Obrovské žňové rozdíly

„Letošní finanční dopad tak nevyrovnaných sklizní v jednotlivých regionech republiky může být až osm miliard korun. Ty si letos odečteme z výnosu žní v České republiky,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. I tak vysoké výnosy, jako je kupříkladu rekordní sklizeň v okrese Trutnov na polích soukromého zemědělce Jaroslava Plecháče s průměrnými devíti tunami z hektaru a až třinácti tunami z některých honů, na tom už nic nezmění.

Stejně jako Plecháčovi, tak i rodinná farma Jaroslava Kopisty na Chrudimsku pozvala Jana Velebu na pole, aby viděl, jaká je úroda. O to žalostnější jsou postřehy zástupců Jihomoravské agrární komory nebo viceprezidenta Agrární komory ČR Jindřicha Šnejdrly, který trefně charakterizoval uboze vyhlížející pole s pšenicí před žněmi, „kde je vidět každý bažant a zajíc“. Žně jsou u konce.

Předsedy Jihomoravské agrární komory Václava Hlaváčka jsme se zeptali na příčiny tak nízkých výnosů
v Jihomoravském kraji.

Jaká byla letos výměra obilnin v Jihomoravském kraji?

Ke sklizni v roce 2012 bylo v Jihomoravském kraji (JMK) oseto obilninami 161 159 hektarů. Z této plochy bylo sklizeno celkem 458 164 tun, což představuje průměr 2,83 tuny z hektaru. V běžných letech se počítá s průměrnými výnosy v rozmezí 5,5–5,76 tuny z hektaru. Letošní výpadek je v průměru JMK na úrovni 60 %. K tomu je třeba uvést, že průměr JMK vylepšuje sklizeň okresu Blansko a část okresu Vyškov.

Co takový propad ve sklizni především způsobilo?

Nejen obilniny, ale veškeré pěstované plodiny v JMK, zejména v okresech Břeclav, Hodonín, Znojmo, jižní části okresu Brno-venkov a okolí Slavkova v okrese Vyškov, byly ovlivněny dlouhotrvajícím obdobím sucha od založení porostů (podzim 2011), zimou s následnými holomrazy i více než minus 20 °C a nástupem jara s téměř tropickými teplotami, opět bez významných srážek, pokračujícími až do sklizně. Druhým negativním faktorem, který ovlivnil sklizeň v roce 2012, byl pozdní jarní mráz (18. května 2012) s poklesem teploty až na minus 6,5 °C.

Je lepší alespoň kvalita zrna?

Letošní sklizeň neskýtá kvalitu, neboť nebyly naplněny základní předpoklady pro tvorbu kvalitativních parametrů, zejména souběhu správného poměru srážek a teplot. Naopak, došlo k souběhu extrémně nízkých srážek (až nulových) a vysokých teplot (až tropických), které byly navíc příčinou extrémně vysoké evapotranspirace. Jak letošní nižší sklizeň ovlivní zemědělství v regionu?
Negativně, ve všech směrech. Chybí dostatek kvalitních objemných krmiv (seno, senáž a jiné) a není ani předpoklad pro dostatek kvalitní kukuřičné siláže. Chovatelé se budou potýkat nejen s nedostatkem objemu, ale s i kvalitou těchto krmiv. Také budou chybět jadrná krmiva, ale tento problém je řešitelný jedině ve spolupráci se státem, a to formou zápůjček z hmotných rezerv státu. Nastává reálná situace, že řada chovatelů bude tento problém řešit likvidací chovů.

Na nedávné tiskové konferenci ke žním uvedl Josef Kubiš, předseda komoditní rady pro obiloviny při Agrární komoře ČR a ředitel velké zemědělské společnosti u Prahy Agro Jesenice, že vždy, i před žněmi, mají potřebné rezervy zrna pro živočišnou výrobu na další rok. Jak je tomu u zemědělců ve vašem kraji?

I v Jihomoravském kraji jsou zemědělci, kteří hospodaří s rezervou. Tato rezerva však nemůže v žádném případě vykompenzovat letošní výpadek produkce. Pokud stát nepodá v této situaci pomocnou ruku zemědělcům v JMK formou přímé pomoci, nemají šanci přežít. Pro řešení této kritické situace žádá Regionální agrární komora Jihomoravského kraje zemědělský výbor Poslanecké sněmovny ČR a výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu ČR o výjezdní zasedání k seznámení se s touto situací a k projednání možností a rozsahu pomoci těmto postiženým oblastem. V průběhu sklizně byli s touto situací seznámeni přímo v terénu například ministr zemědělství Petr Bendl, jeho náměstek Martin Hlaváček, hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, poslanec Jan Husák a senátor a předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Jan Hajda.

Mluvíte o pomoci státu, co státní hmotné rezervy?

Tyto hmotné rezervy existují jako v minulosti a zemědělci se již přesvědčili, že plní své poslání. V případě nedostatku krmného obilí v minulých letech již zemědělcům zápůjčku na kritické období poskytly. Hmotné rezervy sehrávají a budou sehrávat zásadní roli v případě výpadku produkce z jakéhokoli důvodu.

Na závěr se zeptám na váš názor na agrární politiku České republiky, jste s ní spokojený?

Dlouhodobě vnímám absenci agrární politiky státu. Domnívám se, že v době, kdy ubývá orné půdy, snižuje se úrodnost půdy, klesá zemědělská produkce, ale oproti tomu se zvyšuje počet obyvatel s rostoucími požadavky na kvalitu i množství, je čas, aby stát stanovil zásady potravinové strategie. Za prioritu považuji, aby produkční pojetí zemědělství a potravinářství bylo přijato za strategické odvětví státu. Hlavním cílem této zemědělské a potravinářské strategie musí být dosažení 80% podílu vlastní produkce na pokrytí domácí spotřeby tak, jako je tomu v zemích bývalé EU-15.

zdroj: Eugenie Línková