Data potvrzují, že síla současné populace v průměru přesahuje pětinásobek prahu škodlivosti, při čemž průměrné hodnoty populací v roce 2014 a 2015 (gradační roky) dosahovaly v tomto období maximálně dvojnásobku prahu škodlivosti.

Z aktuálního monitoringu v jednotlivých krajích vyplývá, že ve většině z nich došlo v průběhu ledna k poklesu, výjimkou jsou kraje Vysočina, Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj, kde populační hustota hraboše polního mírně stoupá. Stále však platí, že v krajích Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém se stavy hrabošů pohybují v průměru na šesti až osminásobku prahu škodlivosti.

Nižší populační hustota ve výše zmíněných krajích neznamená snížení rizika pro ozimé porosty. Problémy s přemnoženými hraboši lze v lednových dnech pozorovat všude tam, kde padl poprašek sněhu. Kolonie hrabošů jsou nejpatrnější v porostech ozimých obilnin, kde vytváří plošné výpadky porostu, někde až přes 50 %. Na jaře tak budou zemědělci nuceni nahradit zničené porosty. Není tu však záruka, že se do zakládaných jařin nebudou stěhovat hraboši z porostů ozimů a okolních rezervoárů (meze, remízy, silniční příkopy, nekultivované pozemky apod.). Navíc díky mozaikovitému rozšíření hraboše představují málo zasažená území, možná paradoxně, stejné nebezpečí, neboť v tuto chvíli představují volnou niku, kam se může hraboš šířit či kde se může dál množit.

Na řadě míst s porosty vojtěšky a jetele během zimy zemědělci instalovali berličky, které mají podpořit predaci hrabošů myšilovnými ptáky. Dravci jsou považováni za významný faktor v redukci populací hrabošů, nicméně ve fázi gradace nemohou díky enormnímu množství hrabošů zmírnit škody. Jejich význam přichází až ve fázi retrogradace, kdy reagují na dostatek kořisti úspěšným odchovem mláďat a urychlí tím pád populace.

Aktuální výstupy monitoringu hraboše polního je možné sledovat a v aplikaci Rostlinolékařský portál – Mapy výskytu.

Grafy výskytu hraboše polního (PDF, 387 KB)