Informace z jednání představenstva AK ČR – 25. ledna 2017 v Praze
Informace z jednání představenstva AK ČR, které se konalo 25. ledna 2017 v Praze Hlavním tématem jednání byla chystaná reforma Společné zemědělské politiky po roce 2020, kterou v současné době připravuje Evropská komise. Od 1. února odstartuje tak zvaná veřejná konzultace, která by měla ve druhé polovině roku vyústit v poziční dokument. Z něj vznikne […]
Informace z jednání představenstva AK ČR, které se konalo 25. ledna 2017 v Praze
Hlavním tématem jednání byla chystaná reforma Společné zemědělské politiky po roce 2020, kterou v současné době připravuje Evropská komise. Od 1. února odstartuje tak zvaná veřejná konzultace, která by měla ve druhé polovině roku vyústit v poziční dokument. Z něj vznikne první podoba reformy, ke které budou připravována nařízení definující rámcovou podobu SZP 2020. Agrární komora ČR s Potravinářskou komorou ČR, Zemědělským svazem ČR, Iniciativou zemědělských a potravinářských podniků a dalšími partnery opětovně připravuje zahájení činnosti tzv. Konsorcia zemědělských a potravinářských podniků, které vydefinuje společné priority a bude ve spolupráci s ministerstvem zemědělství připraveno zpracovat společnou pozici s cílem prosadit podobu rámec českého zemědělsko-potravinářského sektoru odpovídající národním potřebám Společné zemědělské politiky po roce 2020. Největší rizika pro české a moravské zemědělce představuje především zastropování plateb pro větší podniky, snížení či úplné zrušení dotací na produkci a transformace investičních podpor v tak zvané finanční nástroje, které přesunou kapitál od zemědělců k bankovním ústavům, tlak na další environmentální funkce, řešení klimatických výzev a podobně. Hlavním rizikem odklonů EU od produkce ve prospěch krajinného hospodaření pak je ztráta soběstačnosti ve výrobě potravin, které se však světově stávají stále více strategickou surovinou.
Na téma reformy SZP hovořil ve svém vystoupení také náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč. Zdůraznil, že s odchodem Velké Británie z Evropské unie, přijde rozpočet EU přibližně o 14 % příjmů. Evropská komise tak bude hledat úspory, což se reálně může promítnout i do finální podoby reformy Společné zemědělské politiky a směrů jejího financování. Napříště bude kladen důraz především na vývoj a výzkum, boj proti klimatickým změnám, generační obměnu v zemědělství, zatraktivnění venkovského prostoru, aby nedocházelo k jeho vylidňování, a stále větší tlak je na zjednodušení dotačních podpor a snižování administrativní zátěže. Naopak odklon se dá očekávat od přímých plateb, na které byly zemědělci zvyklí z I. Pilíře SZP a nevratných investičních podpor z pilíře druhého. První pilíř může být částečně rozpuštěn do uvažovaného III. Pilíře, který by měl sloužit k pojištění zemědělců vůči tržním výkyvům a dalším dopadům porovnávaným vůči průměru referenčního období.
V příští měsících tak bude podle Sekáče probíhat tvorba národní pozice České republiky vůči nadcházející reformě, o které bude kromě zemědělské veřejnosti jednat také s partnery v rámci Evropské komise. První nástin pozice již zaslalo ministerstvo zemědělství Spolkové republiky Německo, kde se mimo jiné hovoří o vzdělávání a osvětě v boji proti obezitě a také regulaci trhu se zemědělskou půdou. Tvorba vyvážené pozice České republiky a hledání koaličních partnerů v rámci Evropské unie tak bude patřit mezi hlavní priority rezortu v roce 2017.
Mezi témata ministerstva v tomto roce bude patřit také příprava marketingového fondu. Podle Viery Šedivé, náměstkyně pro Sekci potravinářských výrob, jsou přípravné práce pro spuštění fondu v plném proudu. Vyjasněny mají být některé legislativní záležitosti týkající se statutu a postavení fondu včetně způsobu jeho financování. Očekává se, že do Fondu by přispívali prvovýrobci, zpracovatelé a maloobchod, přičemž konkrétní odvody je ještě nutné stanovit. Otázkou je také forma zapojení státu.
Petr Jílek, zástupce sekce zemědělských komodit, zahraničních vztahů a ekologického zemědělství představil některé legislativní novinky, které platí od nebo začnou platit v roce 2017. Od března by měla fungovat podpora pro chovatele drůbeže, formou opatření pro dobré životní podmínky v chovech drůbeže. Pro tento dotační titul je připraveno zhruba 350 milionů korun. Chovatelé hospodářských zvířat mohou využít také vratku spotřební daně pro minerální oleje spotřebované v živočišné výrobě. O vratku si mohou chovatelé zažádat zpětně od 1. 1. 2016.
Martin Šebestyán hovořil o harmonogramu vyplácení dotací v roce 2017 a o zjednodušení Společné zemědělské politiky, které by mělo přinést snížení administrativní zátěže. Upozornil na pravděpodobné výkyvy kurzu koruny v tomto roce a v příštích několika letech, což by mohlo zásadním způsobem snížit objem finančních prostředků.
V průběhu jednání se diskutovalo také o komoditní problematice. Cena obilovin zůstává stabilní, i když pod dlouhodobou cenovou úrovní. Cena řepky na světových trzích vytrvale stoupá, prolomila hranici 420 € za tunu, přičemž průběh letošní zimy v Evropě neslibuje dobrou úrodu ozimů, a to včetně řepky. Zároveň došlo v Evropě k poklesu osevních ploch řepky o 17 %, což přispěje ke zvýšené poptávce zpracovatelů. Pěstitelé cukrové řepy se připravují na podzimní ukončení režimu kvót, po kterých by mohlo dojít k významnému rozkolísání trhu. Stejně jako pěstitelé řepky se obávají zákazu moření osiva neonikotinoidy, které v prvních třech letech platnosti zákazu vybraných účinných látek naopak vedlo k nadužívání substitučních pesticidů, zvýšeného objemu agrotechnických prací a ke snížení výnosů.
Situace v produkci mléka stále není optimální, několik měsíců v řadě je cena zemědělských výrobců v ČR nejnižší v Evropské unii. Problém chovatelé vidí v nevyváženém potravinovém řetězci, ve kterém zemědělci tahají za kratší konec. Cena na pultech, stejně jako cena, za kterou do obchodů dodávají mlékárny, se totiž za posledních několik měsíců znatelně zvýšila. Svou negativní roli měla i podhodnocená úroveň zveřejňované průměrné ceny vyplývající ze špatně nastavené metodiky statistického zjišťování výkupní ceny mléka. Cena vepřového masa se v posledních měsících stabilizovala, nicméně sektor stále stagnuje, i vzhledem k tomu, že řada podpor dorazila k chovatelům pozdě. Snížil se proto počet prasniček a vzhledem k podfinancování výroby jsou ohroženy investice a tím i další rozvoj sektoru. V drůbežím mase a vejcích se sice podařilo dodatečně chovatele podpořit a některé tak zachránit před krachem, stále však kvůli nekalým praktikám obchodních řetězců a predátorským dovozům ze zahraničí nedochází ke stabilizaci sektoru.
Představenstvo v průběhu dalšího programu projednalo informace k hospodaření AK ČR za rok 2016 a 2017, záležitost zvýšení členských příspěvků pro centrální úřad s cílem posílit finanční nezávislost komory, přípravu předsněmovních diskuzí, seminářů a dalších projektů a zároveň většinou hlasů schválilo roční smluvní spolupráci s významným komerčním partnerem.
V rámci příprav volebního sněmu, který bude 16. března v Olomouci byly projednány výsledky primárních voleb ve sněmovnách, ujasněny některé nepřesnosti kandidátek a nominace viceprezidentů do voleb. Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman v této souvislosti oznámil, že se nebude na XXV. Sněmu AK ČR, konaném dne 16. března v Olomouci, znovu ucházet o znovuzvolení do této funkce. „Svému nástupci předávám Agrární komoru ve velmi dobré kondici, ve stabilizovaném a efektivním personálním a finančním stavu. Jsem přesvědčen, že za uplynulé tříleté volební období odvedla Agrární komora ČR velký kus práce, který výrazně pomohl postavení českého zemědělství a posílil jeho prosperitu i z hlediska budoucího období,“ uvedl prezident Toman.
„I přes tyto úspěchy a vysoký rozpočet kapitoly zemědělství, stále přetrvávají problémy, se kterými si bude muset nové vedení AK ČR poradit. Jde například o stále nepříliš účinnou a nesystematickou ochranu domácího trhu nebo vysoký vývoz zemědělské suroviny a dovoz zpracovaných výrobků,“ řekl prezident Toman a doplnil: „Jsem samozřejmě připraven jako prezident Potravinářské komory ČR i nadále se zemědělci a Agrární komorou ČR úzce spolupracovat, ať už v otázce zneužití významné tržní síly obchodními řetězci, nebo ve vyhledávání nových exportních příležitostí a jejich podpory a dalších otázkách.“
K otázkám voleb nového vedení AK ČR bude do Prahy na pondělí 6. února 2017 svoláno mimořádné jednání představenstva.
Ing. Jiří Felčárek, 25. ledna 2017, Praha
Zařazeno v Ekonomika a politika, Zemědělství
