Po celém světě se šíří nepokoje, jejichž důvodem je v některých případech až trojnásobné zvýšení cen potravin za poslední dva roky. Podle odhadů dnes na světě trpí hlady 850 milionů lidí. Z tohoto počtu asi 820 milionů žije v rozvojových zemích, které jsou zároveň nejzranitelnější s ohledem na klimatické změny. Otázku potravinové bezpečnosti v kontextu problémů souvisejících se změnou klimatu a bioenergiemi řeší 34. konference FAO (Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství) na nejvyšší úrovni, která ve dnech 3. – 5. června zasedá v Římě.

„Nedostatek potravin je faktem a každodenní realitou velkého počtu lidí především v nejméně rozvinutých regionech. Počet hladovějících, zejména dětí, je do značné míry politickým problémem a zároveň nutnou výzvou 21. století. V této optice je jakékoliv plýtvání nebo zneužívání produkce, která by mohla být použita pro potravinářské účely, prostě nemorální,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Humanitární a rozvojová pomoc se stále míjí účinkem, chybí koordinace jednotlivých agentur OSN i účinná kontrola toků investovaných finančních prostředků. Cest k řešení může být několik, ministr Gandalovič nabízí následující: liberalizace Společné zemědělské politiky na základě dotaženého Health Checku, odstranění překážek světového obchodu, cílená rozvojová pomoc na podporu udržitelného zemědělství a lokální produkce potravin v rozvojových oblastech, ochrana půdy nebo třeba otevřená diskuze o geneticky modifikovaných plodinách a nových technologiích. „Požadujeme vypracování nových expertních studií na využití biopaliv, do té doby rozhodně nechceme zvyšovat jejich podíl. Zároveň je třeba urychlit nástup biopaliv druhé generace,“ doplnil Gandalovič.

“Problém potravinové bezpečnosti je problém politický,“ shrnul generální ředitel Světové organizace OSN pro výživu Jacques Diouf. “Je to otázka priorit tváří v tvář základním lidským potřebám. A jsou to rozhodnutí jednotlivých vlád, která ovlivňují přerozdělování zdrojů.”

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí MZe