Historie zemědělství

Tab. 1 – Vývoj plochy brambor a cukrovky (ha, ČSÚ)

 Z　tabulky 1 je patrné, že plochy brambor z　extrémních ploch téměř půl milionu hektarů prvních šedesáti let minulého století, kdy tvořily základ výživy obyvatel, klesly na konci devadesátých let na necelých 110 tisíc hektarů. Pak nastal pád a za dalších dvacet let jsme na čtvrtinové výměře s　tendencí dalšího snižování plochy.

 Podobný vývoj je vidět také u cukrovky, jejíž produkce za posledních dvacet let klesla na polovinu. Neblahou roli v　tom sehrála reforma cukerného pořádku, která nebyla pro ČR výhodná. Sečteno a podtrženo, jenom u těchto dvou, vysoce zúrodňujících plodin, se plocha snížila za posledních dvacet let o 144 tisíc hektarů.

 Bylo by třeba, aby k　uvedeným strohým číslům výměry odborníci a statistici doplnili následnou produkci ve zpracovatelském průmyslu a pracovní místa (líh, škrob, cukr apod.).

 Tab. 2 – Vývoj ploch máku, hořčice a lnu (ha, ČSÚ)

 Z　tabulky 2 vyplývá, že plochy máku, hořčice na semeno a lnu mají obdobnou výměru, když srovnáme rok 1990 s　rokem 1950. V　posledních dvou dekádách dochází k　dynamickému nárůstu pěstování máku a hořčice, u obou komodit jsme mezinárodní velmocí. Naproti tomu jsme svědky pádu přadného lnu a navazujících zpracovatelských oborů (tírny, přádelny, oděvní průmysl).

Tab. 3 – Vývoj ploch vinic a chmelnic (ha, ČSÚ)

 Z　ploch vinic a chmelnic, které uvádí tabulka 3, je patrný rozvoj pěstování obou komodit už od roku 1970 do roku 1990. Po něm se vývoj ploch vinic a chmelnic křížově mění. Vinice pokračují v　růstu, zejména se tak děje před vstupem do Evropské unie a chmelnice se propadají na polovinu výměry.

 Pokud vezmeme v úvahu zpracování suroviny až do hotového výrobku s　přihlédnutím k　jeho kvalitě a mezinárodní konkurenceschopnosti, pak nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím resortu jsou jednoznačně moravští a čeští vinaři.

 (Další pokračování se zaměří na vývoj ovocnářství a zelinářství.)

 Ing. Jan Veleba

prezident Agrární komory ČR