Zpráva o životním prostředí ČR 2014: Po roce 2010 se zlepšování kvality životního prostředí zpomalilo

Zpráva za rok 2014 uvádí, že se zlepšování životního prostředí v ČR zpomaluje. Nejvýrazněji se české životní prostředí zlepšovalo po roce 1989, kdy se zásadně začaly měnit technologie výroby, byla přijata zcela nová legislativa a došlo k výrazné přeměně národního hospodářství. Po roce 2000 měly na postupné zlepšování kvality ovzduší vliv i vstup do Evropské unie a zavedení přísnějších standardů v ochraně životního prostředí spolu s prostředky, díky kterým je možné zlepšování kvality životního prostředí výrazněji financovat. Vliv na zlepšující se trend měla i světová krize, která obecně zpomalila průmysl a produkci, což bylo pro životní prostředí příznivé. Po roce 2010 se však celkový pozitivní vývoj zlepšování životního prostředí postupně zpomaluje. Nejinak tomu bylo i v roce 2014, což potvrzuje nová zpráva o stavu životního prostředí. Nevyhovující je stále kvalita ovzduší, vod i půdy. Naopak jako pozitivní zpráva označuje postupné snižování odběru vod v domácnostech, zvýšení počtu obyvatel připojených na ČOV nebo zvyšující se podíl veřejné dopravy v osobní přepravě.

Ovzduší

„Už několik let stagnuje zejména zlepšování kvality ovzduší v ČR. Opatření udělaná v minulosti, především v oblasti průmyslu, už nestačí. Proto MŽP v posledním roce přistoupilo k dalším zásadnějším změnám v legislativě i ve financování tak, aby zlepšování kvality ovzduší bylo zase razantnější,“ komentuje výsledky zprávy ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zásadním problémem životního prostředí ČR v roce 2014 byla, podobně jako v předešlých letech, zhoršená kvalita ovzduší. I přes dlouhodobý pokles emisí se kvalita ovzduší na území ČR nezlepšuje, což se týká oblastí s překročenými imisními limity zvláště v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. V roce 2014 byl na 19,1 % plochy území ČR překročen imisní limit u minimálně jedné znečišťující látky, tedy prachových částic PM10 a PM2,5, benzo(a)pyrenu nebo přízemního ozónu. Překročení ročního imisního limitu pro rakovinotvorný benzo(a)pyren zasáhlo vloni 10,7 % území, kde žije více než polovina obyvatelstva, zejména ve velkých městech.

Benzo(a)pyren je hlavní znečišťující látkou, kterou produkují lokální topeniště. „V loňském roce se nám podařilo s Evropskou komisí dojednat evropské dotace ve výši 9 miliard korun na výměnu až 100 tisíc neekologických kotlů po celé České republice. Kotlíkové dotace budou administrovat opět krajské úřady a o prostředky si požádaly na MŽP všechny kraje. Do konce roku spustí dotace pro své občany několik krajů. Také jsme připravili novelu zákona o ochraně ovzduší, která zavádí možnost kontroly provozu kotlů přímo v domácnostech. Také jsme dokončili Střednědobou strategii zlepšování kvality ovzduší do roku 2020, jejímž cílem je díky novým opatřením dosáhnout do roku 2020 na celém území ČR zákonných imisních limitů a současně udržet dobrou kvalitu ovzduší v těch oblastech, kde je už dnes vyhovující,“ pokračuje ministr Brabec. Vývoj emisí skleníkových plynů postupně nadále klesá zejména díky modernizaci velkých průmyslových zdrojů zejména v oblasti spalování paliv ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Pozitivně se do něj promítá snižování materiálové a energetické náročnosti hospodářství a postupná změna energetického mixu, ve kterém klesá podíl fosilních paliv (58,3% podíl na celkové výrobě elektřiny) a stoupá zastoupení OZE (10,6% podíl z celkového množství elektřiny vyrobené v ČR).

Voda a zemědělství

Kvalita povrchových vod se zlepšuje velmi pozvolna, a to i přesto, že meziročně v roce 2014 kleslo množství znečištění vypouštěné z bodových zdrojů. Na znečištění vodních zdrojů se významně podílí plošné zdroje, především zemědělská činnost. Spotřeba minerálních hnojiv meziročně mírně vzrostla o 3,9 %, v budoucnu bude proto klíčové omezení používání a správná aplikace dusíkatých hnojiv a pesticidů.

Pokračuje trend snižování ztrát pitné vody v trubní síti (16,6 % v roce 2014), což je přínosem pro hospodaření s vodou i její cenotvorbu. Dalším příznivým vývojem je zvyšování počtu ČOV a podílu obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci, na druhou stranu dosud není na kanalizaci zakončenou ČOV připojeno 20,1 % obyvatel.

„Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na několika novelách, které by měly pomoci k výraznějšímu zlepšování kvality našich vod, stejně tak jako k její ochraně. Novela zákona o vodách, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, zvyšuje poplatek za odběr podzemní vody, které v důsledku stále intenzivnějšího sucha nezadržitelně ubývá. Cílem novely je srovnat cenu podzemní vody s vodou povrchovou, a motivovat tak odběratele k přednostnímu využívání vody povrchové, která nám doslova naprší a snadno se tak obnoví,“ komentuje problematiku ministr Brabec.

Novela také zvyšuje poplatky za množství dusíku a fosforu ve vypouštěných odpadních vodách, neboť omezení vnosu těchto látek je pro další zlepšení kvality povrchových vod klíčové. Zároveň MŽP připravuje novelu stávajícího nařízení vlády, která se zaměří na důslednou transpozici evropské legislativy v oblasti požadavků na čištění odpadních vod a parametrů kvality povrchových vod. Požadavky evropské i národní legislativy je možné naplnit díky pomoci z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí. V uplynulém programovém období OPŽP 2007–2013 bylo vystavěno celkem 3881 km kanalizačních sítí a 117 čističek odpadních vod. V novém programovém období 2014+ je na tuto oblast připraveno zhruba 10 miliard korun. Ministerstvo životního prostředí skrze Státní fond životního prostředí ČR také zcela nově nabízí žadatelům o dotace půjčky na dofinancování úspěšných projektů, a to až do 37 % z celkových způsobilých výdajů projektu. „Úrok půjčky bude 1% a její splatnost je maximálně 10 let. Díky půjčkám za minimální úrok se podaří zrealizovat více projektů a o to nám jde. Znamená to více projektů a efektivnější zlepšení životního prostředí,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Půda

Rozloha zemědělské půdy setrvale klesá. Vzrůstá přeměna využívání zemědělské půdy na trvalé travní porosty a i její zastavování. Zastavěné a ostatní plochy v roce 2014 zaujímaly 10,7 % území ČR, jejich rozsah se v období 2000–2014 zvýšil o 3,6 %, tj. 30 tis. ha půdy. Jen bytová výstavba vloni zabrala 825,3 ha a průmyslová výstavba 319 ha.

„Každoročně narůstající plocha zastavěná bytovou výstavbou, jak developerskou, tak individuální, je dlouhodobý problém. Ministerstvo se snaží směřovat výstavbu do zastavěných území obcí, a ne na zelenou louku. S tímto cílem byla v loňském roce Parlamentem ČR schválena novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která zcela nově zavedla poplatky za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu právě pro bytovou výstavbu. Aktuálně se však ve Sněmovně projednává další změna tohoto zákona, tentokrát návrh opozičních poslanců, který může zemědělskou půdu opět vystavit narůstajícímu zabírání cenné zemědělské půdy a tím i její nezvratné degradaci,“ dodává ministr Brabec.

Další výstupy ze Zprávy o životním prostředí 2014:

Příroda

Druhová skladba lesa v ČR se cíleně pozvolna mění směrem k přirozenější struktuře lesních porostů s vyšším podílem listnáčů, nadále však 72,5 % lesů ČR tvoří jehličnany. Při obnově lesa se v posledních desetiletích stále více uplatňují listnaté stromy jako buk, dub, javor, jeřáb na úkor jehličnatých (smrk, borovice). Dochází tak k příznivé změně druhové skladby směrem k přirozenější a stabilnější struktuře lesních porostů. Početnost populací všech běžných druhů ptáků v ČR stejně jako v Evropě dlouhodobě klesá (od roku 1982 o 18,9 %). Setrvalý problém přírody a krajiny v ČR představuje fragmentace krajiny způsobená hlavně dopravou, intenzivním zemědělstvím a energetikou, jež se podepisují na ohrožení mnohých živočišných druhů (chřástal, losos, úhoř).

Průmysl

Přestože v roce 2014 vzrostla průmyslová produkce o 5 %, energetická a materiálová náročnost hospodářství ČR klesá. V důsledku těchto trendů mírně klesají také emise skleníkových plynů a emise znečišťujících látek. Klesá vliv parních elektráren spalujících zejména hnědé uhlí ve prospěch obnovitelných zdrojů energie a využití jaderné energie. Další přínos dle očekávání MŽP přinesou plánované dotace do fotovoltaiky v domácnostech z programu Nová zelená úsporám.

Doprava

Roste role veřejné dopravy v osobní dopravě, především železnic. Veřejná doprava se na celkové osobní dopravě v ČR podílela 34 % a její podíl má rostoucí trend. Stoupá počet přepravených cestujících po železnici, v roce 2014 to bylo ve srovnání s rokem předchozím o 1,5 mil. osob víc, na tomto růstu se do značné míry podílel růst využívání integrovaných dopravních systémů ve městech (např. pražské PID). Vliv nákladní silniční dopravy na kvalitu ovzduší v dopravně zatížených lokalitách a městech však zůstává významný. Stoupá využívání OZE (bionafta, biobenzín, elektřina) v dopravě, v roce 2014 se na celkové spotřebě energie v dopravě podílely 6,9 %. Cílem ČR je dosáhnout 10% podílu OZE v dopravě do roku 2020. Ovzduší v ČR stále zatěžuje vysoký průměr stáří registrovaných osobních automobilů, ten je 14,5 roku.

Hluk

Největší hluková zátěž postihuje města nad 100 tisíc obyvatel. V Plzni obtěžuje celodenně nadměrný hluk 9,8 % obyvatel, v Praze a v Brně okolo 8 % obyvatel. Hlukovou zátěž ovlivňující lidské zdraví způsobuje především tranzitní silniční doprava vedená centry měst a menších obcí, výrazně by městům měla v tomto ulevit plánovaná výstavba dálničních a silničních obchvatů.

Odpady

V roce 2014 produkce odpadů v ČR s jejím dlouhodobě stagnujícím trendem činila 32 028,4 tis. t. Pozitivní zprávou je, že v nakládání s odpady výrazně převažuje podíl využitých odpadů, zejména materiálově. Energetické využití odpadů se oproti loňsku mírně zvýšilo. Celkový pokles materiálové náročnosti českého hospodářství se příznivě odráží na snižování zátěže životního prostředí. Obalová produkce českých domácností a průmyslu sice v letech 2009 až 2014 vzrostla o 14 % na více než milion tun, zároveň však stoupá recyklace obalových odpadů. Problémem zůstává skládkování. Celých 48,3 % z celkové produkce komunálních odpadů se v ČR stále řeší skládkováním. Změnu v oblasti biologicky rozložitelného komunálního odpadu očekává MŽP po roce 2015, kdy zavedlo povinné třídění bioodpadu ve městech a obcích.

Financování životního prostředí

Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů v roce 2014 výrazně vzrostly, konkrétně o 48,4 %. Podílelo se na tom zrychlené čerpání prostředků z EU fondů, které MŽP nastartovalo pod novým vedením v loňském roce. V Operačním programu Životní prostředí bylo na projekty s vydaným rozhodnutím o poskytnutí dotace ke konci roku 2014 rozděleno 92 % celkové alokace programového období 2007–2013.

Zpráva o životním prostředí v r. 2014 (PDF, 11 MB)

Petra Roubíčková
tisková mluvčí MŽP

zdroj: Ministerstvo životního prostředí »