V ČR byla v souvislosti s pokračující gradací hraboše polního vydána 3. září 2020 tři nařízení o výjimečném použití rodenticidů. Zemědělci tak mají za zpřísněných podmínek a s maximálním ohledem na ochranu necílových živočichů možnost aplikovat přípravky proti hraboši ve zvýšené dávce do nor, a na pozemcích, kde dosáhl nebo překročil pětinásobek prahu škodlivosti, výjimečně i rozhozem.

V kombinaci s použitím rodenticidů je třeba zapojit i vhodná agrotechnická opatření, k nimž patří zejména kultivace půdy.

Populace hraboše se však nadále drží na vysoké úrovni i po posklizňové kultivaci půdy. Příčinou mohou být i technologie vyžadující zelený pokryv půdy. Hlavní plodiny jsou tak v krátkém sledu střídány meziplodinami nebo dusík vázajícími plodinami, které skýtají hrabošům úkryt a dostatek celoročního zdroje potravy.

Jestliže dříve byla pole ponechána bez rostlinného pokryvu alespoň měsíc, hraboši se museli i z nekultivovaných ploch přesunout na nezemědělskou půdu, kde našli potravu a jejich zpětný návrat na pole osetá novou plodinou mohl trvat delší dobu. Škody na vzešlém porostu pak nemusely být tak velké. Dnes se trvalým útočištěm hraboše stávají samotná pole.

Plochy pro hraboše s neatraktivním pokryvem donutí populace opustit pole. Pokud se udrží plochy bez zeleného pokryvu (a to včetně plevelů) minimálně měsíc, hraboší populace vyčerpají zásoby, sníží se množivost a opustí pozemky.

Proto mimo klasického zpracování půdy do větší hloubky a následného upěchování ÚKZÚZ doporučuje zbavit se na polích výdrolu, přestože obecně slouží jako mulč a chrání půdu před erozí a výparem a zároveň obohacuje půdu o organickou hmotu, která pak usnadní zpracování před setím.

V této souvislosti ÚKZÚZ již dříve doporučil nevysévat meziplodiny zejména v okresech postižených kalamitou nejvíce. Tam, kde byly přesto meziplodiny zasety v návaznosti na protierozní opatření, je nutné zvážit termín jejich likvidace s ohledem na výše zmíněné, a tedy zrušit po co nejdelší období pro hraboše tento „zelený most“.