Zvýšila se spotřeba masa v hodnotě na kosti o 0,8 kg (+1,0 %). Došlo ke zvýšení spotřeby vepřového masa o 0,3 kg (+0,8 %) a drůbežího masa o 0,8 kg (+2,7 %). Naopak se snížila spotřeba hovězího masa o 0,2 kg (-2,5 %). Spotřeba ryb klesla o 0,3 kg (-4,3 %).

Zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků (bez másla) o 13,5 kg (+5,4 %) je dáno zvýšením spotřeby kravského mléka o 13,5 kg (+5,4 %). Došlo ke zvýšení spotřeby sýrů o 0,5 kg (+3,6 %), ostatních mléčných výrobků o 1,1 kg (+3,1 %) a konzumního mléka o 0,5 kg (+0,8 %).

Spotřeba vajec se meziročně snížila o 12 kusů (-4,6 %) na 249 kusů vajec.

K meziročnímu poklesu o 0,8 kg (-2,8 %) došlo u spotřeby olejů a tuků, což bylo způsobeno zejména nižší spotřebou másla o 0,4 kg (-7,4 %). Spotřeba rostlinných jedlých tuků a olejů se snížila o 0,2 kg (-1,1 %) a spotřeba sádla klesla o 0,2 kg (-3,7 %).

Spotřeba ovoce v hodnotě čerstvého vzrostla o 1,3 kg (+1,5 %). Spotřeba ovoce mírného pásma se zvýšila o 0,3 kg (+0,6 %) a u jižního ovoce došlo k meziročnímu nárůstu o 1,0 kg (+2,7 %), a to především díky vyšší spotřebě citrónů, grapefruitů a banánů.

Spotřeba zeleniny v hodnotě čerstvé se výrazně zvýšila ve srovnání s loňským rokem a to o 6,2 kg (+7,1 %). Zvýšila se spotřeba veškeré zeleniny kromě česneku, hlávkového salátu a rajčat.
Spotřeba brambor se snížila o 4,4 kg (-6,3 %).

Spotřeba cukru se zvýšila o 0,8 kg (+2,2 %).

Spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů se snížila o 8,7 litru (-3,5 %). Největší meziroční pokles o 2,5 litru (-4,4 %) byl zaznamenaný u minerálních vod a limonád o 3,1 litru (-3,3 %).
Spotřeba alkoholických nápojů celkem klesla o 6,7 litru (-3,8 %) při snížení spotřeby piva o 6,1 litru (-4,2 %) a spotřeby vína o 0,5 litru (-2,7 %).

Spotřeba alkoholických nápojů v hodnotě čistého (100%) lihu se snížila o 0,3 litru (-2,6 %) vlivem nižší spotřeby piva o 0,2 litru (-4,2 %) i lihovin (-0,3 %).
Spotřeba cigaret se snížila o 64 ks (-3,3 %).

V roce 2020 byla Česká republika soběstačná ve výrobě hovězího a telecího masa (105,0 %), mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (116,7 %) a cukru (134,7 %). V ostatních kalkulovaných položkách jsme soběstačnosti nedosáhli a byli jsme závislí na jejich dovozu (viz Tab. 3). Závislost na dovozu potravin se prohlubuje od vstupu České republiky do Evropské unie, respektive na volný unijní trh, a to i u komodit charakteristických pro naše zemědělství. Soběstačnost ve výrobě vepřového masa se snížila z 94,5 % v roce 2003 na 43,2 % v roce 2020, ve výrobě drůbežího masa z 92,0 % na 59,8 %, másla ze 126,6 % na 71,6 %, jablek ze 100,2 % na 79,9 %, zelí ze 77,5 % na 56,7 %. Obecně nejnižší soběstačnosti dosahujeme u zeleniny, například v roce 2020 u rajčat byla soběstačnost pouze 16,6 %. Příkladem komodit, které mají ve statistice pohybu zboží přes hranice kladné saldo v surovinách a záporné ve výrobcích, jsou: pšenice x pšeničná mouka nebo mléko x sýry.

Metodické vysvětlivky

Náplň publikovaných položek

Komentář

Spotřeba potravin, nápojů a cigaret na 1 obyvatele v ČR v letech 2011 – 2020     

Tabulky: 
Tab. 1 Spotřeba potravin a nealkoholických nápojů (na obyvatele za rok)
Tab. 2 Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret (na obyvatele za rok)
Tab. 3 Potravinová soběstačnost (%)

Grafy:    
Graf 1 Spotřeba obilovin v hodnotě mouky (na obyvatele za rok)
Graf 2 Spotřeba masa v hodnotě na kosti (na obyvatele za rok)
Graf 3 Spotřeba mléka a mléčných výrobků (na obyvatele za rok)
Graf 4 Spotřeba tuků a olejů (na obyvatele za rok)
Graf 5 Spotřeba ovoce v hodnotě čerstvého (na obyvatele za rok)
Graf 6 Spotřeba zeleniny v hodnotě čerstvé a brambor (na obyvatele za rok)
Graf 7 Spotřeba alkoholických nápojů (na obyvatele za rok)
Graf 8 Spotřeba lihovin a vína (na obyvatele za rok)
Graf 9 Struktura spotřeby vybraných potravin v roce 2020

Informace ze dne 30.11.2021 včetně příloh ke stažení