KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Komuniké z 58. jednání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské čtyřky, které se konalo v České republice v Červeném Klášteře v dnech 09. – 10. září 2015

15/09/15
Kateřina Patočková

Komuniké z 58. jednání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské čtyřky, které se konalo v České republice v Červeném Klášteře v dnech 09. – 10. září 2015 Představitelé Agrární komory České republiky (AKČR), Maďarské agrární komory (NAK), Národní rady zemědělských komor Polska (KRIR) a Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK) se setkali na 58. zasedání zemědělských […]

Komuniké z 58. jednání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské čtyřky, které se konalo v České republice v Červeném Klášteře v dnech 09. – 10. září 2015

Představitelé Agrární komory České republiky (AKČR), Maďarské agrární komory (NAK), Národní rady zemědělských komor Polska (KRIR) a Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK) se setkali na 58. zasedání zemědělských komor Visegrádské čtyřky, které se uskutečnilo na Slovensku, v Červenom Kláštore, ve dnech 09. – 10. září 2015.

 

Zástupci komor prodiskutovali následující body:

  1. Situaci v odvětví mléka a možnosti jejího řešení.
  2. Aktuální situaci na trzích se zemědělskými a potravinářskými komoditami důrazem na výsledky žně 2015.
  3. Volby do orgánů COPA-COGECA a podporu kandidátů V-4.

Odvětví mléka představuje v zemích V-4 velmi důležitou součást sektoru zemědělství a významně se podílí na zaměstnanosti. Zástupci agrárního sektoru zemí V4 vyjádřili znepokojení nad vývojem aktuální situace v odvětví mléka. Navýšení dodávek mléka na evropském i světových trzích, zrušení mléčných kvót od 1. 4. 2015 spolu s ruským embargem způsobilo velký pokles nákupních cen v celé EU. V roce 2015 došlo k výraznému propadu cen pod výrobní náklady. Při současné úrovni nákupních cen vzniká mnohým prvovýrobcům ztráta a mnozí jsou dokonce nuceni produkci ukončit. Odborné analýzy ukazují, že důvodem těchto ztrát nejsou vysoké náklady, ale nízké příjmy. Zástupci zpracovatelského průmyslu udávají jako důvod nízkých nákupních cen tlak obchodních řetězců a zneužívání jejich dominantního postavení na trhu. Marže obchodních řetězců přitom stále rostou.
Současná situace je velkou hrozbou pro budoucnost sektoru nejen v zemích V4, ale i ve většině zemí EU. Ceny syrového kravského mléka jsou nejnižší od roku 2009. Zemědělci, kteří investovali a modernizovali produkci, jsou momentálně ve velmi nevýhodné pozici. V případě, že Evropská unie nezasáhne, se zástupci zemědělských komor V-4 obávají, že situace se na podzim může ještě zhoršit z důvodu očekávaného růstu nákladů. Situaci komplikuje i nízká úroda pícnin a vzhledem k aktuálnímu stavu porostu kukuřice se očekává také nárůst cen jadrného krmiva.
Zástupci zemědělských komor V-4 nejsou spokojeni s návrhem Evropské komise o úrovni podpory pro řešení aktuální krize na zemědělském trhu. Navrhovaná pomoc je dobrým začátkem dialogu a signálem, že politici začínají brát situaci vážně, avšak pokud jde o poslední návrh podpory, jsou navrhovaná opatření podle našeho názoru projevem hanebného nepochopení vážnosti současné situace.
Celkový dopad ztrát z ruského exportního trhu se odhaduje na 5,5 miliard eur ročně. Příjmy evropských zemědělců navíc byly ovlivněny výkyvy na trhu zapříčiněnými zrušením režimu kvót a vážnými problémy způsobenými suchem.
Účastníci zasedání V-4 uvítali iniciativu Copa – Cogeca a jsou potěšeni, že Komise navrhla, aby některé prostředky z poměrně vysoké částky 900 milionů z pokut z nadprodukce byly vyplaceny zemědělcům, ale zároveň jsou zklamaní, že ne všechny prostředky půjdou zpět do sektoru. Země V-4 vítají fakt, že přímé platby zemědělců budou urychlené, aby pomohly zlepšit krátkodobé problémy s financováním.
Z výše uvedených důvodů je nutné prvovýrobců mléka podpořit všemi dostupnými prostředky. Zástupci zemědělských komor zemí V-4 proto navrhují následující opatření na úrovni Evropské unie, které by mohly zlepšit situaci v sektoru:

  1. Kompenzace ztrát prvovýrobců mléka ze strany EU
    EU by měla kompenzovat ztráty prvovýrobců mléka, které vznikly výrazným poklesem nákupních cen. Kompenzace by byly vyplaceny ze zdrojů za překročení mléčných kvót a jiných doplňkových zdrojů;
    Představitelé V-4 si myslí, že celá částka 900 milionů, získaná z pokut za překročení mléčných kvót by měla být určena na pomoc v odvětví mléka. Rozdělená by měla být proporcionálně v rámci jednotlivých členských zemí podle úrovně cen a jejich propadu v jednotlivých zemích EU.
    Kompenzace by měly být vyplaceny ze zdrojů jiných než SZP rozpočtu, takže přímé platby by nebyly ovlivněny. Ukončení režimu kvót a ruské odvetné embargo nejsou chybou evropských farmářů. Navzdory tomuto faktu, nesou břemeno negativních dopadů obou rozhodnutí.
  2. Kompenzace za ztráty prvovýrobců mléka z EU by měly být primárně distribuovány mezi zemědělci v těch členských zemích, které mají větší propad cen než je 18%.
  3. Zvýšení bezpečnosti prvovýrobců prostřednictvím tzv. "Záchranné sítě" EU.
    Je třeba zvýšit intervenční cenu mléka a mléčných výrobků a najít nová řešení v opatřeních SZP na zabezpečení trhu.
  4. Znovuzavedení exportních dotací a posílení programů propagujících konzumaci čerstvého mléka a mléčných výrobků v rámci trhu EU. Je žádoucí, aby se hledaly nové potencionální trhy pro mléčné komodity a trvanlivé mléčné produkty s vysokou přidanou hodnotou mimo území Evropské unie a zároveň navýšit intenzitu propagačních aktivit pro tyto produkty na těchto trzích prostřednictvím vhodných programů na evropské i národní úrovni.
  5. Posílení a zvýšení zdrojů programů společné organizace trhu (CMO) v rámci "Mléko do škol" aby měly děti a školní mládež zdravější alternativu k slazeným nealkoholickým nápojem.
  6. Zlepšení transparentnosti v řetězci mléka a odstranění nekalých praktik obchodních řetězců k zabránění zneužívání dominantního postavení obchodních řetězců prostřednictvím evropské legislativy.

Zástupci zemědělských komor zároveň potvrdily nezbytnost zavedení podpůrných opatření i na národní úrovni.
Ekonomická situace zemědělců v Evropské unii je špatná, a proto účastníci zasedání V4 podporují demonstraci, která se uskutečnila 7. Září v Bruselu a kterou organizovala COPA-COGECA a žádají Evropskou Komisi, aby přijala nezbytná opatření ke zvýšení ziskovosti zemědělské produkce.
Účastníci setkání zhodnotili aktuální situaci na zemědělských trzích zemí V4.  Letní měsíce byly jedny z nejsušších za poslední roky. Rekordní teploty provázené malým úhrnem srážek zapříčinily nedostatek vody v některých oblastech. Sklizeň byla v některých oblastech výborná a dosahovala rekordních hodnot, někde však nedosáhla ani úrovně loňského roku. Sklizeň obilovin a olejnin díky horkému a suchému počasí proběhla rychle a bez větších problémů. Sucho však negativně ovlivnilo pícniny a v případě podzimních plodin, především kukuřice se očekává vysoký výpadek úrody. V některých oblastech se sucho podepsalo i na horší kvalitě obilovin, především v nezavlažovaných oblastech. Ceny obilovin a olejnin zaznamenaly mírný pokles. Trhy reagují na pokles ceny fosilních paliv a pád akcií na čínské burze. Co se týče brambor, chmele, ovoce a zeleniny lze jednoznačně předpokládat snížení produkce.
Účastníci setkání se dohodli, že další setkání zemědělských komor V-4 se uskuteční 25. – 26. 11. 2015 v Maďarsku.
Komuniké bylo vydáno v pěti vyhotoveních, přičemž po jednom vyhotovení obdržela každá delegace a jeden originál bude zaslán organizacím COPA-COGECA.

Miroslav Toman
prezident AKČR
Balázs Györffy
prezident NAK
Wiktor Szmulewicz
prezident KRIR
Milan Semančík
prezident SPPK

zdroj: Agrární komora České republiky »