Informace z jednání představenstva AK ČR – Praha 27. ledna 2016
Informace z jednání představenstva AK ČR, které se konalo 27. ledna 2016 v Praze Prezident AK ČR informoval členy představenstva o činnosti Úřadu a prioritách, které byly a jsou v posledních měsících prosazovány. Vedle záležitostí Společné zemědělské politiky, Programu rozvoje venkova a nastavení jednotlivých kol, redefinice LFA oblastí, či rámce aktivního zemědělce sem patří také […]
Informace z jednání představenstva AK ČR, které se konalo 27. ledna 2016 v Praze
Prezident AK ČR informoval členy představenstva o činnosti Úřadu a prioritách, které byly a jsou v posledních měsících prosazovány. Vedle záležitostí Společné zemědělské politiky, Programu rozvoje venkova a nastavení jednotlivých kol, redefinice LFA oblastí, či rámce aktivního zemědělce sem patří také návrhy zákonů o prodeji zemědělské půdy, o marketingovém fondu, novely zákona o významné tržní síle a její uvedení do praxe, dopracování novel zákonů o vinařství a vinohradnictví, o rostlinolékařské péči, či veterinárního zákona. Projednáno bylo rozdělení 13 mld. Kč vyplývajících ze zvýšeného podílu národního kofinancování PRV.
Miroslav Toman se vyjádřil také k řešení mléčné krize na evropské úrovni, které Agrární komora hodnotí jako nedostatečné. Podle názoru představenstva chybí především systémové řešení jako je například zvýšení intervenčních cen v kombinaci s exportními dotacemi, protože své síly zde využívají především staré země EU15. Například Nizozemí zvýšilo meziroční produkci mléka o 7 %.
Řešení situace na národní úrovni lze hodnotit jako dostačující, ale hlavním problémem stále zůstává rychlost vlastní přípravy dotačních a dalších opatření a především jejich aplikace pro potřeby praxe, která má pomoci stabilizovat hospodaření podniků. Podobná situace je například v řešení loňského sucha a s tím spojených kompenzací, které Ministerstvo zemědělství připravilo pro jednání vlády v navrženém objemu až 1,2 mld. Kč a s limity více než 30 a více než 40 % prokázaných ztrát. Jako doposud velmi nedostatečnou lze vnímat plošnou marketingovou činnost rezortu jak v rámci domácího trhu, tak v navazování obchodním kontaktů a úspěšného odbytu v zahraničí.
Na jednání jako host vystoupil Petr Jílek, pověřený řízením Sekce pro komodity, vzdělávání a výzkum MZe, který představil strukturu programu k využití mimořádnou pomoc ze zdrojů Evropské unie a ministerstva zemědělství v celkové alokaci 604 milionů korun. Předběžné sazby jsou stanoveny ve výši 1.671 Kč na prasnici, 1.227 Kč na dojnici a 1.353 Kč u dojnic u chovů do 50 kusů, sazby budou následně dopočteny podle reálného počtu přijatých žádostí. Další informace směřovala k představení národní welfare pro dojený skot s možností alokace až 500 mil. Kč ročně, společně s tzv. režimem Q CZ kvality mléka se 400 milionů korun. Připraven je také národní dotační program na podporu plemenných zvířat ve výši 20 mil. korun pro nákup jalovic, beranů, jehniček, kozlů a koz. V procesu notifikace je program welfare drůbeže s pěti opatřeními a částkou 400 mil. Kč na rok. Pro celkový rámec národních podpor pak je připraveno cca 2,25 miliard korun s uvažovaným navýšením o další miliardu korun, což je historicky nejvyšší částka.
Přítomní byli informováni také o záměru Phila Hogana, komisaře pro zemědělství a venkov, zjednodušit Společnou zemědělskou politiku. Mezi návrhy je například prodloužení termínu, po který by bylo možné provádět změny v jednotné žádosti, rozšíření kontroly žádosti a poradenství s jejím podáváním, zjednodušení systému sankcí, či úvaha o zavedení „žluté karty“ pro problematické žadatele, která by znamenala častější kontroly na místě. Ke zjednodušení a racionalizaci došlo na základě praktických poznatků i národní úrovni v rámci novel nařízení vlády k přímým platbám, AEKO, ekologickému zemědělství a dobrých životních podmínek zvířat. V rámci welfare se uvažují varianty dalšího rozšíření u pasených zvířat, dojnic a telat. Připravuje se také jednání s ministerstvem životního prostředí o možnosti využít prostředky na snížení emisí čpavku.
Jednání se účastnil také Zdeněk Nekula, nový předseda představenstva PGRLF, který objasnil své záměry s dalším směrováním Fondu a oživením stávajících a nových programů na rozvoj sektoru, mimo jiné také ve směru poskytování investičních a provozních úvěrů. Veškeré náměty k činnosti PGRLF lze svodně podávat do poloviny února na Úřad AK ČR.
Dalším pozvaným hostem byl Jiří Hrbek z Českého statistického úřadu, který své vystoupení zaměřil na předběžný hospodářský výsledek sektoru zemědělství za rok 2015. Přestože byl loňský rok poznamenán nestabilním cenovým vývojem a propady výnosů především u citlivých komodit a krmivové základny. Celkový výsledek sektoru je tak o 15 % nižší než v loňském roce, což Českou republiku ve srovnání se zbytkem evropské osmadvacítky řadí na jedno z posledních míst. Na předběžném výsledku 16 mld. Kč se přes reálné problémy pozitivně podepsal také předcházející a hospodářsky silný rok 2014. Ekonomiku odvětví tvoří především šest hlavních komodit a cenový výpadek některých z nich, jako bylo mléko a vepřové maso, je znát. V časovém srovnání je potom patrný trvalý a strmý pokles hospodářského výsledku chovu prasat, u kterých klesá jak cena, tak návazně také stavy zvířat.
S vývojem cen hlavních zemědělských komodit v letošním roce to prozatím nevypadá lépe. Podle statistických šetření se v Evropě zvyšují plochy obilovin a mírně klesají plochy řepky. Brambory se momentálně prodávají za podnákladovou cenu, k čemuž ve velké míře připívají i dovozy ze západní Evropy. Trvale nízká je cena cukrovky a cukru, výraznější změny se neočekávají ani na trhu s mlékem. Stejně tak zatím nedochází k oživení cen vepřového masa či drůbeže, kde kromě ruského embarga hrají roli ještě dovozy za podnákladové ceny. Zde AK ČR navrhuje a požaduje zavedení systémových kontrol celní a veterinární správy, které by eliminovaly podvody a zajistily všem subjektům rovnou pozici na trhu.
V souladu s usnesením představenstva z loňského roku byla rekonstruována činnost a personální obsazení Ekonomické komise AK ČR, která nyní začíná pracovat s novým předsedou Ing. Zbyňkem Koblihou. Ten členům představenstva představil své záměry a také zájem o větší propojení práce komise na Prezidium a představenstvo AK ČR. Mezi žádosti zde patří výzva k poskytování dat podniků k zajištění reálných výstupů pro diskuzi např. o směrování podpor do prvovýroby.
Mezi dalšími tématy se v diskuzi jednalo o záměrech revize příspěvkového režimu komory, která by přispěla ke stabilizaci hospodaření, dále o provedených personálních změnách na Úřadu Praha, o potřebných úpravách některých činností myslivosti, o práci komory v oblasti školství, poradenství a vzdělávání a o spolupráci s Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR. Představenstvem byl Schválen záměr založení Komoditní rady AK ČR pro mák a přijata byla také změna návrhu zákona o nabývání vlastnictví k zemědělské půdě, který spočívá v rozšíření možnosti koupě půdy také pro velké podniky. Mezi trvale diskutovaná témata představenstva patří také řešení dopadů klimatických změn praktickými opatřeními na úrovni každodenní praxe i koncepčních činností v krajině.
Další jednání představenstva se uskuteční společně s dozorčí radou, a to 2. dubna 2016 v Brně.
V Praze dne 27. ledna 2016 zapsal Ing. Jiří Felčárek
