Budoucí Společná zemědělská politika: MZe bude usilovat o zrušení navrhovaného povinného zastropování
Budoucí Společná zemědělská politika: Ministerstvo zemědělství bude usilovat o zrušení navrhovaného povinného zastropování 03. 06. 2018 1.6.2018 – Evropská komise dnes zveřejnila návrh na Společnou zemědělskou politiku (SZP) po roce 2020, který počítá s větší mírou rozhodovacích pravomocí pro jednotlivé členské státy i s jejich větší zodpovědností. Podle českého Ministerstva zemědělství je ale návrh zbytečně […]
Budoucí Společná zemědělská politika:
Ministerstvo zemědělství bude usilovat o zrušení navrhovaného povinného zastropování
03. 06. 2018
1.6.2018 – Evropská komise dnes zveřejnila návrh na Společnou zemědělskou politiku (SZP) po roce 2020, který počítá s větší mírou rozhodovacích pravomocí pro jednotlivé členské státy i s jejich větší zodpovědností. Podle českého Ministerstva zemědělství je ale návrh zbytečně komplikovaný jak pro administraci, tak pro zemědělce. Čeští zástupci také plánují jednat s Komisí a v Radě ministrů o zvýšení rozpočtu na SZP a návrhu zastropování.
Evropská komise (EK) navrhuje, aby se v letech 2020-2027 stanovily maximální hranice pro evropské platby zemědělským farmám (tzv. zastropování). S tímto návrhem Česká republika nesouhlasí, protože rozloha českých zemědělských podniků je v průměru větší než v ostatních členských státech EU. Přímé platby přitom tvoří podstatnou část zemědělských příjmů.
„V zájmu snížení dopadů na české zemědělství budeme pokračovat v diskuzi s Evropskou komisí a s ostatními členskými státy a navrhovat jiné možnosti řešení. Za klíčové považujeme ponechat rozhodnutí o zavedení zastropování v kompetenci jednotlivého členského státu,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
Nově by měla SZP více zohledňovat specifické situace a nastavovat strategie podle národních potřeb. Tento přístup poskytne více flexibility a možností národního nastavení, přinese i větší odpovědnost, ale bude složitější než stávající model. Nová SZP by dle Evropské komise měla být spravedlivější, zelenější, s důrazem na větší využití znalostí a inovací či digitalizaci venkova.
„Budeme usilovat o navýšení podpory pro citlivé sektory, například ovocnářství, zelinářství a některé oblasti živočišné výroby, i o vyjasnění environmentálních podpor, které v návrhu Komise nejsou výslovně uvedeny,“ uvedl Milek.
Podle názoru zástupců Ministerstva zemědělství nařízení, které předložila EK, přinesou vyšší administrativní zátěž. Stále přetrvávají pochybnosti ohledně zjednodušení auditního a kontrolního systému. Ministerstvo zemědělství proto bude usilovat o reálné a viditelné zjednodušení podmínek.
Tiskové oddělení Ministerstva zemědělství
Zařazeno v Ekonomika a politika, Zemědělství, Zemědělství, Zemědělství