Již úvodní tvrzení v tiskové zprávě, že se totiž reforma snaží zvýšit konkurenceschopnost producentů EU, získat zpět postavení na trzích, vytvořit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, zjednodušit pravidla, zachovat nejlepší tradice v oblasti výroby vína v EU, posílit sociální strukturu venkovských oblastí a respektovat životní prostředí, vzbudila u některých českýcha moravských vinařů nesouhlas. A tvrzení , že podstatou reformy je zlepšit využívání rozpočtu 1,3 miliard EUR, neberou jako pravdivý nebo reálný argument. Senátora Jana Hajdy, který je zároveň předsedou vinařského družstva Sedlec na Břeclavsku jsme se optali na výhrady k reformě.Podle jeho slov reforma jednoznačně zvýhodňuje jižní vinařské státy na úkor severně   položených vinařských oblastí v Rakousku, Německu, ČR, SR, Maďarsku.”Reforma nerespektuje zvláštnosti jednotlivých zemí,ale hlavně nevzala v potaz stanoviska severních vinařských oblastí při konzultacích, které trvaly více než rok,” uvedl Hajda.

EU souhlasí s dovozem vín obsahujících  třetinu vody

Návrh také zakazuje přidávání cukru k obohacení vína a ruší podporu na používání moštu k obohacování, která byla zavedena k vyrovnání vyšších nákladů s tím spojených. Vinaři to odsuzují.“ To je  proti 200 leté historii v severních oblastech, které doslazují cukrem. Je to v protikladu s tím, co komise naopak chce umožnit a to je používání uměle vyrobené kyseliny vinné. Navíc už vůbec nechápeme souhlas EU s dovozem galovaných vín z USA, to je vín, do kterých je přidáváno 30 % vody,” zlobí se Hajda.

Dále EK k reformě vína konstatuje : Návrhem by se zjednodušila pravidla pro označování výrobků, EU by přijala některé postupy pro výrobu vína, které jsou přijímány všemi zeměmi vyrábějícími víno sdruženými v Mezinárodní organizaci pro vinnou révu a víno (OIV), a politika jakosti by vycházela z koncepce zeměpisného původu. Členské státy by získaly vnitrostátní finanční rámec a paletu opatření, z níž by si mohly vybírat nejvhodnější opatření podle místní situace. Více finančních prostředků by mířilo do rozvoje venkova s cílem financovat příslušná opatření, včetně opatření na podporu usazování mladých výrobců vína a ochrany životního prostředí. A co na to vinaři? “Nemůžeme souhlasit s návrhem na značení vín, které umožní značení méně kvalitních vín /stolních apod./ odrůdou. Toto jednoznačně povede k prodejům těchto přebytků v obchodních řetězcích na  území ČR. Je to absolutní změna proti dosavadnímu uplatňování vinařského zákona v ČR, který umožňoval jasnou orientaci spotřebitele při výběru vín dle kvality. Tímto bude znehodnocena práce českých a moravských vinařů při výchově českého konzumenta vín se zaměřením na kvalitu,” konstatuje Hajda.

Propagace vín na trzích třetí zemí

Dále návrh počítá s daleko více prostředky na propagaci vína z EU, zejména na trzích třetích zemí. Návrh také zachovává pětileté přechodné období omezení výsadby a možnost opustit odvětví s atraktivní finanční podporou pro nekokurenceschopné výrobce.  Po roce 2013 budou podle návrhu omezení výsadby zrušena, aby se kokurenceschopným výrobcům umožnilo v případě zájmu rozšířit výrobu.

I v tomto případě se vinaři neshodují s názorem EU. “ Domníváme se, že kritériem pro rozdělování dotací by měla být plocha vinic oficiálně povolená, nikoliv přihlížení k historickému čerpání dotací, které některé státy zvýhodňovalo,” řekl Hajda. “Souhlasíme ale s odbouráním finančních dotací na destilaci vína.Ovšem mnohem jednodušší by bylo vinice doposud k tomuto účelu využívané vyklučit. A nesouhlasíme s úhradou zelené sklizně /tj. likvidací hroznů v zeleném stavu/ neboť údržba svahů zatravněním je stejně efektivní, ale mnohem levnější,” vyjadřuje názor moravských vinařů Hajda a dodává.

“Nesouhlasíme s tím, aby vinaři, kteří budou čerpat dotace na klučení vinic, mohli mít při jejich zrušení právo na opětovnou výsadbu v roce 2013 a vinice opět sadit.”

A pokud jde  o použití finančních prostředků na propagaci vín v zahraničí, to se našich vinařů příliš netýká, neboť vlastní výrobou pokrývají spotřebu jen ze 40% a nejsou tedy exportní zemí.  

Komisařka Marianne Fischer Boelová chce snížit přebytky vína

„Máme za sebou rok intenzivních rozhovorů o tom, jak můžeme vinařskému odvětví EU pomoci dostat se opět na špičku. Navštívila jsem několik vinařských oblastí, abych se seznámila s problémy, se kterými se potýkají, a abych se s nimi podělila o své názory. Náš návrh zohledňuje vyjádřené obavy zejména zahrnutím podpory na propagaci našich vín na exportních trzích a omezení klučení oblastí s citlivým životním prostředím,” prohlásila Marianne Fischer Boelová, komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova EU. „V současnosti příliš plýtváme penězi – více než třetinu našeho rozpočtu vynaložíme na zbavování se nadbytečného vína, namísto toho, abychom pracovali na zvyšování naší konkurenceschopnosti a propagovali naše vína”. Jsem přesvědčená, že můj návrh oživí evropské vinařské odvětví a umožní nám oprávněně zaujmout místo největšího a nejlepšího výrobce vína na světě. Přestaňme tedy hovořit naprázdno a učiňme to, co je pro naše výrobce i spotřebitele vína nejlepší."

Náměstek Hlaváč je pro doslazování a proti povolení acidifikace

Ve zprávách EK z jejích jednání se v poseldní době objevují  stanoviska jednotlivých států a nezřídka  tam bývají i konkrétní výhrady zástupce České republiky. To v minulosti nebylo a i tento fakt mimo jiné potvrzuje, že čeští současní zástupci ministerstva zemědělství nejsou  svolni k tomu, podpořit takové výstupy z jednání, které by výrazně české zemědělce poškodily.  Je tomu i v případě reformy vinařství „Zásadním způsobem nesouhlasíme se zákazem doslazování a ještě navíc ve chvíli kdy se povolí acidifikace,“ povrdil nesouhlas se závěry reformy první námestek ministra zemědělství Ivo Hlaváč.Když budou mít podle jeho mínění čeští a moravští vinaři 3-4 roky po sobě smůlu na počasí, procento a objem vína, které bude doslazováno se bude zvyšovat.V našich geografických  podmínkách je to v  takovém případě potřeba.Vína z moravské produkce nejsou sice bytostně závislá na doslazování a bez toho  by jistě přežila, ale v chladných letech by větší procento z nich už nebylo tak vyrovnané chuti.”Musíme bojovat za to, aby se mohlo doslazovat a naopak se zamezilo acidifikaci,“ striktně dodává Hlaváč a vysvětluje. „Mohlo by se totiž stát , že výborná moravská vína budou vyráběna na Sicílii. Chuťově se totiž tamní produkty doladí granulovaným materiálem a bude mít moravskou chuť,“ říká náměstek Hlaváč. Naštěstí stejného názoru jsou i němečtí a rakouští vinaři, takže většina kritizuje shodně jednotlivé body reformy, která ještě zdaleka není uzavřena.