KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Má se zemědělství v Evropě střelit do nohy?

11/06/21

Na rozdíl od řady rozvojových zemí nicméně máme nejen klimatické, ale i technologické podmínky udržitelné zemědělské produkce dosahovat.

Má se zemědělství v Evropě střelit do nohy? 

8. 6. 2021 – Mladá fronta DNES – Hovory z lán(ů)

Na konci 18. století anglický duchovní a učenec Thomas Robert Malthus zveřejnil svůj „Esej o principu společnosti“, v němž varoval před nevyhnutelnou katastrofou v podobě nekontrolovatelného růstu populace, která roste exponenciálně, zatímco výroba potravin lineárně. Netušil tehdy, že o více než dvě stě let později bude téma „udržitelnosti“ opět v kurzu.

„Malthuziánská past“ spočívá ve skutečnosti, že každý technologický pokrok, který povede ke zvýšení produkce potravin, s sebou ponese navýšení populace, která bude poptávat další zdroje. Tento začarovaný kruh podle mnohých politických ekonomů, kteří přišli po průmyslové a hlavně „zelené“ revoluci 20. století, jež s sebou přinesla nebývalé zefektivnění zemědělství, téměř neexistuje. Podle řady komentátorů se však malthuziánská past jasně ukazuje v zemích třetího světa s dynamickým růstem populace, kde je zemědělství neefektivní kvůli klimatickým podmínkám nebo z důvodu technologického pokulhávání za zbytkem světa.

Jestliže v Evropě přelomu 18. a 19. století existovaly obavy, jak důstojně uživit rostoucí populaci, a udržitelnost se soustředila především na svůj sociální aspekt, dnes se díváme hlavně na environmentální stránku věci. To určitě není od věci, přírodní zdroje nelze drancovat, naopak je o ně nutno pečovat. Na druhou stranu rezignace na „udržitelnou“ produkci v Evropě znamená mimo jiné přenesení problému tam, kde z objektivních důvodů nelze udržitelnost zajistit.

Otázkou zůstává, zda import pokročilých technologií do nejchudších a nejlidnatějších zemí světa může přinést vyšší ochranu přírodních zdrojů také tam. Nelze však očekávat, že k tomu dojde ze dne na den a že z toho bude nutně tamní obyvatelstvo profitovat, zvlášť pokud to bude znamenat závislost na cizím kapitálu, nebo dokonce jistou vazalskou pozici k novodobým „kolonizátorům“. Je lepším řešením závislost na dovozu potravin, třeba i z Evropy, která uvažuje, že v produkci „šlápne na brzdu“?

Česko je také závislé na dovozu ovoce, zeleniny či vepřového – a většině obyvatel to nevadí. Na rozdíl od řady rozvojových zemí nicméně máme nejen klimatické, ale i technologické podmínky udržitelné zemědělské   produkce dosahovat. Máme se společně se zbytkem Evropy střelit do nohy, či máme spíše požadovat, aby si nejdřív do svědomí sáhly státy se skutečně intenzivním a průmyslovým zemědělstvím na západ od nás?

Autor: Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.