Unijní trh s vínem projde reformou, která zásadně ovlivní budoucnost evropského vinařství. Ministr Petr Gandalovič na dnešní Radě ministrů předložil požadavky České republiky týkající se např. nového rozdělení prostředků společenství mezi jednotlivé členské státy, kde prosazujeme rozdělení podle poměrů ploch registrovaných vinic, nebo prodloužení zákazu výsadby nových vinic i po 31. 12. 2013 jako nástroj omezení nadprodukce a další. Kromě těchto bodů se reforma se dotýká problematiky  doslazování, resp. dokyselování vín, mísení s víny třetích zemí a označování oblasti původu vína.

Návrh organizace trhu s vínem zveřejněný komisařkou Mariann Fischer Boel počátkem července t.r. označil ministr Gandalovič za nepřijatelný pro Českou republiku.  „Reforma trhu s vínem je nutná v zájmu podpory konkurenceschopnosti a zvyšování kvality evropských vín, ale předložený návrh Evropské komise zcela ignoruje doporučení Evropského parlamentu, stanoviska profesních svazů i názory členských států,“ uvedl mj. ministr Petr Gandalovič.

Jeden z požadavků naší delegace se týkal nového rozdělení finančních prostředků mezi členské státy. Česká republika se zde staví za rozdělení podle poměrů ploch registrovaných vinic v jednotlivých státech ES (pro nás to představuje 0,5% z celkového rozpočtu ES na SOT s vínem) s tím, že jednotlivé členské státy tyto prostředky použijí na podporu vinařského sektoru podle podmínek příslušného členského státu, případně na zlepšení technologie výroby vín.

„Nepodporujeme navrhovaný zákaz užití řepného cukru a jeho nahrazení zahuštěným hroznovým moštem nebo moštovým koncentrátem, a to především z finančních důvodů. Znamenalo by to přibližně trojnásobné zvýšení nákladů na obohacování a celkový nárůst nákladů až o dvě koruny na litr. Přídavek cukru v severněji položených zemích vidíme jako obdobu acidifikace, tedy přídavku kyseliny vinné, v zemích jižních. Pokud by se i nadále prosazoval zákaz užití řepného cukru, je vhodné jej spojit se zákazem dokyselování vín, a tím snižovat produkci nekvalitních vín zejména z jižních zemí,“ vysvětlil ministr Gandalovič. 

„Nesouhlasíme také s návrhem povolit mísení vín z třetích zemí s víny z Evropské unie a vinifikaci dováženého moštu. Představuje to popření základního principu evropského vinařství, kdy původ vína je dán původem hroznů,“ doplnil náměstek 1. ministra Ivo Hlaváč.

ČR dále nepodporuje přechod zeměpisných označení vína na systém PDO/PGI (tj. Protected designation of origin (PDO), protected geographical indication (PGI), dle nařízení Rady 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin). Tradiční způsob značení vín podtrhuje výjimečnost evropských vín a jejich původu. V případě přechodu značení vín na systém PDO/PGI by se v ČR jednalo řádově o stovky zeměpisných označení a s tím spojenou velkou administrativní zátěž. Obdobný problém mají i další sousední země, jako Rakousko, Německo a Slovensko.

Stanovisko ministra zemědělství Petra Gandaloviče se opírá nejen o expertní posudky Svazu vinařů ČR, Agrární komory a dalších, ale vzešlo i z konsenzu se stanovisky středoevropských členských států, především Německa, Rakouska, Slovenska aj. Z větší částí našich připomínek, např. použití sacharózy, nepovolení mísení vín členských států s víny s třetích zemí, souhlasila i Francie.

Mgr. Ilona Chalupská

ředitelka odboru komunikace