Synantropní hlodavci patří mezi významné škůdce skladovaných surovin v zemědělských provozech rostlinné i živočišné výroby. Jejich výskyt a úspěšné rozmnožování jsou vázány na místa s dostatkem potravy a úkrytů. Sklady obilovin a krmiv právě patří mezi místa, která disponují většinou snadno dostupnými a v podstatě neomezenými zdroji potravy.

Hlodavci ve skladech se zabývá v článku v Úrodě č. 19/2017 spolu s dalšími autory RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Připomíná, že působí nejen mechanické škody, ale také kontaminují suroviny močí, trusem a zárodky patogenů. Dr. Fraňková upozorňuje, že hlodavci jsou hostiteli nebo přenašeči více než 60 druhů patogenů (parazité, bakterie, viry), které jsou přenosné na člověka nebo na hospodářská/domestikovaná zvířata. Přímo lidské zdraví ovlivňuje 18 patogenů a část z nich je přenosná právě trusem nebo močí – k přenosu dochází pouhou kontaminací močí nebo trusem ve vlhkém prostředí tj. ve vodě, hlíně, plodinách, potravinách. Mezi nejznámější způsobené nemoci patří salmonelóza, leptospiróza, tularemie, skvrnitý tyfus a infekční hepatitidy. Dále je známo, že trus hlodavců obsahuje řadu druhů plísní, které mohou být původcem alergenů a mykotoxinů.
V článku se autoři zabývají také monitoringem a hubením hlodavců. Upozorňují, že používání antikoagulantů v rodenticidních nástrahách nevyhovuje zcela bezpečnostním požadavkům EU. Představují rizika sekundárních otrav necílových druhů živočichů a také nejsou snadno odbouratelné z prostředí. Evropská komise se tedy dlouhodobě snaží prosadit zákaz jejich používání, který je ovšem opakovaně odkládán z důvodu neexistující náhrady těchto účinných rodenticidních přípravků. V souvislosti s výše uvedenou snahou bylo v minulém roce přijato nařízení Komise (EU) 2016/1179, ve kterém došlo k zásadní změně v klasifikaci antikoagulantů, a které vejde v platnost od 1. 3. 2018. Projeví se především v sortimentu pro veřejnost.*