Pelety mají podle odborníků před sebou slibnou budoucnost. Tu jim zajišťují nejen minimální negativní ekologické dopady, které působí při jejich využívání, ale i fakt, že tradiční paliva zdražují. Aby jim pelety mohly úspěšně konkurovat, je třeba zajistit jejich spolehlivou distribuci ke konečným uživatelům a nabídnout jim kvalitní technologická zařízení na jejich spalování. Pelety jsou zpravidla granule kruhového průřezu 6-14 mm a délce 1-5 cm. Vytábějí se výhradně z organického materiálu bez chemických přísad. Nejčastěji jsou z měkkého dřeva z čistých suchých hoblovaček, z čisté směsi vlhkých katrových pilin z měkkého i tvrdého dřeva, z kůry stromů a lesní štěpky. Nově se rozvíjí i výroba pelet z rotlinných odpadů ze zemědělství. Pelety se lisují za vysokého tlaku na protlačovacích matricových lisech. Tím se dosahuje vysoké hustoty paliva. Podle energetických poradců patří mezi ušlechtilé palivo, jejich výhřevnost dosahuje až 18,5 megajoulů na kg, obsah vody se pohybuje kolem 10 % a obsahuje málo popelovin. Snadno se s nimi manipuluje a jejich spalování probíhá s minimálními negativními účinky na ekologii. Mají rovněž nízké nároky naskladování a umožňují automatizaci procesů spalování. v roce 2000 vyrábělo Rakousko už 60 tis. tun pelet. V roce 2001 již 90 tis. tun a v roce 2005 350 tis. tun peletek všeho druhu. Ve Švédsku se vyrábí kolem 700 tisíc tun ročně a peletky se zde spalují nejen v malých topeništích, ale i ve velkých výtopnách. V USA se prodalo v topné sezóně 2000/2001 730 tisíc tun. V roce 2000 zde bylo vyrobeno a prodáno asi 47 000 vytápěných systémů na peletky.
Také v ČR se rozvíjí výroba dřevních pelet, od roku 2004 prudce narůstá výroba alternativních rostlinných pelet ze zemědělských odpadů. V roce 2001 bylo varobeno asi 20 tis. tun peletek, zčásti určených na vývoz od Rakouska, přídadně Bavorska. Vloni to podle MPO ČR bylo už více než 167 tis. tun briket a pelet z obnovitelných zdrojů.   

Autorka : Zuzana Fialová