KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Lov na nehonebních pozemcích – prase divoké

02/03/17

Lov na nehonebních pozemcích – prase divoké 27. 2. 2017 Informace k lovu na nehonebních pozemcích. V poslední době se stává problémem působení škod některými druhy živočichů na nehonebních pozemcích. Největší problémy a škody způsobuje prase divoké. Jde zejména o rozryté pozemky, pobořené ploty, rozbité dveře u chat a v některých případech i poranění nebo […]

Lov na nehonebních pozemcích – prase divoké

27. 2. 2017

Informace k lovu na nehonebních pozemcích. V poslední době se stává problémem působení škod některými druhy živočichů na nehonebních pozemcích. Největší problémy a škody způsobuje prase divoké. Jde zejména o rozryté pozemky, pobořené ploty, rozbité dveře u chat a v některých případech i poranění nebo usmrcení psů.

Ministerstvo zemědělství proto vydalo metodické sdělení orgánům státní správy myslivosti, aby v co nejkratší době reagovaly na žádosti o povolení lovu na nehonebních pozemcích.

Pokud nastane situace, kdy je třeba omezit nebo trvale regulovat početní stav prasete divokého, může povolit lov na nehonebních pozemcích orgán státní správy myslivosti (podle § 41 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon“). Provedením lovu orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do chatových a zahrádkářských osad. U zvěře lze povolit lov i mimo dobu lovu.

Nehonebními pozemky se (ve smyslu § 2 písm. e) zákona) rozumí pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území. Dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti (podle § 17 odst. 2 zákona).

Kdo může požádat?

Vlastníci nehonebních pozemků, popřípadě jejich nájemci (pachtýři).

Jaké jsou náležitosti žádosti?

Žádost musí splňovat jen obecné náležitosti, musí z ní být (podle § 37 odst. 2) patrné:

kdo je činí,
které věci se týká,
co se navrhuje,
označení správního orgánu, jemuž je určeno,
podpis osoby, která podání činí.

Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování (podle § 19 odst. 3).

V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede tato osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Kdo rozhoduje o žádosti?

O žádosti o povolení lovu na nehonebních pozemcích rozhoduje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je orgánem státní správy myslivosti.

Rozhodnout o povolení lovu na nehonebních pozemcích může i z moci úřední, tedy bez žádosti.

Řada obecních úřadů obcí s rozšířenou působností má na svých webových stránkách popsán postup povolení lovu na nehonebních pozemcích v rámci popisu tzv. „životních situací“.

Lze využít povolení i k lovu jiných živočichů?

Ano, lze je využít pro povolení lovu jakéhokoli živočicha (s výjimkou živočichů, kteří jsou lovnou zvěří, je k tomu třeba též výjimky podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Kromě prasete divokého jde v praxi např. o zdivočelé holuby nebo nutrii říční.

Výše uvedený postup je vhodné využít u zavlečených živočichů.

Doporučení vlastníkům nehonebních pozemků

V některých případech je důvodem výskytu prasete divokého na nehonebním pozemku odhazování potravy, skladování ovoce v chatkách či kůlnách, ponechání spadaného ovoce na zahradě apod. Základní prevencí je tedy neponechávat dostupnou žádnou stravu, za kterou by prase divoké docházelo.

Doporučení chovatelům psů – zejména společenských

V místech, kde se vyskytuje prase divoké, je vhodné psa nepouštět na volno. Prase divoké, jak samec – kňour, tak i samice – bachyně, včetně mladé zvěře mohou psa poranit nebo usmrtit.

zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR »

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.