Šéf agrárníků otevřeně promlouvá o tom, kolik si za jídlo připlatíme

ROZHOVOR Pečivo a výrobky z pšenice podraží, připouští prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek, ale nebude to natolik výrazné, aby to ohrozilo rozpočty domácností. Sucho způsobilo nižší výnosy obilovin v řadě zemí, tak jdou ceny nahoru. „K tomu, aby byl nedostatek obilí u nás, nedojde. Jde o to, že když zemědělci budou v zahraničí dostávat za obiloviny o něco víc, tak budou samozřejmě chtít i na domácím trhu stejnou cenu,“ vysvětlil šéf Agrární komory. Ale nepředpokládá, že by ceny pečiva vzrostly o víc než deset procent.

Pokud jde o důsledky sucha, nebudou tak drastické, jak se mluví. Vypadá to tak, že sklizeň bude nižší o pět až sedm procent u obou obilovin, u ječmene i u pšenice. Takže nemyslím, že bude problém s jejich nedostatkem. Ale vzhledem k tomu, že jsou nižší výnosy zejména v Německu a Polsku, tak ceny jdou trochu nahoru. Předpokládáme, že porostou o deset až patnáct procent maximálně. Promítnutí tohoto růstu do výrobků, hlavně do pečiva, nebude nijak razantní, myslím, že to bude tak deset procent, protože se používají další suroviny, nejen mouka. Nemyslím, že je to tak špatné, rostou nám všechna odvětví o tisíc procent, dva tisíce procent, tři tisíce procent, takže když vzrostou potraviny o deset procent, je to namístě a nikomu by to nemělo připadat špatné. Za dvacet osm let vzrostla cena potravin jen o necelých šedesát procent.

Pro zemědělce je růst výkupních cen zemědělských komodit dobrou zprávou, ale existují obavy, jestli konečná cena výrobků nebude přece jen vyšší, než předpokládáte. Mluvil jste o tom, že nižší výnosy jsou kvůli suchu v řadě zemí, nejen v západní Evropě, ale například i v Rusku a na Ukrajině, takže se dá předpokládat, že porostou ceny po celé Evropě. Nebudou čeští zemědělci raději prodávat za vyšší ceny do zahraničí, což může způsobit nedostatek obilovin v Česku, a tedy i další růst cen?

Tak jsem to zhruba myslel. V zahraničí bude nabídka o deset patnáct procent vyšší, proto počítáme s tím, že cena vzroste o deset patnáct procent. O víc ne. Kdyby nebyla poptávka vyšší, v Česku máme tolik obilí, protože jsme živočišnou výrobu zatratili, že vyvážíme čtyřicet, někdy padesát procent naší produkce obilí. Jsem přesvědčen, že k tomu, aby byl nedostatek obilí u nás, nedojde. Jde o to, že když zemědělci budou v zahraničí dostávat za obiloviny o něco víc, tak budou samozřejmě chtít i na domácím trhu stejnou cenu.

Tam ta cena také nepůjde o tolik nahoru. Podle mých informací se může cena sladu zvýšit zhruba tak stejně, o deset patnáct sedmnáct procent. A slad není jediný komponent, který je v pivě. Takže si nemyslím, že to do ceny nějak zásadně zasáhne. Mohou toho využít některé pivovary k tomu, že si upraví cenu, ale neměl by to být důvod k nějakému zásadnímu zvýšení ceny piva. Pokud jde o cenu chmele, ještě nedávno všichni tvrdili, že chmelu bude dost a že je pěkný, ale teď někteří mluví o tom, že nebude mít tolik látky, kvůli které se chmel pěstuje. Ale nevěřím, že to bude zásadní problém. První očekávání jsou vždycky nadnesená z hlediska negativa.

Dotkl jste se problému, že se u nás už v minulosti snížila živočišná výroba, zejména chov dojnic, protože výkupní ceny mléka v minulých letech nepokrývaly ani náklady. Nemůže letošní sucho, které způsobuje nedostatek především sena, situaci v chovu dojnic ještě zhoršit? Cena sena na trhu roste, někteří zemědělci už říkají, že budou muset kvůli nedostatku krmiva snížit stavy zvířat.

Myslím, že to nebude mít zásadní odezvu, protože jsou tu i další faktory. Každý, kdo si nechal krávy, ví dobře, že obnovit chov dojnic trvá pět šest let, takže se snižováním stavů nikdo nebude spěchat. Jsou sice výpadky v senážích, hlavně v seně, ale zase kukuřice narostla slušně, tím se nahradí senáže, takže určitě se dobytek uživí. Proto nepředpokládám, že by se chovy likvidovaly. Možná, že bude nižší užitkovost, ale to podle mne nebude tak podstatné, takže se to všechno udrží. Teď spíš potřebujeme zemědělce motivovat k tomu, aby chtěli dělat živočišnou výrobu. Proto by bylo potřeba, aby stát podporoval nejen plošnými dotacemi rostlinnou výrobu, ale abychom podporovali i živočišnou výrobu. Protože tím, že nemáme organickou hmotu v půdě, dochází razantně k tomu, že není správná struktura půdy, voda se v ní nezadrží. Proto je ten stav v České republice kvůli suchu tak vážný. Ale pokud je v půdě organická hmota, tak se v ní voda udrží. Ale takhle nám utíkají miliony kubíků vody. V tom spočívá hlavní problém. Zemědělci už na tuto situaci roky poukazují, ale naše vláda, ani ty předcházející, tomu nevěnovaly potřebnou pozornost.

Voda chybí na vesnicích nejen lidem, ale i zvířatům na farmách, protože kůň nebo kráva potřebuje v takových vedrech, která letos zažíváme, několik desítek litrů vody denně. A to je někde čím dál těžší zajistit. Není to pro farmáře také jeden z důvodů, proč nechovat zvířata?

Problém je v tom, o čem jsem mluvil. Pokud nebude živočišná výroba, tak tenhle stav bude pokračovat. Jak přijde sucho jako letos, tak ten, kdo nemá živočišnou výrobu, s tím bude mít obrovský problém.

Odborníci z toho, že se splachuje při prudkých deštích ornice z polí, viní i samotné zemědělce, protože na svahy sází kukuřici, řepku či brambory, takže voda stéká z polí místo toho, aby se vsakovala do půdy. Co tedy ještě kromě dodávání organické hmoty do půdy dělat, aby se voda v krajině udržela?

Když vyjdete nahoru nad vesnici, můžete se podívat na to, jak je tam zaseta kukuřice. Jak je rozdělena pásy jiného obilí, aby se tam voda udržela. Ale udrží se tam tehdy, když se dokáže vsáknout, když v půdě bude ta organická hmota. Ale když živočišnou výrobu mít nebudeme, nebudeme moci do půdy doplňovat organickou hmotu, voda bude z polí odtékat a eroze bude čím dál větší. To bychom si měli uvědomit. Ale dneska do toho všichni mluví, jen ne odborníci.

Nemá právě Agrární komora možnost tlačit na Ministerstvo zemědělství, aby podporovalo formou dotací právě tyhle aktivity, které napraví všechny škody, jež se na půdě a krajině v uplynulých letech udělaly? Naši předci věděli, co krajině prospívá, ale my jsme od toho ustoupili a teď pociťujeme následky.

To je velmi zajímavé téma. V roce 1936, kdy se všechno sekalo hrabicemi a dělalo rukama, kdy ve vesnicích leckde nebyl ještě elektrický proud, jsme měli zemědělskou produkci vyšší než v roce 2017. To je obrovská ostuda. Nad tím by se měl někdo zamyslet. My máme tu nejlepší genetiku, máme nejlepší stroje, máme výzkumné ústavy a ve světě se dělají kroky k tomu, že zemědělská výroba jde k lepším výsledkům. Ale u nás jsme všechno dělali tak, včetně zákonů, aby nemusela být živočišná výroba, většina dotací se rozdělila jen na plochu, pak se vymyslely různé systémy agro, enviro, ekologické zemědělství, ale třeba v ekologickém zemědělství máme skoro čtrnáct procent režimu, ale jen jedno procento produkce. A nikomu to nevadí, i když Agrární komora se na to snaží tlačit. Ale tam jsou tak silné lobby, že nikdo nemá zájem to změnit. 

Není problém v nižší produkci proti roku 1936 i v tom, že mizí zemědělská půda, protože se staví dálnice, silnice, průmyslové i obytné stavby právě na dříve zemědělské půdě?

Určitě, ale na to, abychom měli více živočišné výroby, to vliv nemá. Tam má hlavní vliv to, že dochází k velkému zatravnění ploch. Řada z nich mohla a měla být zatravněna, to je v pořádku, ale velká část neměla a nemusela být. A hlavně se pěstuje velké množství obilovin, o něco méně, o jedno až dvě procenta, by mohlo být i řepky.

Proti pěstování řepky sílí odpor, lidé mají pocit, že je jí zbytečně moc, že má podíl na devastaci půdy i přírody. A vy říkáte, že by jí mohlo být méně jen o jedno nebo dvě procenta?

Ty výstupy a řeči k řepce, které se vedou, jsou nepravdivé a hodně vzdálené od reality. Řepka je zlepšující plodina, připravuje půdu pro další rostliny, má hodně organické hmoty. Řepkový olej patří k těm nejlepším olejům, které konzumujeme z rostlinné části, obsahuje omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, které jsou pro naše zdraví ty nejlepší.

Můžete na závěr uklidnit českou veřejnost, že skutečně nedojde k nějak výraznému zdražení potravin?

Určitě to zdražení nebude skokové, bude se řídit běžným vývojem, ale nikoho to v jeho rodinném rozpočtu výrazně nepostihne. Kolik těch rohlíků každý sníme? Já třeba jeden k snídani. Ta starost je lichá.