Informace z jednání představenstva AK ČR v sídle společnosti Agro Jesenice 4. dubna 2017
První jednání nově zvoleného představenstva Agrární komory České republiky se věnovalo prioritám komory pro nejbližší období, záležitostem koncepčního charakteru i internímu zajištění činnosti komory.
Informace z jednání představenstva AK ČR, které se konalo v sídle společnosti Agro Jesenice dne 4. dubna 2017
První jednání nově zvoleného představenstva Agrární komory České republiky se věnovalo prioritám komory pro nejbližší období, záležitostem koncepčního charakteru i internímu zajištění činnosti komory.
Předně tak jde o diskuzi k nastavení Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2020. V této souvislosti Zdeněk Jandejsek, prezident komory, připomněl probíhající veřejnou konzultaci k budoucnosti SZP, která pod patronátem Evropské komise probíhá do 2. května tohoto roku. Komise nyní hlásí přijetí zhruba desetitisíce odpovědí především od nevládních ekologických organizací, přičemž příspěvky samotných zemědělců, jejich obchodních partnerů, zpracovatelů a dalších aktérů venkovského prostoru jsou prozatím v menšině.
Konkrétně v České republice nevládní zemědělské organizace zatím registrují maximálně desítky odpovědí. Vyjádření samotných zemědělců je přitom klíčové při prosazování priorit tuzemského zemědělství v době, kdy se v Evropské unii hovoří v lepším případě o zastropování přímých plateb, eventuálně o jejich úplném zrušení. Zabránit nejhoršímu možnému scénáři a prosazovat priority tuzemského zemědělství bude v Bruselu Konsorcium nevládních organizací a zemědělských a potravinářských podniků, jehož činnost byla za tímto účelem před několika měsíci obnovena. S tím souvisí i nezbytná potřeba jeho financování, ke kterému se většinově přihlásila AK ČR, ZS ČR, PK ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, ale zároveň budou přes členy představenstva – krajské garanty osloveny další subjekty, jejichž hospodaření by bylo stávajícími návrhy omezeno a záleží jim tak na výsledcích jednání.
V momentální konstelaci nebude jednoduché hledat v Evropě spojence, mnohé však naznačilo rozšířené jednání Visegrádské čtyřky v Bratislavě, kde k jednomu stolu zasedli představitelé agrárních komor Polska, Slovenska, Maďarska a České republiky, ale také Litvy, Estonska a Chorvatska. Jednání ukázalo mnoho společných témat a priorit především s ohledem na případné srovnání podpor ve starých a nových členských zemích Evropské unie. Shoda byla také na unijní regulaci nekalých praktik obchodních řetězců a harmonizaci národních podpor, které z velké míry přispívají k nerovnostem na jednotném trhu. Všechny zúčastněné země potvrdily problém s narůstajícími dovozy za predátorské ceny a s dovozy nekvalitních potravin ze zemí západní Evropy, které likvidují tamní producenty. V zájmu zachování alespoň minimálního rozsahu zemědělské výroby v nových členských zemích Evropské unie tak bude nutné průřezově hledat shodné vize, cíle a cesty k jejich naplnění.
Mezi priority komory pro diskuzi s ministerstvem zemědělství a dalšími partnery především na národní úrovni patří přenastavení degresivity LFA a vyjasnění nového nastavení těchto oblastí, systém kontrol na podnik v nastavení dle procent výměry, vymezení jasných pravidel hospodaření v pásmech hygienické ochrany a případné kompenzace za jeho omezení, snížení celkové potřeby administrace podpor, otevření Fondu těžko pojistitelných rizik s možností podpory pojištění pro všechny podniky, udržení nepotravinářského využití zemědělské produkce jako alternativy příjmů, racionalizaci požadavků na zavádění nejlepších dostupných technologií, dokončení a využití závěrů Generelu vodního hospodářství pro řešení klimatických výzev i ochrany krajiny, koncepční, jasná a striktní pravidla u kontrol dovozů do EU i do ČR, ochrana a pravidla pro nakládání se zemědělskou půdou, férové narovnání dodavatelsko-odběratelských vztahů optimálně na EU úrovni, zajištění poradenství v regionech, zemědělské školství a potřeba zajištění kvalifikovaných pracovních sil, ale i posílení komunikace s veřejností, apod.
V rámci představenstva se mluvilo také o současné situaci na zemědělsko-potravinářských trzích. Cena obilí je v současné době stabilizovaná, velký zájem je také o krmnou pšenici. Komplikovaná je situace v řepce, kde lze očekávat nižší výnosy a celkovou sklizeň vzhledem k zaorávání porostů napadených škůdci a virózami. Problémem by mohl být také nejistý kurzový vývoj. Cena mléka zůstává v ČR, stále patří mezi nejnižší v rámci Evropské unie a nedosahuje ani průměru EU. Další podpora chovatelů tak bude k udržení jejich konkurenceschopnosti nadále nutná. Cena prasat se v současné době pohybuje na úrovni pětiletého průměru. Stavy prasnic meziročně poklesly o 5 % a stav sektoru tak nadále zůstává vážný. Stejně jako v mléce je i v chovu prasat naprosto nezbytné nastavit dlouhodobý a smysluplný systém podpory, který chovatelům zaručí stabilní prostředí pro jejich podnikatelskou činnost. Chybí také podpora navazujících porážek a zpracovatelského průmyslu, které zpracovávají domácí produkci. O moc lépe na tom v současné době nejsou ani chovatelé jatečné drůbeže a nosnic, kde dochází k dlouhodobě rostoucímu tlaku na místní producenty prostřednictvím obchodních řetězců, které nakupují přebytkovou ale i rizikovou zahraniční produkci, což prokázala v minulém roce aféra se salmonelovými vejci Wozniak nebo aktuální záchyty v dovozech nekvalitního a rizikového brazilského kuřecího masa.
V této souvislosti se diskutovalo také o nastavení pravidel pro investiční podpory z Programu rozvoje venkova, které by podle něj měly směřovat především na podporu živočišné výroby a speciálních rostlinných komodit, které mají pozitivní vliv na kvalitu půd, zadržování vody a rozvoj venkovských oblastí. Nové nastavení pravidel by však současně mělo sledovat cíl snižování administrativní zátěže zemědělsky hospodařících subjektů, ke kterému se Ministerstvo zemědělství přihlásilo.
Představenstvo AK ČR bylo informováno o vymezení odborného zaměření a činnosti viceprezidentů, jmenovalo novým tajemníkem AK ČR Ing. Jana Doležala, který převezme pozici po končícím Ing. Martinu Fantyšovi, a projednalo a schválilo úpravy a změny personálního zabezpečení chodu Úřadu AK ČR vyplývajících z výsledků voleb i ze sdílených úvazků. Důraz bude i nadále kladen na stabilitu, efektivnost a udržitelnost vlastního hospodaření komory. Představenstvo AK ČR také jednohlasně podpořilo přestěhování Úřadu AK ČR Praha do nových kancelářských prostor – do jiného budovy stávajícího areálu, kontaktní adresa tak zůstane beze změny. Stěhování je podloženo pragmatickými i ekonomickými důvody a uskuteční se pravděpodobně začátkem května. Členská základna o něm bude blíže informována.
Zařazeno v Ekonomika a politika, Zemědělství, Zemědělství