Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky, Brno 2015

 

Sobota 27. 6. 2015, 10:00 – 13:00 hod, pavilon P, 1. patro, sál č. P1

 

Tematický blok:

Zemědělec jako producent potravin pro výživu člověka, transformátor lokální energetiky, ale zejména jako citlivá součást přírodních cyklů – šance pro zemědělce i společnost

 

Moderuje Ing. Josef Šrefl, CSc.

 

• Prof. RNDr. Stanislav Komárek, DrSc.: Člověk, zvíře a krajina – minulost, současnost a budoucnost
• Prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc.: Člověk, příroda a technologie – role zemědělce
• Prof. PhDr. Stanislav Hubík, CSc.: Sociálně ekonomické aspekty udržitelného rozvoje venkova
• RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc.: Globální změny klimatu, jejich lokální projevy a český zemědělec

 

Proč jsme toto téma, které svádí možná k dojmu, že je spíše filosofické, zařadili do programu veletrhu, jehož poslání je ze své podstaty komerční? Trochu filosofie v tom nesporně je, v zásadě se však jedná o téma zcela reálné, jehož závažnost si zatím zřejmě nechceme příliš připouštět. Zemědělství vykazuje zisk již delší dobu. Dotace jsme přijali jako přirozenou součást tržního systému, takže ani moc nepřemýšlíme, že to vlastně může být zcela neekonomické. Považujeme za normální, že zemědělství by se bez dotací nedokázalo uživit. Nechci ale rozebírat toto téma. Zemědělství má zcela zásadní význam pro rozvoj lidstva. Člověk ho provozuje již zhruba 10.000 let a většinu času zemědělství náš rozvoj financovalo. Postupně to sice suplovala těžba nerostných surovin, ale zásadní změna přišla s objevem fosilních energetických surovin a s tím související období, které nazýváme vědeckotechnická revoluce. Ta přinesla nebývalý rozvoj, jehož zrychlení neustále zvyšujeme, ale také řadu úskalí, se kterými si příliš nevíme rady. Rozhodně již nastal čas, abychom se výše naznačeným tématům seriózně věnovali. Zemědělců dramaticky ubývá, což je sice přirozený důsledek pokroku, ale zároveň to svádí zejména politiky k tomu, že v jejich pojetí technologie moci jsou jako voličská skupina nevýznamní, protože procento jejich hlasů je zcela mizivé. Před zemědělci stojí nemalé úkoly – uživit neustále rostoucí (a již dnes přemnožené) lidské krky, lépe sladit svoje aktivity s přirozenými přírodními cykly, najít přijatelné proporce mezi technickým pokrokem s neustále rostoucí produktivitou a tím snižující potřebou lidské práce zejména na venkově. Rozhodně veliké, perspektivní, ale nelehké úkoly. Proto jsme přizvali špičkové odborníky, abychom s nimi i s Vámi mohli konzultovat všechna tato ožehavá témata. Brněnské výstaviště pro ně vytváří důstojné prostředí.

 

Všichni, kterým toto téma není lhostejné, jsou srdečně zváni.

Na setkání se těší

 

Ing. Josef Šrefl, CSc.

AGROINTEG s.r.o.

CZ 613 00 Brno, Zemědělská 1, mobil: +420 602 743 127

E-mail: j.srefl@agrointeg.cz, www.agrointeg.cz

 

Něco o jednotlivých referujících:

 

Prof. RNDr. Stanislav Komárek, DrSc.

Je profesorem na Univerzitě Karlově, přednáší především o vztazích příroda-kultura, o biologické estetice nebo o dějinách přírodních věd. Kromě odborné práce hojně publikuje v masmédiích, napsal tři romány a rovněž tři básnické sbírky.

Krátce po nástupu na aspiranturu v Parazitologickém ústavu ČSAV emigroval do Rakouska (1983), kde po udělení politického azylu pracoval v Muzeu přírodní historie, na ministerstvu zemědělství a nakonec na zoologickém ústavu Vídeňské univerzity.

V roce 2001 jmenován profesorem pro obor filosofie a dějiny přírodních věd. Od roku 2002 do roku 2012 přednášel také na FHS UK (katedra antropologie, oddělení humánní etologie), jinak stále na PřF UK (katedra filosofie a dějin přírodních věd). Četné popularizační články v tisku a vystoupení v médiích, 2006 cena Toma Stopparda za esejistiku, řada cest po Evropě i mimo ni (1980 Alžír, 1981 Azerbajdžán, 1985 USA, 1987 Peru, 1988 Sýrie, Jordánsko, 1989 a později Turecko, 1990 Mexiko, Guatemala, Honduras, 1993 Izrael, 1996, 1997, 1998 Irán, 2000 Čína, 2001 Jáva a Borneo, 2003 Indie, 2004 Čína a Tibet, 2005 Jižní Afrika, 2006 Japonsko, 2007 Singapur a Malajsie)Tajwan a Vietnam (2008), Kostarika (2009), Peru (2009), Austrálie a Nový Zéland (2010), Barma (2011), Sri Lanka (2012).

Z mnoha publikací jmenujme zejména Ochlupení bližní – zvířata v kulturních kontextech. Autora zajímá nejvíc, jaký je skutečně vztah mezi člověkem a zvířaty, který prošel a prochází různorodým vývojem, stejně jako samotní lidé na jedné a samotná zvířata na druhé straně.

Ale i řada dalších publikací může zemědělce obohatit – Lidská přirozenost, Muž jako evoluční inovace, Dějiny biologického myšlení, Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie, Příroda a kultura. Svět jevů a svět interpretací, Tělo, duše a jejich spasení aneb Kapitoly o moci, nemoci a psychosomatice.

 

Prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc.: Člověk, příroda a technologie – role zemědělce

Český filozof a spisovatel, vystudoval strojní inženýství na vojenské akademii v Brně a filozofii na Filozofické fakultě MU v Brně. Je profesorem filozofie na Masarykově univerzitě v Brně. Zabývá se zejména filozofickými otázkami civilizační krize, kterou chápe jako konflikt kultury s přírodou. Vytvořil originální filozofickou koncepci evoluční ontologie, je autorem mnoha knih s ontologickou a ekologickou tematikou, které jsou překládány i do jiných jazyků. Vydal knihu Ohrožená kultura, za kterou obdržel Cenu ministra životního prostředí České republiky, v Soči získala cenu za nejlepší ruskou vědeckou knihu roku. V české vědě představuje „Ohrožená kultura“ mimořádné dílo. Prolamuje v mnoha ohledech její dosavadní pohled na vztah lidské společnosti a přírody.

Nejširší evolučně ontologický koncept je obsažen v knize Filosofie – obrat k Zemi, aplikace na oblast ekonomiky v knize Evoluční ontologie a problém podnikáni, technologické aplikace obsahuje kniha Fenomén technika.

Z populárně vědeckých publikací jsou to zejména: Jak je to s informační hodnotou přírody, Dokážeme smířit technosféru s biosférou?, Nemůžeme růst donekonečna, Jedinečnost pozemské přírody, Ochrana přírody a krajiny v České republice I., II. – vybrané aktuální problémy a možnosti jejich řešení, Zvítězíme-li v zápasu s přírodou, prohrajeme.

 U příležitosti Dne Země představil prof. Šmajs filosofický koncept Ústavy Země s mottem „Země je svébytným evolučním výtvorem, který je nadřazený člověku i jeho kultuře. Nemáme právo ji ničit a musíme ji uchovat obyvatelnou nejen pro další lidská pokolení, ale i ostatní živá stvoření.“

 

Prof.PhDr. Stanislav Hubík, CSc.

Zabývá se sociálně ekonomickými souvislostmi trvale udržitelného multifunkčního zemědělství a opatřeními agrární a regionální politiky, je členem Společnosti pro trvale udržitelný život. Z mnoha publikací uvádíme: Sociologie vědění – Základní koncepce a paradigmata, Příroda a kultura (s J. Cetlem, J. Šmajsem), Vztah k životnímu prostředí jako problém hodnotové orientace, Trvale udržitelná budoucnost pro Českou republiku a Slovensko, Výhledy do budoucnosti a jejich kulturní limity, Lidské společenství na prahu 21. století.

 

RNDr.Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc

Věnuje se bioklimatologii, klimatologii a mikrometeorologii, které přednáší na Mendelově univerzitě v Brně a na přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity. Současně je ředitelem brněnského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Vede Českou bioklimatologickou společnost a působí v dalších odborných společnostech. Jako přední odborník v uvedených oborech se podílí na výzkumu, v posledních letech hlavně na projektech k problematice vláhové bilance,  výskytů sucha a klimatu měst. Mimo publikační aktivity má rozsáhlou přednáškovou činnost.