Mlékomatů bylo loni 185, dlouhodobě se jejich počet moc nemění

15. 4. 2018 | ČTK

V ČR se po vlně oživení zájmu o mlékomaty na přelomu desetiletí pohybuje dlouhodobě jejich počet mezi 150 a 180, loni jich však bylo na konci roku celkem 185. ČTK to sdělili zástupci Státní veterinární správy (SVS).

Před rokem 2010 bylo mlékomatů zhruba 50. Podle veterinářů se jejich počet zvětšuje nebo zmenšuje podle aktuální ceny mléka, tedy zda se vyplácí jejich provoz. Jak ČTK řekl mluvčí SVS Petr Vorlíček, do tohoto počtu se nepočítají například vývody z cisteren s mlékem, kdy si lidé po vhození drobných peněz čepují mléko sami. Podle Asociace soukromého zemědělství jsou mlékomaty rozšířené hlavně na farmách, v obchodních centrech je vysoké nájemné a drahý provoz.

Veterináři mlékomaty kontrolují, problémů u nich registrují málo. Loni v nich kontrolovali provoz 167krát. " Při 164 kontrolách nebyly zjištěny závady. Ve třech případech závada zjištěna byla, z toho ve dvou případech šlo o nevyhovující výsledky mikrobiologického vyšetření a jednou o nezajištění předepsaného odběru vzorků," sdělil ČTK Vorlíček.

"Automaty si dali sedláci přímo na farmy, kam si lidé sami volně jezdí a odebírají v průběhu dne. Provoz automatů například v nákupních centrech trpěl řadou nedostatků či problémů – často to bylo vysoké nájemné za místo, celkově drahý provoz, dlouhé dojíždění, malá operativnost s doplňováním," doplňuje tajemník asociace Jaroslav Šebek. Na farmách podle něj mlékomaty fungují dobře, motivací k rozšiřování podle něj ovšem moc není. "Automaty tu mají své místo, ale jsou i jiné druhy prodeje z farem, například rozvozy, vlastní obchody, a podobně," doplnil.

Podle Agrární komory ČR jde o zpestření prodeje založeném na důvěře mezi zemědělci a spotřebiteli. Vhodné jsou mlékomaty pro lidi, kteří mají rádi chuť čerstvého mléka. "Za roky existence mlékomatů na našem trhu lze říci, že hlavní vlna už pominula, ale i tak stále mají svůj okruh zájemců. Záleží pak především na vyhodnocení každého provozovatele, zda se vyplatí mlékomat ekonomicky držet. I z pohledu spotřebitelů jde o náročnější formu nákupu, které se musí přizpůsobit," uvedl mluvčí komory Jiří Felčárek.

Novela veterinárního zákona loni snížila frekvenci v počtu vzorků, které musejí zemědělci posílat veterinářům na kontrolu. Možnost uplatnit produkty ze dvora můžou nyní zemědělci ve všech krajích, dříve byla nabídka omezená na vlastní a sousední kraj sídla producenta.