Současná sněmovna už nebude projednávat předlohu zvyšující podíl biopaliv v benzinu a naftě, kterou ve středu vetoval prezident Václav Klaus. Poslanci o zákonu nestihnou rozhodnout kvůli legislativním lhůtám, není proto ani zařazen na poslední řádnou schůzi dolní komory 18. května. Pokud by měla novela o ochraně ovzduší platit, bude muset být po volbách předložena sněmovně znovu a opět projít celým legislativním procesem.

 

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby Klausovo veto zemědělce poškodí. "V České republice je zhruba 600 tisíc hektarů, na nichž zemědělci nemají co pěstovat, a jediná šance je zapojit tyto hektary do energetické bilance státu," prohlásil Veleba v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Rolníci letos kvůli očekávanému červnovému navýšení podílu zaseli více plodin určených ke zpracování na biopaliva, a je tak ohroženo uplatnění produkce ze 67 tisíc hektarů půdy, což odpovídá téměř třem procentům veškerých osevních ploch v ČR.

 

Klaus vyšší podíl přimíchávání kritizuje. Boj s emisemi oxidu uhličitého je podle něj sporný a existují i vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Vyšší přimíchávání podle něj také zdraží pohonné hmoty a sníží životnost automobilů.

 

Bioetanol v Evropě se do paliv bude přimíchávat, v případě takovéto politiky pak budeme muset surovinu dovážet, kritizoval Veleba Klausovo veto. Ke kritice se v Otázkách připojil i bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, který podle svých slov našel v prezidentově argumentaci k vetu osm věcných chyb. "Pan prezident vetoval zákon pozdě. Je to tak trochu klukovina, která se dotýká zhruba pěti miliard obratu českých zemědělců," řekl Bursík.

 

Ke kritice Klausova rozhodnutí se tento týden připojil i majitel skupiny Agrofert Holding Andrej Babiš. "V rámci osobní prestiže a války s Evropskou unií prezident ČR poškodil domácí zemědělce, výrobce biopaliv i image České republiky a vystavil ČR možným sankcím za neplnění závazků, které svým podpisem na přístupových dohodách k EU napomohl zavést," uvedl Babiš. V okolních státech je prý obsah biopaliva o mnoho větší, než předpokládá novela.

 

Ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl na Babišovu kritiku reagoval v Otázkách slovy, že v případě prezidentova veta nejde o osobní prestiž nebo boj s evropským úředníkem, ale o jasný názor na celé zelené šílenství, které nás stojí obrovské peníze končící v kapsách lidí, jako je třeba právě Babiš. Veto podle Jakla nebylo namířeno proti zemědělcům, ale proti pokřiveným pravidlům na trhu.

 

Novela by od letošního června navýšila podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty z 4,5 procenta na šest procent. Přimíchávání má například pomoci snížit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. S těmito argumenty však prezident nesouhlasí.

 

Zvýšení podílu by podle Bursíka znamenalo zdražení nafty o 18 haléřů a benzinu o 13 haléřů na litr. K podobným číslům došla i Agrární komora. Podle analytika společnosti Fio Josefa Novotného by pohonné hmoty zdražily na litru zhruba o korunu.