Tlak na agrární peníze

„Rokem 2013 jsme vstoupili do doby, která je pro další osud českého zemědělství klíčová, a to z několika důvodů. Tím hlavním je skutečnost, že vrcholí jednání o konečné podobě reformy společné zemědělské politiky (SZP). Na něj navazuje diskuse o podobě transformace reformy SZP do podmínek českého zemědělství. A konečně na Pražský hrad usedl muž, který by pro nás mohl leccos udělat. Sečteno a podtrženo – české zemědělství má šanci, ale podle mého názoru je to šance poslední. Je na nás, zda ji využijeme, či nikoli.“

Konečná podoba společné politiky v červenci

„Pokud se týká samotné reformy SZP, tak jednání vstoupila do závěrečné fáze. Nyní jednají nejvyšší instituce Evropské unie v rámci trialogu – Evropská komise, Evropská rada a Evropský parlament. Do konce června by mělo dojít k definitivnímu schválení konečné podoby společné zemědělské politiky pro období 2014–2020. Za agrární komoru říkám, že máme čisté svědomí a že jsme odpracovali na prosazení našich požadavků maximum. Nebyla to jenom jednání pro jednání, ale podali jsme také pět pozměňovacích návrhů. Schválený rozpočet Evropskou radou pro přímé platby dává možnost 6100 Kč/ha, což je částka vyšší než v minulém roce a není k tomu co dodat. Problematicky ale vidím Program rozvoje venkova (PRV), kde nová obálka ČR v řádu deset miliard korun je o tři miliardy korun nižší než obálka letos končícího rozpočtového období 2007– 2013. Vzhledem k tomu, že programy PRV se přímo podílí na konkurenceschopnosti našeho zemědělství, jde o nejvážnější problém. Jakoby toho nebylo málo, že nám premiér Petr Nečas odebral z navržené obálky 7,4 miliardy korun, tak předseda poslaneckého klubu uskupení starostů a TOP 09 chce další naše peníze pro programy obcí. Neváhá použít hrubou a demagogickou rétoriku, když nazývá úvahy ministra Petra Bendla o alokaci peněz v rámci PRV jako skandální. Ano, skandální to je. Jsme jediní z EU-27, kterým je obálka PRV významně krácena. Pokud se týká premiéra, vedeme komunikaci s cílem peníze určitým způsobem vrátit ze zdrojů mimo resort a zdá se, že se tak stane. Pokud se týká starostů a poslance Petra Gazdíka, předpokládám, že s blížícími se parlamentními volbami bude jejich tlak na naše peníze stoupat a je třeba připravit účinnou obranu. Sečteno a podtrženo, na prosazení požadavků českých zemědělců v rámci reformy SZP jsme udělali hodně práce. Je smutné, že čeští politici odvádějí práci zcela opačnou. Nicméně s hodnocením konečné podoby reformy SZP ještě musíme počkat.“

Dohoda o transformaci reformy do českých podmínek

„Na co ale čekat nemůžeme, je dohoda o transformaci reformy společné zemědělské politiky do našich podmínek. Na stole je Strategie pro růst v podobě návrhu, který počátkem roku předložil ministr zemědělství Petr Bendl. Už název této koncepce českého zemědělství 2014–2020 napovídá, o co v návrhu jde. Na stole je rovněž naše stručná koncepce českého zemědělství, kterou schválil nedávný březnový sněm Agrární komory ČR. Vznik obou materiálů je logickou reakcí na letitý vývoj českého zemědělství. Byl popsán nesčetněkrát, bylo použito nesčetně čísel, tabulek a grafů. Já se omezím jenom na dva hodnotící pohledy. Ten první, který za nás udělala statistická instituce, mezinárodní organizace FAO, říká, že ve srovnání se všemi sousedními státy plus Francií a Nizozemskem máme nejhorší vývoj zemědělské produkce na hektar. Například Rakousko má index 120 a my pouhých 67 z průměru, který je samozřejmě 100. Pohled druhý, dovozy potravin. Bilance je skoro tragická. Zatímco v roce 2000 jsme dovezli do ČR potraviny za 53 mld. Kč, za rok 2011 to bylo už za 131 mld. Kč. Když bychom vzali celkové saldo, tak je situace naprosto stejná. Není tedy pochyb o tom, že je třeba se českým zemědělstvím intenzivně zabývat a pokusit se letité snižování jeho rozměru zastavit a přiblížit se agrární politice například Rakouska či Polska. Zdálo by se, že snad je situace jasná a že spojíme síly a budeme novou a podle mého přesvědčení poslední šanci pro české zemědělství podporovat. Situace je ale jiná. Sílí tlak, jehož cílem je filozofii podpory výroby zeslabit. Je velmi zvláštní, že na této frontě se ocitli někteří vlivní pracovníci ministerstva zemědělství. Právě nyní vrcholí diskuse, kterou řídí ministr zemědělství, jež má přinést konsenzus. Ten panuje mezi největšími nevládními organizacemi – Agrární komorou ČR a Zemědělským svazem ČR.“
„Tato doba je pro další osudy českého zemědělství klíčová a je třeba ji nepromarnit. Dne 14. května svoláváme do velkého sálu pražské Lucerny zemědělce a agrární činovníky z celé republiky. Dva dny nato zasedá představenstvo komory, které vývoj situace vyhodnotí a dohodne další postup. Nechtěl bych se dožít toho, že zemědělci budou otevřeně bojovat proti zemědělcům.“

Miloš Zeman podpoří zemědělce a potravináře

„Je tu ale ještě jeden nový prvek, jedna šance. Poprvé je zde situace, kdy nejvyšší ústavní činitel, prezident republiky Miloš Zeman, veřejně podpoří české zemědělce a české potravináře. Na oficiálním přijetí vedení komory, které proběhlo 10. dubna, jsem dostal svolení pana prezidenta tento jeho postoj k českému zemědělství veřejně sdělovat. Pokud tedy skončí pozitivně jednání o konečné podobě reformy SZP a v návaznosti využijeme šanci, kterou nám přináší Strategie pro růst a za zády budeme mít poprvé významnou podporu hlavy státu, pak se po dlouhých letech otevřou možnosti renezance českého zemědělství.“

zdroj: Eugenie Línková