Živiny ukryté na dně. Využívání bahna z rybníků by pomohlo zemědělcům

Na dně českých rybníků leží v průměru čtyřicet centimetrů sedimentů. Česká legislativa na ně pohlíží primárně jako na odpad. Podle řady odborníků se však podceňuje jejich zemědělská hodnota a sedimenty by se měly vracet do orné půdy. Jenže to se často neděje i z důvodu, že ne všechny sedimenty jsou k tomuto vhodné.

Vytěžený sediment se třeba vyveze jako odpad na zakrytí skládky, třebaže podle vyhlášky splňuje podmínky pro uložení na ornou půdu. Povinnost využít ho co nejlépe totiž neexistuje.

„Měl by být zákon, který řekne, že pokud sediment vyhoví vyhlášce o podmínkách pro uložení na ornou půdu, tak se musí na ornou půdu vrátit,“ myslí si ekologický zemědělec Jan Šušlík, který apeluje na změnu legislativy u poslanců Asociace soukromého zemědělství.

Povodí Moravy, případně jiný správce toku, se řídí zákonem o veřejných zakázkách, kde je prioritou nejnižší cena. Podle Šušlíka by priorita uložení na ornici měla být zohledněna i v dotacích na těžbu, protože uložení sedimentů na ornou půdu a uvedení ornice do původního stavu je vždy dražší než jeho uložení na skládku.

Odkaz na celý článek zde.

Zdroj: iDNES.cz