Historie a budoucnost českého zemědělství II
Zdroj: AK ČR
Historie a budoucnost českého zemědělství II
Následující text je pokračováním konceptu Historie a budoucnost českého zemědělství, jehož cílem je předložit analýzu o nastínění možností dalšího vývoje. První část se zabývala zemědělskou produkcí a vývojem počtu pracovníků resortu. Tato druhá část se věnuje bilanci půdy od prvních let první republiky.
Jako minule jsou základem článku jednoduché tabulky a grafy s komentářem. Uvedená čísla pochází z oficiální databáze Českého statistického úřadu.
Bilance půdy
Tab. 1 – Bilance půdy (tis. ha, ČÚZK)
Rok
|
Zemědělská půda
|
Orná půda
|
Procento zornění
|
1920 |
5.094 |
3.814 |
74,8 |
1945 |
4.758 |
3.641 |
76,5 |
1990 |
4.288 |
3.219 |
75,1 |
2010 |
4.234 |
3.008 |
71,0 |
Čísla v tabulce 1 jsou pro mnohé překvapivá a lze z nich vyvodit celkem jasné závěry.
-
Půdní fond se postupem doby samozřejmě zmenšuje.
-
Tempo snižování orné půdy je největší v posledních dvaceti letech.
-
Zatímco mezi lety 1920 až 1990 ubývalo ročně v průměru jenom 8500 ha orné půdy, v posledních dvaceti letech to už bylo 10 550 ha s tím, že tempo se dále zvyšuje.
-
Procento zornění půdy bylo už v dvacátých letech minulého století velmi vysoké, což ukazuje na velmi vyspělou agrární soustavu a dobré kořeny.
Zemědělskou půdu, kterou máme k dispozici, však využíváme jenom z necelých 85 procent. Když vezmeme rok 2010, pak obhospodařovaná zemědělská půda vykazovala 3523 tisíc hektarů a orná půda 2540 tisíc hektarů.
Struktura osevních postupů
Snižování plochy obhospodařované půdy není jediné negativum. Za velký problém z pohledu budoucí půdní úrodnosti lze považovat dramatickou změnu struktury osevních postupů, která je vynucená úpadkem stavů chovaných hospodářských zvířat. Největší změny v tomto směru nastaly v posledních dvaceti letech.
Tab. 2 – Struktura osevních ploch (%, ČSÚ)
Rok
|
1990
|
2000
|
2011
|
Obiloviny celkem |
50,5 |
54,5 |
59 |
Luskoviny |
1,7 |
1,3 |
0,9 |
Brambory |
3,4 |
2,3 |
1,1 |
Cukrovka |
3,6 |
2 |
2,3 |
Řepka |
3,2 |
10,8 |
15 |
Pícniny |
33,6 |
24 |
17 |
Jaký je vývoj osevních ploch:
-
pícniny, důležitý faktor stability půdní úrodnosti a ochrany půdy před vodní erozí, klesly téměř na polovinu,
-
technické plodiny, rovněž důležité pro půdní úrodnost, se snížily na polovinu dřívější výměry.
Tento stav je alarmující a je třeba konečně reagovat. Jednou z možných reakcí je rozvoj zemědělských bioplynových stanic s povinností spotřeby části substrátů z víceletých pícnin. Tedy návrat pícnin do krajiny monokultur obilí a řepky. Bližší možnosti a data budou uvedeny v některém z pokračování.
Produkční plocha zeleniny
Jako konkrétní příklad nepříznivého vývoje využívání základního výrobního nástroje, tedy půdy, lze uvést čísla z oboru, který se vyznačuje vysokou přidanou hodnotou výroby a vysokou zaměstnaností. Tím oborem je zelenina.
Produkční plocha zeleniny (ha, ČSÚ)
Rok
|
1945
|
1960
|
1990
|
2010
|
Zelí |
6.880 |
3.514 |
3.463 |
1.226 |
Květák |
698 |
1.428 |
2.799 |
374 |
Kapusta |
672 |
961 |
976 |
171 |
Celer |
302 |
919 |
1.122 |
448 |
Mrkev |
2.090 |
2.289 |
3.836 |
1.052 |
Petržel |
332 |
860 |
1.097 |
451 |
Kedlubny |
x |
742 |
1.161 |
440 |
Okurky |
2.452 |
4.246 |
4.449 |
1.550 |
Rajčata |
771 |
911 |
2.431 |
1.159 |
Cibule |
1.755 |
3.892 |
5.951 |
2.376 |
Česnek |
42 |
377 |
1.272 |
288 |
Hrách |
946 |
1.274 |
2.426 |
1.261 |
Celkem
|
16.940
|
21.413
|
30.983
|
10.796
|
Možná, že někdo řekne, že produkční plocha se zeleninou je malá plocha. Ano, ale velká ekonomika začíná právě u malých čísel, která v součtu dávají žádoucí výsledek. Stejně tak bylo možné jako příklad uvést namísto zeleniny ovoce nebo chmel. Trend by byl bohužel úplně stejný.
(Pokračování příště – zaměří se na vývoj stavů hospodářských zvířat v časové řadě od roku 1935.)
Ing. Jan Veleba
prezident Agrární komory ČR
dvě hlavní tržní plodiny, obiloviny a řepka, už zaujímají celkem 74 % orné půdy,
Zařazeno v Ekonomika a politika