Zemědělci v Evropě stále čekají na reformu nové Společné zemědělské politiky. Debaty o ní zcela zastínila tzv. Nová zelená dohoda pro Evropu a s ní související strategie „Farm to Fork“ a Strategie pro biodiverzitu, které mají zemědělství „připravit na 21. století“. I s ohledem na „zelenou revoluci“, která by měla Evropskou unii stát více než 1 bilion euro, není evropský agrární sektor na takto ambiciózní reformu vůbec připraven. „Prosazujeme proto dvouleté přechodné období Společné zemědělské politiky se zachováním současných pravidel. Čeští zemědělci musí mít jistotu nepřerušených plateb, obzvlášť s ohledem na stagnaci až propad výkupních cen včetně nárůstu nákladů,“ řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.

V souvislosti se Společnou zemědělskou politikou prezident Doležal hovořil také o rovných podmínkách pro tuzemské zemědělce. „Společenskou poptávku po šetrnějším zemědělství nejsme vzhledem k nízkým výkupním cenám zemědělských komodit a narůstajícím nákladům bez dotačních podpor naplnit. V roce 2004 při vstupu do EU nám bylo přislíbeno srovnání podmínek mezi západní a východní částí EU. Již před vstupem do EU existovaly rozdíly v cenách půdy a v cenách práce. Přestože náklady zemědělců jsou v Česku stejné nebo vyšší než u jejich západních kolegů, úroveň podpor je stále výrazně nižší. Úroveň ochrany přírodních zdrojů nebo welfare zvířat je v ČR přitom mnohdy na špičce EU. Nyní se dozvídáme, že i v souvislosti s reformou Společné zemědělské politiky máme dělat stále „více“, ale za méně peněz v porovnání s obdobím 2014-2020. Nechápeme, proč máme neustále tahat za kratší konec provazu, “ řekl prezident Doležal.

Důležitým tématem jednání byly obchodní přirážky. Obchodní přirážky u vysoce zpracovaných výrobků mnohdy dosahují až 100 %, což snižuje také jejich dostupnost pro spotřebitele“, říká Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory České republiky. Řetězce by mohly prodávat za poloviční, možná i nižší ceny, pokud by si účtovaly stejné přirážky jako malí obchodníci.

Pro příklad uvádíme průměr obchodních přirážek u brambor a jablek, jak potvrzuje viceprezident komory a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. “Během koronavirové pandemie a nouzového stavu v prvním pololetí letošního roku výrazně stouply ceny konzumních jablek. Zvýšení spotřebitelských cen v obchodech tak bylo výrazně vyšší než zvýšení cen od tuzemských či dovozových dodavatelů. Obchodníci, kteří mohli mít během nouzového stavu otevřeno, tak zvýšili svoje ceny více, než je v normálních situacích obvyklé. Poptávka spotřebitelů po jablkách byla i přes zvyšování cen velmi dobrá. Lidé se snažili posilovat svoji imunitu zvýšenou konzumací čerstvého ovoce a cenu příliš neřešili.”

Průměr obchodní přirážky (1 kg za rok 2019; zdroj ČSÚ a Potravinářská komora ČR)
BRAMBORY (1 kg)
Cena od zemědělce: 7,43 Kč
Prodejní cena bez DPH: 18,29 Kč
Prodejní cena včetně DPH: 21,52 Kč
Průměrná PŘIRÁŽKA řetězců: 146,16 %
JABLKA (1 kg)
Cena od zemědělce: 10,38 Kč
Prodejní cena bez DPH: 24,40 Kč
Prodejní cena včetně DPH: 28,71 Kč
Průměrná PŘIRÁŽKA řetězců: 134,61 %

I s ohledem na problémy se zásobováním a skokový nárůst cen některých potravin se v posledních měsících v médiích diskutuje téma soběstačnosti. K tomu prezidentka PK ČR podotýká: „Zvýšení soběstačnosti i z hlediska zpracování domácí produkce je dobrou cestou, nicméně je to proces, který bude vyžadovat podporu krátkých dodavatelských řetězců, tedy prvovýroby, skladování a také zpracování. Proto by část prostředků z Fondu obnovy měla směřovat také do Programu rozvoje venkova a projektů zaměřených na podporu prvovýroby a zpracovatelského průmyslu“.

Účastníci se také shodli, že zákaz klecových chovů nosnic pouze v ČR nic neřeší, je nutné je zakázat v celé EU. „Slepicím v jiných státech Evropy tím nepomůžeme, produkce vajec se z ČR přesune do zemí, kde se slepice chovají v tzv. obohacených klecích. Do České republiky se budou nadále vozit vejce z klecových technologií, protože řada obchodů i spotřebitelů upřednostňuje cenově dostupná vejce,“ uvedl Martin Pýcha, viceprezident AK ČR a předseda Zemědělského svazu ČR.

Zásadní pro koncového zákazníka bude výsledná cena vajec. „Cena vajec se může skokově navýšit až o několik korun u jednoho vejce právě v závislosti na obchodní přirážce maloobchodu. Vedle přímého prodeje jsou zde jsou také tzv. výrobní vejce, využívaná jako surovina pro další zpracování. Změna by tedy zvýšila ceny také u mnoha dalších výrobků ve spotřebním koši. Studie navíc potvrzují, že produkce z obohacených klecových chovů je pro člověka zdravotně nejméně riziková.“ doplnil Martin Pýcha.

V Praze dne 10. 9 2020 Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D.