Ministr Toman shrnul dosavadní vyjednávání a diskuzi k nastavení SZP, které se zřejmě blíží k závěru a vyzval zástupce představenstva k aktivní spolupráci při dalším jednání Evropské rady a v rámci supertrialogu plánovaného na druhou polovinu května. Krátce pohovořil o postoji a aktivitách portugalského předsednictví Rady a trvalých prioritách resortu, které prosazoval na jednání během dubnovém zasedání Rady ministrů. Ministr představenstvo a dozorčí radu opět ubezpečil, že při nadcházejících jednání bude nadále pokračovat v prosazování stálých priorit, mezi které patří zejména zjednodušení SZP, flexibilita u zelené architektury a zachování dobrovolnosti nebo možnosti výběru z instrumentů degresivity/zastropování/redistributivní platby. Cílem je, aby nová podoba SZP nepřinesla navýšení administrativní zátěže jak pro zemědělce, tak pro státní správu, a zajistila konkurenceschopnost evropské produkce, včetně zohlednění národních specifik.

Ministr dále shrnul aktuální nákazovou situaci v Evropě a České republice u Afrického moru prasat a ptačí chřipky. Od začátku letošního roku bylo za období leden až březen hlášeno 377 ohnisek AMP u domácích prasat ve 4 evropských zemích (Polsko, Rumunsko, Ukrajina a Srbsko) a 2 803 případů AMP v 10 evropských zemích u prasat divokých. Z tohoto důvodu ministr v čele české delegace na posledním jednání Rady ministrů apeloval, aby omezení obchodu v postižených oblastech bylo – při dodržení podmínek biologické bezpečnosti, sníženo na absolutní minimum. V tomto směru jej celá řada států EU podpořila.

Aktuální nákazová situace u ptačí chřipky má mírně stagnující charakter a aktuální data snad již naznačují pozvolný ústup nákazy a snižování infekčního tlaku. Stále však bude nutné počítat s rizikem zavlečení nákazy do chovů ze sekundárních zdrojů, např. kontaminovanou podestýlkou nebo krmením. Proto by i nadále měly být striktně dodržovány zásady biologické bezpečnosti. Ke dni 22. 4. 2021 tak u nás bylo 36 potvrzených ohnisek ptačí chřipky v tuzemských chovech, mezi nimiž bylo zasaženo několik komerčních chovů kachen a chov nosnic ve Středočeském, Královohradeckém a Pardubickém kraji. Z tohoto důvodu ČR upozornila EK na problémy v sektoru drůbeže a oslovila ji s požadavkem o zavedení výjimečných opatření podle čl. 220 odst. 3 Nařízení (EU) č. 1308/2013. Na to již reagoval komisař pro zemědělství a venkov Janusz Wojciechowski, který přislíbil s českou stranou o možných opatřeních jednat.

Dále ministr společně s náměstkem Sekáčem pohovořil o 12. kole Programu rozvoje venkova, pro které jsou již schválena pravidla a je jasná i celková alokace kola 5,25 mld. Kč. Příjem žádostí proběhne od 15. 6. do 13. 7. 2021 s podporou vzdělávacích akcí, informačních akcí, s investicemi do zemědělských podniků, do zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů a na zahájení činnosti mladých zemědělců.

Další diskuze proběhla k národním podporám. Ministr zemědělství shrnul rok 2020, kdy loňská schválená alokace 3,8 mld. Kč byla v průběhu loňského roku navýšena až na 4,57 mld. Kč s tím, že většina programů již byla SZIF vyplacena. Národní dotační programy pro rok 2021 s alokací 3,8 mld. Kč navýšilo v březnu MZe o dalších 1,2 mld. Kč, tedy až na 5 mld. Kč. Prostředky jsou směřovány na posílení prioritních programů zaměřených na welfare, zdraví zvířat a kvalitu produkce. Nově budou letos spuštěny dotační tituly welfare masného skotu, Q CZ brambory a Q CZ drůbeží maso a vejce. Diskuze proběhla k oběma výzvám kompenzačního programu Agricovid potravinářství pro potravináře a zemědělské podnikatele, kteří dodávají svoje produkty do provozů veřejného stravování, a kteří mají ztráty kvůli přijatým opatřením z důvodu pandemie, kde byl k poslednímu dubnu ukončen příjem žádostí 2. výzvy.  Prezident komory poděkoval zástupcům Ministerstva zemědělství za spolupráci a podporu sektoru a vyzdvihl vyplacené zálohy u dotačního titulu 8.F pro prasata a přípravu výplat záloh u drůbeže jako zmírnění celkových dopadů ptačí chřipky do tohoto odvětví.

V souvislosti s aktuální debatou v Evropském parlamentu o povinném označování země původu u primární složky vybraných potravin se diskutovalo o postoji AK ČR k tomuto návrhu. Představenstvo se jednohlasně vyslovilo pro potenciální zavedení této povinnosti ve všech členských státech a harmonizaci pravidel pro toto označování napříč zeměmi EU.

Další diskuze proběhla k možnostem přednostního očkování zemědělců, potravinářů a lesníků. AK ČR již opakovaně požadovalo zahrnutí pracovníků v zemědělství a potravinářství do plánu očkování mezi prioritní skupiny, a to zejména s ohledem na zajištění dodávek potravin pro obyvatele a bohužel prozatím se to nepodařilo. Podle sdělení MZe, ani na opětovné žádosti  Ministerstva zdravotnictví nereagovalo s argumentem respektovat národní očkovací strategii.

Představenstvem a dozorčí radou byla tradičně taktéž vyhodnocena komoditní problematika. Pěstitelé rostlinných komodit potvrdili celkově pozdější termíny setí a výsadby z důvodu chladného počasí. Ceny obilovin a řepky jsou momentálně velmi dobré, přezimované porosty obilovin a olejnin jsou na dobré úrovni. Vzhledem k tomu, že počasí nebylo v zimě příznivé a zároveň díky posunu jarních prací, můžeme očekávat spíše průměrnou sklizeň. Pěstitelé cukrové řepy se i přes pozdnější výsev shodují, že odolala vymrznutí, čímž jsou postiženy velké pěstební plochy v okolních státech. Kritická situace je nadále u brambor, kde jsou dlouhodobě nízké ceny a ztížený odbyt. Trh České republiky, i většiny okolních států, je pod tlakem dovozových brambor určených původně na zpracování, které jsou přebytkem nezpracované produkce určené původně pro HORECA sektor. U většiny pěstitelů došlo k pozdějším termínům výsadby a očekává se tak cca 14 denní posun sklizně raných brambor. Cena tuzemského máku se po propadu v zimě začíná postupně zvyšovat a růst zájmu o kvalitní český mák si pěstitelé slibují i od přiznané značky Chráněné zeměpisné označení. Pěstitelé chmele se obávají nedostatku sezónních pracovníků pro jarní práce. I přes pozdější termíny výsadby již u zelinářů probíhá sklizeň chřestu, ředkviček či jarní cibulky. Kořenová zelenina loňské úrody je již zcela vyprodaná. Ovoce taktéž přežilo  dvě vlny mrazu a pěstitelé předpokládají zpoždění sklizně o 2-3 týdny. Květináři se shodují na doposud nižším odbytu, způsobeném chladným počasím. Souběžně stouply o 20-30 % ceny květin a to jak řezaných, tak i hrnkových. Réva vinná přezimovala bez poškození, ale dochází ke zpoždění zimního řezu. Problém nastává s nedostatkem pracovníků na zabezpečení základních operací. Odbyt vína je tragický u vinařů, kteří dodávají přímo do sektoru HORECA, producenti prodávající přes odbytové organizace  nebo do řetězců až takové problémy nepociťují. V lesích dochází v rekordním objemu k jarnímu zalesňování ploch po kůrovcové kalamitě i díky počasí, které je svým charakterem příhodné, limitní zde tak jsou pracovní kapacity. Situace v odbytu se oproti předchozímu roku výrazně změnila. Aktuální zásobování pil je na hranici nedostatečnosti, zatím není snížen výkon. Cena pilařské kulatiny roste, očekává se další zvyšování. V loňském roce se exportovala kulatina především do Rakouska a Číny. Řezivo je nyní v Evropě velmi dobře prodejné, i celosvětově dochází k velké poptávce.  Naopak štěpka a piliny mají problematický odbyt a jejich cena stagnuje.

Chovatelé skotu, prasat a drůbeže se shodují na rostoucích nákladech vstupů a nízkých realizačních cenách. Situace u mléka, i přes nárůst ceny v posledních měsících způsobený sezónním růstem složek, je z pohledu ceny hodnocena jako stagnující na úrovni 8,50 Kč/l. Tím je nižší než realizační cena v roce 2019 a zástupci producentů se shodují, že je již výrazně podnákladová. V některých podnicích je náročné udržet na úrovni potřeb zaměstnanců nepřetržité provozy během pandemie. Obdobná situace je i u sektoru hovězího masa, kdy velkým problémem je především odbyt zvířat i hovězího masa. Situace u vepřového masa se začíná mírně zlepšovat vzhledem k jeho aktuálnímu nedostatku v okolních státech, což se odráží v mírném vzestupu ceny.  Problémem zůstávají zvyšující se výrobní náklady. Chovatelé drůbeže se potýkají s trvale se zvyšujícími cenami vstupů, především krmných směsí a výrazným nákladům na nákup ochranných pomůcek a samotestů, což ale nedokáží promítnout do výkupních cen masa a vajec.

Představenstvo schválilo účetní závěrku AK ČR za rok 2020, dále nové zástupce do Komise pro školství a vzdělávání a členy pro Komoditní radu pro okrasné zahradnictví a školkařství. Za dosavadního člena představenstva zástupce Potravinářské komory Ing. Miroslava Kobernu, který na funkci rezignoval, byla kooptována Ing. Dana Večeřová, prezidentka PK ČR. Příští jednání představenstva a dozorčí rady se uskuteční před sněmem AK ČR dne 16. 6. 2021.
Úřad AK ČR

Zdroj: Agrární komora České republiky