin provedeno sledování ve 183 porostech, přičemž ve 42,6 % vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt kříska byl zaznamenán v 52,6 % sledovaných porostů, střední výskyt v 28,2 % porostů a silný výskyt v 19,2 % porostů.

Pozitivní výsledky průzkumů výskytu viróz virózy 2015 (21 KB)  a kříska polního (17 KB) prováděných na jaře a na podzim roku 2015.

Závěr a doporučení:

Výsledky průzkumů (včetně průběžně aktualizované tabulky výskytů původců viróz) přinášejí zemědělské praxi určitý přehled výskytů původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního v konkrétních lokalitách.

Oproti jaru 2014 byl na jaře 2015 zaznamenán výrazně vyšší výskyt virovými zakrslostmi napadených porostů obilnin. Vysoké výskyty viróz na jaře lze spojit s vláhovou deficiencí a dalším extrémním průběhem počasí v průběhu března a dubna. Ačkoliv ozimy dobře přezimovaly (mírná zima), stres z nedostatku vláhy podpořil projevy infekcí a na mnoha lokalitách v ČR se muselo přistoupit k náhradě ozimých obilnin jařinou. V době, kdy docházelo k jarnímu přihnojení porostů obilnin, nepadly dostatečné srážky, které by podpořily růst. Tam, kde se nechaly porosty dozrát, docházelo až k 70%tní redukci výnosu.  

Naproti tomu na podzim 2015 vypadal ve svém průběhu podobný tomu z roku 2014 s výjimkou toho, že převažoval virus WDV. Podzim 2015 byl extrémně teplý a suchý, což negativně ovlivnilo let hlavního přenašeče BYDV – mšice střemchové.  Hlavní přelety byly tak situovány do počátku října, kdy byly porosty již dostatečně „odrostlé“.

V porostech, kde byl křísek polní zjištěn, převažoval na jaře 2014 i 2015 slabý výskyt tohoto přenašeče WDV. Na podzim 2015 byla ve stejném období roku 2015 zaznamenána podobná intenzita výskytu kříska s rozdílem toho, že se navýšil počet silných výskytů o 14 % v porovnání s rokem 2014. Tento fakt lze pak spojit s převahou výskytu WDV infekcí.

Sezóna 2014/15 byla výjimkou za posledních pět let, kdy vyšší podíl na infekcích porostů nesl virus BYDV. Lví díl na napadení tímto druhem viru má přenašeč – mšice střemchová (Rhopalosiphum padi). Ta je spolu s ostatními druhy mšic monitorována pomocí sacích pastí typu Johnson-Taylor. Informace o výskytech a případné přímé škodlivosti mšic lze průběžně sledovat v Aphid bulletinu ÚKZÚZ. V roce 2015 se v porostech obilnin začaly mšice objevovat ve větších počtech až od 27. týdne, pak došlo k poklesu intenzity letu. Od 38. týdne (Žatec). U ostatních lokalit lze mluvit o nárůstu odchycených jedinců až od 40. týdne (Čáslav, Lípa, Chrlice, Věrovany). Největší úlovky pak byly detekovány na Žatecku a Čáslavsku, ty dosahovaly své intenzity srovnatelné s rokem 2014 (viz PNG graf 1 (47 KB) a PNG graf 2 (47 KB) ).

V ochraně porostů obilnin proti virovým onemocněním je nutné uplatňovat systém integrované ochrany více než kdekoliv jinde, neboť ze současných chemických alternativ ochrany, zacílených především na přenašeče, není ani jedna dostatečná. V ochraně obilnin před WDV a BYDV je v současné době navrženo několik postupů, které se zaměřují především na eliminaci virových přenašečů, tedy kříska polního a mšic. Zjednodušeně lze tyto metody rozdělit na: agrotechnické zásady (přerušení „zeleného mostu“, prostorové uspořádání porostů, termín setí) a chemickou ochranu zacílenou na regulaci přenašečů (moření osiva a insekticidní postřiky). Před výsevem ozimé pšenice a ozimého ječmene lze mořit osivo. Na základě sledování aktuálního stavu výskytu přenašečů je možné ošetřovat obilniny registrovanými insekticidy v době začínající podzimní intenzivní migrace přenašečů do porostu a v případě potřeby (dle intenzity náletu u již napadených porostů) provést další insekticidní ošetření. Na podzim je doporučována aplikace insekticidu při výskytu 5 a více jedinců na 100 smyků. Registrované insekticidy lze nalézt v Registru přípravků na ochranu rostlin nebo na Rostlinolékařském portále v rámci plodinových metodik.

Rozšíření virových zakrslostí obilnin na jaře je do značné míry ovlivněno průběhem zimy (teplota, vydatnost sněhové pokrývky). Mrazivé počasí s poklesem teplot pod -8 °C, zejména ve spojení s nízkou vrstvou sněhové pokrývky nebo ještě lépe s absencí sněhu, zvyšuje pravděpodobnost redukce populací přenašečů virových zakrslostí. Pokud je zima bohatá na sníh, který navíc vydrží i v nížinách dlouhou dobu, efekt nízkých teplot se může výrazně snížit. Z výsledků průzkumu lze usoudit, že dlouhotrvající vydatná sněhová pokrývka chrání před mrazem mnohem více kříska polního než mšici střemchovou, což je dáno i růzností zimních hostitelských rostlin.

Nižší počet infikovaných obilních výdrolů a porostů ozimých obilnin na podzim 2015, ve spojení s nízkými mrazivými zimními periodami, dává předpoklad průměrnému výskytu virových zakrslostí na jaře 2016. K tomuto tvrzení je však nutno přistupovat individuálně, zvláště v případech, kdy vlivem dlouhodobého sucha, řídkého porostu obilnin a lokalit s pravidelným výskytem viróz může dojít k silnějším projevům napadení. Nově je nutno se připravit na problémy s virózami i v oblastech, kde donedávna nebyly příliš řešeny (Vysočina).

U jařin lze ke snížení rizika infekce doporučit co nejčasnější výsev, aby nálety přenašečů do porostů probíhaly až po nejcitlivější růstové fázi jařin (2 – 4 listy). Vzhledem k možným ztrátám na výnosu, které se pohybují podle intenzity výskytu při podzimní infekci až do výše 70 – 80 %, je vhodné silně napadené porosty včas zaorat a nahradit jinou plodinou (sníží se tak i zdroj infekce pro další období). V jarním období je třeba dále sledovat výskyt přenašečů v porostech a v případě potřeby napadené porosty ošetřit registrovaným insekticidem. V závislosti na plošném rozsahu a intenzitě výskytu virových zakrslostí však mohou i infikované porosty dosáhnout dobrých výnosů. Na webových stránkách ÚKZÚZ budou i v letošním roce průběžně zveřejňovány aktuální laboratorně ověřené výskyty WDV a BYDV.

zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský »