2015: Klimatická změna vloni citelně zasáhla naše životní prostředí

29. 11. 2016 – V loňském roce se na českém životním prostředí doposud nejvýrazněji projevily jevy, které přináší změna klimatu. Nebývalé sucho poškodilo nejen zemědělství a zásobování vodou, ale také spolu s extrémními vedry způsobilo nárůst smogových situací. Loňské životní prostředí tak vyhodnocuje čerstvá Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2015, kterou každoročně vydává MŽP a její rezortní organizace CENIA. Zprávu včera schválila vláda.

“Stav životního prostředí se v roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem nezhoršil, a to i přes rychlý ekonomický růst a s ním související růst průmyslové a stavební výroby, zvyšování celkové spotřeby energie a přepravních výkonů v osobní i nákladní dopravě. To je relativně pozitivní. Na druhou stranu se životní prostředí ani nijak zásadně nezlepšilo. Navíc nás zasáhlo nebývalé sucho spojené s pokračující změnou klimatu. Vývoj teplotních a srážkových podmínek vedl k rozvoji půdního a hydrologického sucha, které mělo vliv na všechny složky životního prostředí,” komentuje závěry zprávy ministr životního prostředí Richard Brabec.

Hlavní sdělení zprávy

Klimatická změna: Loňský rok byl ve znamení sucha. MŽP se projevům klimatické změny intenzivně věnuje.

V roce 2015 postihla ČR historicky významná epizoda sucha, která vrcholila v polovině srpna a negativně ovlivnila všechny složky životního prostředí. Sucho se tak výrazně projevilo na podnormálním stavu podzemních vod, vydatnosti pramenů a významně ovlivnilo zemědělství i hydroenergetiku (zásobování obyvatelstva vodou výrazněji neovlivnilo). Do budoucna můžeme očekávat, že tento trend bude pokračovat. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) a jejích předběžných údajích o oteplení planety, bude rok 2016 zřejmě nejteplejším v historii od počátku měření koncem 19. století.

MŽP v boji proti suchu provádí rozsáhlá legislativní opatření, připravuje komplexní strategie a velká finanční podpora na boj se suchem míří z evropských i národních fondů. Jen z OPŽP 2014 – 2020 má MŽP pro tuto oblast připraveno 7 mld. korun. „Klimatická změna s sebou přináší 2 extrémní hydrologické jevy – povodně a sucho. Zásadním problémem je, že problematiku sucha na rozdíl od povodní v ČR nikdo v minulosti neřešil. Jsme tak neskutečně tlačeni časem. Navíc patří Česká republika mezi evropské státy, které mají velmi omezené množství disponibilních zdrojů vody na jednoho obyvatele. Na sucho se tak musíme připravit ve všech směrech a bohužel to může také hodně stát,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec. Více k boji MŽP se suchem např. na tomto odkazu.

K boji se suchem pomůže také Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Ten MŽP předloží vládě do konce tohoto roku. „Jde o klíčovou strategii v oblasti adaptace na změnu klimatu, která se zvláště v ČR projevuje v podobě extrémních teplot, sucha nebo naopak přívalových dešťů a povodní,“ doplňuje ministr Richard Brabec. Více např. na tomto odkazu .

Ovzduší: Zlepšuje se mírně, ale pomalu

Emise znečišťujících látek do ovzduší, které způsobují kardiovaskulární a respirační potíže nebo způsobují rakovinu, od roku 1990 setrvale klesají, mezi roky 2014–2015 u nich došlo k více než 2 % úbytku. Klesají i emise skleníkových plynů, v roce 2014 poklesly v meziročním srovnání o 3,7 % a byly tak o 36,7 % nižší než v roce 1990.

I přes dlouhodobý pokles vypouštěných znečišťujících látek však kvalita ovzduší na území ČR není vyhovující. Týká se to především oblastí s překročenými imisními limity, mezi které patří zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. V roce 2015 došlo oproti roku 2014 k navýšení vyhlášení počtu smogových situací v důsledku vysokých koncentrací přízemního ozonu ze 2 na 25 dní. Významný vliv na vývoj koncentrací přízemního ozonu mělo právě mimořádně teplé léto roku 2015.

Od 1. ledna 2017 začne platit novela zákona o ochraně ovzduší, která umožňuje rychlejší pohotovost a vyšší flexibilitu při vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací a také zcela nově umožní prokazovat spalování nezákonného paliva díky kontrolám domácích topenišť přímo v domácnostech. „Novela zákona ochraně ovzduší znamená úlevu tisícům obyvatel ČR, žijícím v bezprostřední blízkosti těch, kteří zamořují své okolí, naše ovzduší a zejména dýchací soustavy svých sousedů prachem a rakovinotvornými látkami, již od začátku roku 2017. Od nového roku bude možné zkontrolovat, čím tito notoričtí čmoudilové topí. Tyto kontroly samozřejmě nebudou znamenat žádné násilné vlamování do domácností a budou probíhat dnes dle platného zákona o kontrole,” dodává k tomu ministr Brabec. Více o nové legislativě najdete zde.

Půda: Zemědělská půda stále mizí pod zástavbou, od roku 2017 ji budeme více chránit před vodní erozí

Celková výměra zemědělského půdního fondu ČR stále klesá. Za posledních patnáct let z něj zmizelo 67,9 tis. ha, což představuje 1,6 % území ČR. Zemědělskou půdu zabírají především zastavěné a ostatní plochy, dále také vodní plochy a lesy. Na druhou stranu narůstá plocha luk a pastvin a klesá výměra orné půdy, což je z pohledu protierozní ochrany, ochrany kvality vod i zachování biodiverzity pozitivní zprávou. Zároveň je alarmující, že vloni bylo na území ČR potenciálně ohroženo 47,3 % zemědělské půdy vodní erozí a 18,0 % větrnou erozí. V návaznosti na novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, připravuje MŽP tzv. protierozní vyhlášku s účinností od jara 2017. Od roku 2020 by se díky ní mělo do ochranného režimu před erozí zařadit 35 % zemědělské půdy, nyní je v něm asi 12 %.

Odpady: Roste produkce odpadů, týká se to i obalů. Stále jsme rájem skládkařů.

V letech 2009 – 2014 celková produkce odpadů stagnovala, v minulém roce došlo k jejímu výraznějšímu navýšení o 16,6 % oproti roku 2014 (32 028,4 tis. t), na čemž se odráží nejvíce stavební činnost (65, 1 % vyprodukovaných odpadů je ze stavebnictví). Produkce komunálních odpadů nadále stagnuje.

Materiálové využití odpadů roste (83,2 % z celkové produkce odpadů v roce 2015). Nejčastějším způsobem jejich likvidace je skládkování (8,6 % v roce 2015), jehož podíl na celkové produkci odpadů se však snižuje.

V nakládání s komunálními odpady je to naopak – převažuje skládkování (47,4 % v roce 2015 – téměř 1 % pokles od r. 2014), jeho podíl na celkové produkci komunálních odpadů ale dlouhodobě klesá. Materiálově se využívá jen 35,6 % komunálních odpadů.

Produkce obalových odpadů roste, v roce 2015 bylo vyprodukováno 1 084,8 tis. t odpadů (nárůst bezmála o 85 tis. t oproti r. 2014) z obalů, na druhou stranu však dochází i ke zvyšování míry recyklovaných odpadů z obalů.

Postupné snižování skládkování a úplný zákaz do r. 2024 přinese nový odpadový zákon, který spolu s novým zákonem o výrobcích s ukončenou životností v současné době projednává Legislativní rada vlády. Skládkování je v 21. století nemorální a navíc jsou skládky časovanou ekologickou bombou. Skládky negativně přispívají i ke klimatickým změnám a za třicet čtyřicet let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy i podzemních vod. Více na: http://www.mzp.cz/cz/news_160505_zakon_odpady.

Od obalů nám částečně uleví novela obalového zákona, kterou aktuálně projednává Sněmovna. „V České republice to v praxi znamená, že od roku 2018 budou povinně zpoplatněny tzv. lehké plastové tašky od 15 do 50 mikronů, tzn. ty, co jsou dnes v potravinových řetězcích nejčastěji za 1kč. Jednotná cena nebude zákonem stanovena, tu si obchodníci určí sami, stejně jako to udělali velké obchodní řetězce před několika lety. Zpoplatnění se nebude týkat mikrosáčků, do kterých se v obchodech balí například pečivo, zelenina nebo uzeniny,“ komentuje změny v novele zákona ministr Brabec. Více k novele zákona najdete zde.

Financování ochrany životního prostředí

ČR čím dál tím výrazněji investuje do ochrany životního prostředí. V posledních dvou letech se MŽP v čele s ministrem Brabcem podařilo zachránit 18 miliard, které bychom kvůli nečinnosti předchozích vlád byli nuceni letos vracet do Bruselu. Zejména právě díky investicím do životního prostředí prostřednictvím evropských fondů rostly v loňském roce výdaje do životního prostředí.

V roce 2015 pokračoval růst investic na ochranu životního prostředí, a to o významných 27,8 % na 40,1 mld. Kč. Výdaje na ochranu životního prostředí ze státní pokladny proto vzrostly v roce 2015 o 12,2 % na 43,1 mld. Kč a z územních rozpočtů o 32,5 % na celkových 44,9 mld. Kč. Z programového období OPŽP 2007–2013 byla do konce roku 2015 proplacena téměř celá finanční alokace (99,7 %) z celkových 4,6 mld. EUR (cca 122,9 mld. Kč), přičemž v roce 2015 to bylo rekordních 1,3 mld. EUR (cca 35,2 mld. Kč) z prostředků EU. V již uzavřených výzvách navazujícího OPŽP 2014–2020 bylo do konce roku 2015 zaregistrováno 1 138 projektových žádostí v hodnotě 0,5 mld. EUR (cca 12,8 mld. Kč).

Zpráva o ŽP v roce 2015 (PDF, 11 MB)

Petra Roubíčková
tisková mluvčí MŽP

zdroj: Ministerstvo životního prostředí »