K velikonočním svátkům patří česká vajíčka a české kuře!

Hledejte označení CZ
České potraviny jsou dlouhodobě bezpečné, bez zásadních nálezů ve směru zdravotní nezávadnosti, s důslednou a trvalou veterinární kontrolou. Zároveň jsou místního původu, zajišťují odbyt našim zemědělcům a zhodnocují jejich práci. Jejich předností jsou také krátké dopravní vzdálenosti a provázanost na další odvětví. Jak k tomu říká Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory: „Český zemědělec je pod stálou a nekompromisní kontrolou všech dozorových orgánů, a to vlastně od nákupu a evidence osiva či chemických prostředků, přes vlastní pěstování a ochranu plodin, skladování úrody, její zkrmení či další zpracování a stejně tak v průběhu a procesu vlastní výroby potravin a jejího umístění do obchodu. To sebou sice nese značnou zátěž, ale věřím, že trvalou komunikací se spotřebiteli dokážeme tento fakt otočit v přednost, která se zúročí v upřednostnění českých potravin v nákupních košících.“

Dohledatelnost, až na úroveň konkrétního podniku či chovatele
Po zadání číselného kódu například na spotřebitelském balení vajec nebo v tzv. oválu na obale masa a masných výrobků, který může mít podobu například „CZ 1234“ lze například na stránkách Státní veterinární správy zjistit, kdo a kde pro vás potravinu vyrobil.
K povinným údajům na obalu vajec patří: název a adresa podniku, který vejce balil; číslo třídírny udělené Státní veterinární správou, jakost a hmotnostní skupina (S, M, L), počet vajec, datum minimální trvanlivosti, metoda chovu nosnic, apod. Povinně značena jsou také vejce, a to: první číslice značí metodu chovu 1 – volný výběh, 2 – chov na podestýlce, 3 – klecový chov a 0 – ekologický chov. Dále je označení země původu vajec CZ, SK, PL, DE, NL, apod. Poslední čtyřčíslí je přiděleno jako registrační číslo chovu. Na podobném principu je značeno maso a masné výrobky. Tato identifikace zároveň představuje závazek českých zemědělců a potravinářů zodpovídat za kvalitu vlastní produkce. Státní veterinární zpráva k tomu vyjádřením Zbyňka Semeráda, ústředního ředitele dodává: „Státní veterinární správa kontroluje se srovnatelnou intenzitou jak domácí produkci vajec a drůbežího masa, tak zásilky ze zahraničí, jejichž množství rok od roku stoupá. Nejčastější závadou u zahraničních zásilek jsou chyby v povinném hlášení, které musí příjemce zaslat krajské veterinární správě minimálně 24 hodin před příjezdem zásilky. U domácí produkce převládají nedostatky v označení a sledovatelnosti. Obecně lze říci, že množství závad zjišťovaných u domácích produktů je nižší než u zásilek ze zahraničí a mírně klesá, zatímco u zahraničních zásilek je množství zjišťovaných závad dlouhodobě na stejné úrovni."

Hledejte značky kvality Klasa, Česká potravina – garantováno Potravinářskou komorou, České cechovní normy, Regionální potraviny, aj.
Jde o výrobky, které nejenže splňují základní kvalitativní ukazatele, ale zpravidla prokazují i nadstandardní vlastnosti například v chuti, složení, či tradici. Miroslav Toman, prezident Potravinářské komory ČR k tomu říká: „Jako zpracovatelé můžeme být jenom hrdi, že se nám daří účinně konkurovat jak v sortimentu, tak kvalitě a chuti. Potravinářská komora se značkami kvality a původu hlásí nejenom k bohaté tradici a umu českého potravinářství. U vajec a drůbežího masa je právě Český výrobek – garantováno PK ČR a Česká cechovní norma zárukou skutečně českého původu.“

Chovatelé pod tlakem administrativy a dovozů
Profesní svaz, tedy Českomoravská drůbežářská unie a v ní sdružení chovatelé dlouhodobě apelují na zvyšující se tlak dovozů, který často za neférových podmínek vytváří nerovnou konkurenci a ztěžuje pozici na našem trhu. „Soběstačnost se v posledních třech letech pohybuje na úrovni necelých 80 % tuzemské spotřeby, při tom naši chovatelé splňují veškeré požadavky kladené na welfare, tedy pohodu zvířat, podléhají přísným kontrolám a jsou schopni produkci navýšit. Často však máme pocit, že výrobky ze zahraničí mají volnější pohyb na trhu a to poškozuje nejenom nás, ale podle našeho názoru také spotřebitele,“ říká Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva drůbežářské unie. A Petr Hošek, český farmář z Kosiček u Chlumce nad Cidlinou, produkující na své farmě bílá a hnědá vejce k tomu upřesňuje: „Nastavení Společné zemědělské politiky a kontroly dozorových orgánů jsou stále více administrativně a lidsky náročné a stojí nás spoustu energie a sil. Když k tomu připočtu dovozy, které podráží naší výrobní cenu, stojí nás další rozvoj farmy stále více úsilí a financí. Přesto jsem přesvědčen, že českým spotřebitelům musíme umět nabídnout domácí produkci a rád k tomu přispěju i svým dílem.“

Z dalších doporučení ke spotřebitelským nákupům
Můžeme upozornit například na následující: kupujte u prověřených a osvědčených prodejců, zajímejte se o prostředí, ve kterém prodej probíhá, dávejte si pozor na vystavení vajec i jiných potravin vyšším teplotám nebo přímým slunečním paprskům. Nebojte se projevit zájem a při nejasnostech se zajímejte o podrobnosti. Obzvláště u drůbežího masa a vajec dbejte na hygienické standardy, jako je dodržení doporučených teplot skladování, a to včetně omezení výkyvů při přenosu nákupu domů. Dodržujte data spotřeby a trvanlivosti. Dbejte, aby při kuchyňské úpravě nedocházelo ke křížení nožů, prkének, syrové a vařené potraviny, apod.

Příjemné prožité velikonočních svátků!

Kontakt pro média
Ing. Jiří Felčárek
602 440 763
felcarek@akcr.cz

Informace ke stažení (včetně tabulek a grafického zobrazení).

zdroj: Agrární komora České republiky »