Reakce Agrární komory ČR k představení legislativních návrhů Evropské komise k podobě Společné zemědělské politiky po roce 2020

K tomu říká Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory: “Dlouhodobě velice pečlivě vnímáme a analyzujeme diskuzi a pracovní návrhy nové podoby Společné zemědělské politiky, které vymezí rámec agrárního a potravinářského sektoru členských zemí EU pro roky 2021 – 2028. V této souvislosti zástupci komory opakovaně jednali a jednají se zástupci evropských institucí, nevládních a partnerských organizací, ale i na úrovni ministerstva zemědělství a vlády České republiky s přímou obhajobou národních priorit, které by měly zajistit rozvoj a konkurenceschopnost sektoru do další budoucnosti.“

Z dnes zveřejněných informací Evropské komise, představené Philem Hoganem, komisařem pro zemědělství a venkov, by na přímé platby pro Českou republiky pro nový sedmiletý rámec mělo být vyčleněno 5.872 mil. euro. To je na jeden rok 839 mil. euro, přičemž doposud to bylo 875 mil. euro. V přepočtu na hektar se sazba v běžných cenách se tedy pravděpodobně sníží o 4,1 %. Tento návrh Agrární komora ČR respektuje, přičemž ale zároveň upozorňuje, že v návrhu není započten faktor inflace do roku 2027, který může obálku pro ČR výhledově ponížit celkově až o 20 %. Proto navrhujeme jako kompromis udržet národní obálku v současné výši, tedy na úrovni již zmíněných 875 mil. euro, která by kompenzovala uvedené propady.

Zásadní problematika zastropování je navržena v povinném režimu a v rozmezí a zároveň odstupňování mezi 60 tis. až 100 tis. euro na jeden subjekt, což by v reálu znamenalo omezení příjmu zhruba na maximální úrovni 80 tis. euro. Přes původní vyjádření má být do zastropování zahrnuta nejen kompletní platba na plochu, ale i platby na citlivé komodity a případná dobrovolná platba na životní prostředí. Tím se zásadně zvyšuje celkový objem financí, které budou zemědělcům kráceny. Agrární komora proto trvá na tom, aby se Evropská komise vrátila k modelu výpočtu omezování plateb pouze na plošné podpory.

Zatím nejasnou otázkou je možnost využití započtení osobních nákladů na pracovníky a jejich šíře. K tomu prezident Jandejsek upřesňuje: „Na jedné straně jde zohlednění zaměstnanosti a náročnosti jednotlivých odvětví, na straně druhé není známo, jaký vzorec bude využit. Zcela jasně zde odmítáme použití paušálního průměru, který by mimo jiné penalizoval zaměstnavatele, kteří platí vyšší než průměrné mzdy. V praxi by to mohlo znamenat snahu zaměstnat co nejvíce zaměstnanců za co nejnižší mzdu, což by mohlo vést k dalšímu zaostávání mezd v zemědělství oproti zbytku ekonomiky a tak další demotivaci podniků i jejich zaměstnanců.“ Příznivou zprávou je pravděpodobnost, že peníze získané odpočty na zastropování zůstanou v přímých platbách členské země, které bude možné využít například pro zvýšení obálky budoucího Programu rozvoje venkova (PRV).

Mezi dalšími návrhy je zařazeno zvýšení povinného národního kofinancování PRV z 15 % na 25 %. Dále je zde také změna struktury podpor citlivých komodit, kde je upraven podíl ze současného rozdělení 13 % citlivé komodity + 2 % proteinové plodiny na 12 % + 3 %. Zde je dlouhodobý požadavek Agrární komory zvýšit celkovou alokaci na minimálně 25 % tak, aby byla zohledněna nejenom náročnost těchto odvětví, ale i obhájení jejich produkce a konkurenceschopnosti. V návrhu se také mluví o možnosti stanovit si kdo je tzv. skutečný farmář, tedy například ten, kdo chová zvířata v určité intenzitě. K těmto subjektům by směřovaly speciální platby v prvním pilíři na životní prostředí a platby v PRV. Tyto změny vítáme z důvodu, že jde o výraznou možnost jak změnit evropskou i národní strukturu zemědělství ve smyslu lepšího zacílení podpory na vybrané sektory.

Do dalšího kola diskuze k podobě SZP EU po roce 2020 je tedy Agrární komora ČR připravena nadále obhajovat stanovené priority s tím, že bude na úrovni vlády opakovaně jednat o zanesení těchto témat také do podmínek do jednání o přijetí Víceletého finančního rámce.

Prezident Jandejsek hodnocení návrhů uzavírá slovy: „Nadále zastáváme názor, že zemědělská politika má být rovná, nediskriminační a podporující zemědělce bez ohledu na jejich velikost a formu podnikání. Stavíme se tímto vyjádřením zároveň také za motivační podpory pro mladé a začínající zemědělce a také za podpory zvýhodňující malé a rodinné farmy. Společným cílem pak má být nový model Společné zemědělské politiky, který by měl všem členským zemím zajistit nejenom vlastní úroveň potravinové soběstačnosti, ale také stejný a nediskriminační přístup na domácí i světový trh, a to vše současně s trvalou péči o přírodní zdroje, pestrou krajinu a zdravé životní prostředí jako celek.“

Ing. Jiří Felčárek
Úřad Agrární komory ČR
m. 602 440 763, felcarek@akcr.cz