Mají desetinu z produkce

Po roce 1990 tvrdá konkurence, především producentů květin z Nizozemska, Rakouska a Izra ele, likvidovala naše zahradníky nízkými cenami svých produktů.

Pod sklem jsou květiny na 130 hektarech

Z mnoha skleníkových hospodářství zbyla jen torza a dodnes mnohé z nich zejí prázdnotou. Některé už ale zase produkují, mimo jiné to potvrzuje fakt, že „pod sklem“ jsou dnes květiny na ploše 130 hektarů a každým rokem přibývají další a další skleníky.

„Produkce zahradníků (vymezená okrasnými rostlinami, zeleninou, ovocem a vinnými hrozny) se dlouhodobě pohybuje nad deset procent v rámci rostlinné produkce. V průměrné hodnotě produkce je to asi sedm miliard korun a jen produkce květin je ročně za zhruba 1,8 miliardy korun,“ uvedl tajemník Dusbaba. „Podle Českého statistického úřadu je odhadovaný počet kmenových pracovníků v zahradnickém oboru 15 000 lidí při výrobě a 15 000 lidí v navazujících službách, jako jsou prodej květin, údržba zeleně, zpracování zahradnických produktů, dále ve školství, výzkumu a v jiných službách, které můžeme pokládat za zahradnické,“ dodal. Květinářskou produkci, která je specifická svou koncentrací na menší ploše, dal do kontrastu s ovocnářstvím, kdy ovocné sady jsou dnes v České republice zhruba na ploše 18 tisíc hektarů a roční obrat z produkce je přibližně na úrovni jedné miliardy korun.

Konkurence v cenách i druzích květin a zeleně

Ukazuje se, že v současné době jsou už naši zahradníci konkurenceschopní jak z hlediska škály, tak i cen květin a ukazuje se i výhoda malých vzdáleností. Jak jeden z novinářů na tiskové konferenci konstatoval, od zahraniční společnosti mu přišly ovocné stromky za devět dní v zaschlém stavu a hlízy jiných květin byly plesnivé. Proto už odmítá nakupovat přes internet u zahraničních zahradnických společností, které lákají na zvýhodněné ceny a dárky a přitom zboží zdaleka neodpovídá katalogové nabídce.

O tuzemské nabídce zahradníků podrobně informoval Jiří Chládek ze Zahradnického centra v Praze, jehož zahradnické kořeny sahají do daleké minulosti prapradědečků zahradníků. Sám se svým synem navštívil řadu zahraničních zahradnických firem, aby si potvrdil, že i u nás máme co nabídnout a tuto profesi ovládáme víc než výborně.

„Málokdo ví, že třeba tulipány vyšlechtěné v průhonickém Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví kupovali Nizozemci. Licence těchto tulipánů a některé z průhonických odrůd patří do desítky nejpěstovanějších odrůd na světě. Rozhodně máme co nabídnout,“ řekl Jiří Dusbaba. Můžeme se chlubit i okrasným školkařstvím. „V zemích Dálného východu je velký zájem o naše roubovance,“ dodal Dusbaba.

Mělnická zahradnická škola vysoce vede mezi ostatními

V minulosti jsme se mohli chlubit i vysokou úrovní odborného školství, které i dnes má ve svých řadách špičky. Dokládá to výsledek rozsáhlé ankety, kterou během uplynulého roku zorganizovaly oba svazy. Prozradila ale i jednu neblahou skutečnost. Na valných hromadách profesních svazů zahradnického oboru došlo ke sběru dotazníků, které umožňovaly zúčastněným osobám vyjádřit svůj názor na kvalitu odborného zahradnického vzdělávání v ČR. Toto hodnocení zorganizovala Asociace zahradnických společenstev, která ho vedle svých členských svazů nabídla i dalším nečlenským subjektům tak, aby byla pokryta celá šíře zahradnického oboru. Hodnocení bylo tedy nabídnuto školkařům, zahradním architektům, realizátorům projektů i těm, jež se podílí na péči o zahrady, květinářům, floristům, pracovníkům zahradnických center, ovocnářům (při jejich akcích i zúčastněným vinařům), zelinářům, učitelům zahradnických předmětů i dalším lidem, kteří mohou být pokládáni za odbornou zahradnickou veřejnost.

V současné době existuje 48 institucí, odborných škol, z nichž by měli vycházet odborně vzdělaní zahradníci. Často jde ale o mnohooborové školy, které ani slovo zahradnictví nemají v názvu. Jsou mezi nimi i takové školy, kde všechny zahradnické předměty vyučuje jeden nebo dva učitelé.“ Je s podivem, že zřizovatelé školám povolují tento obor na školách registrovat, když je předem zřejmé, že kvalitní podmínky pro získání uplatnitelného absolventa škola nemá (alespoň podle názorů odborné veřejnosti) a často navíc v daném kraji už jiná škola s tímto oborem existuje.

Jaký si tedy představujeme pro současnou situaci ideální stav? Ten je asi v současných podmínkách nedosažitelný, protože při reálné potřebě absolventů v našem oboru by počet škol s dostatečným počtem studentů podmiňujících specializaci pedagogů i dostatečného vybavení byl menší, než je počet krajů, nicméně čtrnáct zahradnických škol v ČR s minimálním počtem 130 skutečných studentů v oborech zaměřených na zahradnictví by byl nyní pro nás přijatelným kompromisem,“ řekl Dusbaba.

Dnes je podle něj situace taková, že nekvalitní a méně kvalitní školy odebírají zájemce těm kvalitnějším školám, přičemž kvalitu nikdo neposuzuje a všem školám jsou dány v přepočtu na žáka stejné peníze s tím, že některé produkují uplatnitelné zahradníky a z jiných  stejné prostředky vyjdou v oboru téměř nezaměstnatelní absolventi.

Ve zmíněném hodnocení jednoznačně vyhrála Česká zahradnická akademie Mělník – střední škola a vyšší odborná škola, příspěvková organizace. Ve druhé, velmi úspěšné skupině se srovnatelnými výsledky pak byly zahradnické školy v Ostravě, Rajhradě, Děčíně, Kopidlně a Litomyšli. Vysokého umístění dosáhly i školy, které zahradníci ocenili vzhledem k jejich jedinečné specializaci, vedle které mají oprávnění vyučovat zahradnictví. Jedná se o Střední odbornou školu vinařskou ve Valticích a Střední odborné učiliště včelařské – Včelařské vzdělávací centrum, o. p. s., v Nasavrkách.
Z ankety se zjistilo i to, že výběr školy ovlivňují různé faktory, kterými je často zastíněn ten nejdůležitější, a to kvalita školy a její respektování odbornou veřejností. Na to nyní upozorňují zahradníci s floristy jak ministerstvo školství, tak hejtmany jednotlivých krajů.

Zdroj: Eugenie Linková – http://www.apic-ak.cz/maji-desetinu-z-produkce.php