Vystoupení prezidenta AK ČR Jana Veleby, 6. listopadu 2013 Rostlinolékařské dny, Pardubice

Ad. 1. Naše priority při jednání Konsorcia v EU:

• Zastropování je dobrovolné.

• Je udělaná povinná regrese základní platby, jako náhrada za zastropování nad 150 tis. Euro ročně za podnik ve výši 5 %. To znamená, že cca prvních 1.050 ha v podniku nemá snížení žádné a ostatní hektary 5 % ze základní sazby a to je cca 7 Euro/ha s tím, že je možné se dohodnout na národní úrovni, že se ke stropu 150 tis. Euro připočtou veškeré osobní náklady předchozího roku a regrese se bude počítat až nad tento strop. To by znamenalo , že u většiny podniků by regrese nebyla žádná.

• Frančíza – to znamená osvobození od převodu do rezervního fondu je snížena s ročních plateb 5 tis. Euro na 2 tis. Euro a tím bude její dopad na ČR zcela minimální

• Couplované platby na citlivé komodity dle článku 38 ve výši 13 % + 2 % na proteinové plodiny – (v původním návrhu bylo 5 %). 13 % představuje cca 2,9 mld. Kč na rozdělení pro citlivé komodity + je třeba zjistit jestli se budou dát využít i 2 % na proteinové plodiny přes vojtěšku a jetel, aby se přes to udělala podpora chovu skotu.

• Jediná prohra – nepodařilo se zařadit mezi citlivé komodity prasnice. Zásadně proti tomu byla Evropská komise a dále Německo, Dánsko, Anglie a Holandsko. Zatímní výsledek – Komise má mandát do konce roku prasnice doplnit (druhé téma byl tabák), ale je to velmi málo pravděpodobné. Přesto se o to musíme pokusit. Prostor pro prasata a drůbež zůstává v PRV přes welfare zvířat a v národních dotací.

• Plocha mimo produkci v ozelenění bude nejprve 5 % a v druhé polovině období 7 %.

• Zásadní posun je v tom, že se do plochy mimo produkci budou počítat plodiny vázající vzdušný dusík – víceleté pícniny a luskoviny – to byl náš požadavek a je to velký posun celého ozelenění.

• Trvalé kultury – požadavek procenta mimo produkci se na ně nevztahuje.

• Sankce za porušení ozelenění maximálně 25 %.

• Dodržení minimální plochy TTP se bude hodnotit na národní úrovni – to znamená, že se bude moci rozorávat – to je zásadní.

• Podařilo se udržet v prioritách investice pro potravináře.

• Podařilo se odstranit omezení pro velké podniky v investičních opatření PRV.

Ad. 2. SZP 2014 – 2020

U sazeb je kalkulován kurz 26 Kč/Euro.

1. První pilíř – přímé platby

a) Základní platba 130 Euro/ha (3.380 Kč/ha) – tu dostanou všichni, kteří splní základní podmínky, odpovídající dnes SAPS. Tato platba bude vyplacená na hektar zemědělské půdy a nebude jí ovlivňovat rozměr živočišné výroby. (Na Slovensku je sazba 126 Euro/ha.)

b) Ozelenění 75 Euro/ha (1.950 Kč/ha) – tu dostanou všichni, kteří budou střídat minimálně tři plodiny v osevním postupu a vykážou minimálně 5 % plochy mimo produkci. Do této plochy se bude kromě plochy ladem, remízků a biopásů počítat i plocha plodin vázajících vzdušný dusík, mezi které patří jetel, vojtěška a luskoviny. To je nepřímá podpora ŽV.

Porovnání plošné platby:
2012 = SAPS na hektar zemědělské půdy 5.400 Kč
2014-2020 = Nově základní platba + ozelenění = 5.300 Kč
Slovensko = 71 euro ha

c) Couplované platby spojené s produkcí na citlivé komodity dle článku 38

Celkem je možné rozdělit na citlivé komodity ročně 131.250 tis. Euro, tj. 3,4 mld. Kč. Tyto peníze nebudou vyplacené na hektar zemědělské půdy, jako předcházející dvě podpory, ale přímo na citlivé komodity, které bude mít zemědělec v daném roce.

Pravděpodobné rozdělení těchto prostředků:
chmel 80 mil. Kč
škrob 70 mil. Kč
ovoce a zelenina 250 mil. Kč
Zbytek by měl podporovat sektor přežvýkavců, tj. 3 mld. Kč, z toho cca 400 mil. Kč přes proteinové plodiny (jetel + vojtěška).
Je dohoda, že se peníze rozdělí stejnoměrně, mezi dojné krávy, masné krávy, ovce a kozy. Pokud by se peníze vyplatily na jednu krávu, je propočet cca 4,5 tis. Kč/ks.
Zatím, je ale více pravděpodobné, že by se dotace nevyplácela pouze na krávy, ale i na telata, jalovice a býky přes VDJ, a to by vycházelo cca 3 tis. Kč/VDJ.

Porovnání platby na krávy:
V roce 2012 = cca 1,2 tis. Kč na kus
Nově = 4,5 tis. na kus
Slovensko 115 až 135 euro = 3 až 3,5 tis. Kč na VDJ

2. Druhý pilíř – PRV

a) LFA platba – v současné době je tato dotace vyplácená pouze na hektar trvalých travních porostů, nově bude vyplacená na hektar zemědělské půdy. Pro výplatu budou dvě podmínky. Minimální % trvalých travních porostů a víceletých pícnin 25 až 30 % z celkové výměry zemědělské půdy v LFA + minimální zatížení DJ na hektar zemědělské půdy. Připravuje se interval 0,3 – 0,4 – 0,5 DJ/ha zemědělské půdy s tím, že pod 0,3 DJ/ha nedostane zemědělec nic a nad 0,5 DJ/ha maximální sazbu. Hodnoty mezi tím určité procento s maximální sazby. Do DJ budou započítávány všechny druhy hospodářských zvířat. Odhad maximální sazby je cca 2 tis. Kč/ha z. p. To bude výrazná podpora pro ty co budou mít ŽV, protože v současném období měli stejnou sazbu, ale jenom na hektar TTP.

Současné období = cca 2 tis. Kč na hektar TTP
Nové období = cca 2 tis. Kč na hektar zemědělské půdy pokud bude dostatečné zatížení ŽV
Slovensko cca 2 tis. Kč na hektar zemědělské půdy

b) Agroenvi opatření AEO – zde zůstane několik plateb na údržbu trvalých travních porostů s podmínkou minimálního zatížení 0,35 DJ/ha z. p. Nově bude i opatření na údržbu víceletých pícnin se stejnou podmínkou zatížení živočišnou výrobou.

AEO bude podmíněné vyšším zatížením ŽV, dnes 0,2 VDJ a nově bude 0,35 DJ.
Navíc bude dotace na hektar víceletých pícnin = cca 2 tis./ha.

c) Dobré podmínky zvířat dle článku č. 36
Toto opatření nebylo v současném období aplikováno. Je možné z něho podpořit všechny druhy hospodářských zvířat. Bude to provozní dotace v případě, když bude chovatel splňovat kritéria navíc v porovnání s evropskou směrnicí. V současné době se připravují konkrétní podmínky pro jednotlivé kategorie tak, aby je chovatelé dokázali splnit. Přesto bude potřeba mít relativně moderní stáj s definovanými parametry. Z této dotace by mělo jít nejvíc peněz na prasata a drůbež, protože ty není možné podpořit z přímých plateb.

Maximální možná podpora je 500 Euro na VDJ.
Očekává se podpora cca 130euro na prasnici, 1,5 Kč/kg drůbeže a 100 Euro na krávu.
Slovensko stejně jako ČR.

3. Národní dotace
   V roce 2012 byly vyplacené národní dotace do prasat v rámci ozdravení z titulu č. 8.

   75% maximální sazby na repopulaci prasnic (100 % sazba = cca 7 tis. Kč/prasnice).

   75 % maximální sazby na dochov selat (100 % sazba = cca 1 tis. Kč na místo v dochovu = cca 4 tis. Kč/prasnice).

   50 % maximální sazby na ozdravení drůbeže (100 % sazba = cca 1,5 Kč/kg).
   V roce 2013 se podařilo vyjednat navýšení finančních prostředků nad loňskou úroveň, takže lze očekávat o cca 10 % vyšší sazby u prasat i drůbeže. Přesně se sazba bude vědět, až se sečtou žádosti, to je cca začátkem listopadu.

   V dalším období se předpokládá pokračování těchto dotací v podobném modelu, pouze se snažíme odbourat povinnost dokládání externích faktur na zajištění ozdravení.

I. Investiční dotace

• Ze současného období se nepředpokládá vyhlášení ještě dalšího kola na investice v ŽV. Nedočerpané prostředky budou maximálně dostačovat na pokrytí všech žádostí v posledním kole, které jsou v současné době pod čarou.
• V novém období budou investiční dotace na všechny druhy hospodářských zvířat s pokrytím nejen stájí s příslušenstvím, ale i veškerého skladování krmiv, kejdy a hnoje.
• Procenta dotací budou stejná, jako v současném období.
• Celková alokace PRV bude cca 10 mld. Kč a je předběžná dohoda, že minimálně 30 % půjde na investiční podpory.
• Každý rok by odhadem mohlo jít zhruba 1,3 až 1,5 mld. Kč na investiční dotace v ŽV.
• Zatím je známo, že se bude nově bodovat finanční zdraví podniků a bude hodnoceno zatížení ŽV na hektar zemědělské půdy
• Při podání žádosti bude třeba stavební povolení s nabytou právní mocí

Časový harmonogram má dva scénáře:
a) Bude se čekat na definitivní schválení nového PRV a první kolo by bylo cca ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014 s tím, že by se rozdělovaly dvě alokace prostředků 2014 a 2015 = 3 mld. Kč

b) Využije se možnost přechodného období 2014 a vyhlásilo by se kolo podle současných pravidel s cca 80 % alokací roku 2014 = 1,2 mld. Kč

Takové kolo by bylo možné vyhlásit již třeba v dubnu 2014

Rozhodnutí na národní úrovni nejsou definitivní, takže výše uvedené dotace se mohou ještě mírně měnit. Konečné rozhodnutí se očekává do konce roku 2013.

Pozice AK ČR k návrhům MZe ČR implementace Reformy SZP v ČR
ke dni 15.10. 2013

1. Základní platba
   AK ČR požaduje zvolit variantu degresivity, která je pro české zemědělce výhodnější, než redistributivní platba.
   AK ČR požaduje využít možnost připočítávání osobních nákladů podniku k hranici 150 tis. Euro, nad kterou bude snižována platba o 5 %. Připočítávání osobních nákladů podpoří legální zaměstnanost v zemědělských podnicích a bude o to důležitější v případě případného navýšení procenta degresivity, o kterém se jedná v EP.
2. Ozelenění
   AK ČR požaduje od MZe zpracovat podmínky zařazení plodin vázající vzdušný dusík do plochy mimo produkci.
3. Couplované platby spojené s produkcí dle článku 38
   AK ČR požaduje zařadit mezi citlivé komodity přežvýkavce (dojné krávy, krávy bez tržní produkce mléka, ovce, kozy ) a dále chmel, škrob, ovoce a zeleninu.
   Na základě jednání s odbornými svazy jednotlivých komodit navrhujeme finanční alokaci pro jednotlivé citlivé komodity takto:
   • chmel 85 mil. Kč podrobněji viz. samostatná příloha
   • škrob 70 mil. Kč podrobněji viz. samostatná příloha
   • ovoce 125 mil. Kč podrobněji viz. samostatná příloha
   • zelenina 125 mil. Kč podrobněji viz. samostatná příloha

Zbytek finančních prostředků AK ČR navrhuje rozdělit stejným poměrem mezi přežvýkavce na DJ, do kterých by se započítali nejen matky, ale i veškeré kategorie skotu, ovcí a koz.
AK ČR zásadně nesouhlasí s rozdílnou výplatou platby na DJ s přihlédnutím k výměře TTP. Tato platba slouží k podpoře skotu, ovcí a koz a není možné zvýhodňovat pouze jednu skupinu chovatelů s vyšším procentem TTP.
AK ČR požaduje využít plných 13% na citlivé komodity i 2 % na proteinové plodiny s cílem zařadit mezi ně krmné plodiny.

4. Cukrovka
   

   Varianta č. 1 – zařadit cukrovku do citlivých komodit dle článku 38, s minimální alokací peněz, jako přípravu na případné řešení ekonomických problémů cukrové řepy v budoucnu. Požádat MZe o vypracování metodiky, jakým způsobem by se taková situace řešila. Tato varianta je jednoduchá, nevyžaduje přechod na platební nárok do roku 2020 a byla by pouze na aktivní pěstitele v daném roce. U této varianty by se mohlo stát, že by nám Evropská komise při schvalování řekla, že cukrovka má vysokou rentabilitu a z citlivých komodit by byla vyřazena. Nevýhodou je téměř jistý střet mezi cukrovkou a chovem skotu v budoucnu.

   Varianta č. 2 – přejít v roce 2018 na platební nárok a využít možnost podpory cukrovky decouplovaně přes článek 22 a článek 28. Tato varianta má nevýhodu, že jsou určitá rizika s přechodem na platební nárok v roce 2018 a dále, že bude nezbytné vyjednat, aby se referenčním obdobím stal rok 2012. Obrovskou výhodou, je že by se podpora vzala se základní sazby na hektar. Tento způsob bude pravděpodobně využívat většina zemí v EU.
   Pro definitivní stanovisko AK ČR k řešení podpory cukrové řepy, a tím i případného přechodu na platební nárok od roku 2018 bychom chtěli MZe požádat o tyto informace:

   • bude možné v případě decouplované podpory cukrové řepy dle článků 22 a 28 omezit příjemce dotace pouze na ty co aktivně pěstovali řepu v roce 2012?
   • bude možné v případě decouplované podpory cukrové řepy dle článků 22 a 28 snížit objem vyplacených finančních prostředků pod současnou úroveň?
   • podrobnější informace co by přesně pro zemědělce znamenal přechod ze SAPS na platební nárok v roce 2018?

5. Podpora malých zemědělců ve velikosti farmy 1 až 5 ha
   AK ČR požaduje nevyužít zjednodušenou podporu malých zemědělců. Chápeme možnost snížit administrativní zátěž, ale vidíme poměrně velké riziko ve spekulativních výpovědích nájmů půdy a tím rozdrobení hospodaření podniků. Další nevýhodou je, že by na normální podniky vyšel větší počet kontrol. V případě, že se MZe rozhodne systém aplikovat, musí být nastavena přesná definice a parametry aktivního zemědělce, včetně systému jejich kontrol.
6. Převod peněz mezi pilíři
   Vzhledem k tomu, že by při snížení alokace v prvním pilíři nebyly krácené pouze platby na hektar, ale i platby na citlivé komodity (při 15 % převodu by snížení představovalo cca 780 Kč/ha a cca 650 Kč/krávu) a dále v souvislosti s faktem, že lze s velkou pravděpodobností očekávat, že by část těchto převedených peněz šla mimo zemědělství zastává AK ČR stanovisko, převést do druhého pilíře částku ve výši 0 – 3 % s tím, aby převedené peníze byly použity plošně všem jak v oblastech LFA, tak i mimo LFA, na podporu živočišné výroby.

7. Rozdělení finančních prostředků v PRV
   AK ČR děkuje současnému vedení MZe za zajištění přesunu některých opatření na MŽP a MMR, jako kompenzaci snížení alokace PRV, které zrealizovala vláda Petra Nečase. To je zásadní pro zajištění racionálního financování jednotlivých cílů programu.

   AK ČR požaduje zachovat alokaci programu na podporu investic pro zemědělce a potravináře minimálně na stejném finančním objemu v eurech, jako v současném období. To je zásadní pro konkurenceschopnost českého zemědělství a potravinářství a pro naplnění cílů PRV.

   AK ČR požaduje zachování finančních prostředků na podporu LFA.

   AK ČR požaduje:

   • snížení alokace u opatření AEO včetně podpory ekologického zemědělství,
   • u pozemkových úprav objektivizovat celkovou alokaci financí, která je v současné době vysoká,
   • u programu LEADER alokovat pouze povinných 5 % financí z rozpočtu PRV,
   • snížit počet opatření v AEO, která jsou totožná s greeningem,
   • snížit počet opatření do lesního hospodářství.

V rámci PRV podpořit investiční opatření, která směřují na podporu živočišné výroby a specializované komodity rostlinné výroby (brambory, chmel, ovoce, zelenina, aj.).

8. Redefinice LFA
   Pokud pravidla z EU umožní udělat redefinici LFA až od roku 2018, tak AK ČR navrhuje tuto možnost využít, případně postupovat podle dalšího vývoje diskuze v této problematice a na základě důkladné analýzy dopadů.

AK ČR požaduje přijmout takovou variantu, která zamezí výraznému snížení rozměrů LFA katastrů v porovnání se současným stavem.

AK ČR požaduje rozšíření LFA oblastí o extrémně suché katastry a těžko obdělávatelné půdy.

AK ČR požaduje nastavit kritéria přijatelnosti na úrovni minimálního procenta TTP a víceletých pícnin k celkové výměře zemědělské půdy v LFA v rozmezí 25 – 30 %.

AK ČR požaduje nastavit přísná kritéria zatížení živočišnou výrobou na hektar zemědělské půdy a to započítáním minimálního průměrného stavu za celý rok, nebo 5 měsíců s každodenním stavem.

Pokud se podaří vyjednat na Evropské komisi více vrstevnatý interval, tak navrhujeme tyto intervaly limitů zatížení ve výši 0,3 – 0,4 – 0,5 DJ/ha zemědělské půdy. Pokud bude možný pouze jeden interval, tak navrhujeme výši minimálně 0,4 DJ / ha zemědělské půdy zařazené v LFA. Do přepočtu DJ pak počítat všechny druhy a kategorie hospodářských zvířat.

9. Dobré životní podmínky zvířat dle článku 36
   Využít jako šanci provozně podpořit všechny druhy hospodářských zvířat a to stabilně a dlouhodobě prostřednictvím financí EU. Je třeba dát důraz na prasnice a drůbež. Doporučujeme tento článek implementovat v novém programu a zároveň se inspirovat v jeho nastavení podle situace v okolních zemích. Zde ho využívá 9 členských zemí ve 27 programech.
10. Nediskriminovat velké podniky v investičních opatřeních a programech PRV
    AK ČR požaduje nastavit opatření a programy PRV s takovými podmínkami, aby nedocházelo k omezením na projekt a žadatele a přístup tak byl rovný pro všechny žadatele.
11. Změna podpory ekologického hospodaření
    AK ČR považuje za potřebné projednat a přijmout takové parametry, které by podporu na ekologické hospodaření podmínily podporou produkce ekologické výroby pro konečného spotřebitele, nikoliv pouze na hospodaření v ekologickém systému. AK ČR nesouhlasí s podporou pouze čistých biofarem. Smíšenou farmu připouští jak EU, tak národní legislativa. Rozdělování farem je pouze administrativní záležitost a komplikace a neřeší zásadní problém, který dnes máme, tedy "podporu bioprodukce".