KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Ochrana pohody zvířat – welfare

16/10/16

Převzato z eagri.cz

Ochrana zvířat proti týrání je společenským i odborným tématem, které má své etické aspekty a speciální odbornou náplň. Aktuální informace zde uvedené navazují na zveřejňovaný soubor, vydávaný každoročně Státní veterinární správou již od r. 1994, jako informační bulletin SVS „PROGRAM OCHRANY ZVÍŘAT“

Dnem 1. 1. 2013 nabyla účinnosti novela zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat proti týrání”), která přináší řadu změn na úseku ochrany zvířat proti týrání.

pesZákon na ochranu zvířat proti týrání,který vychází z mezinárodních předpisů vydaných Radou Evropy a Evropským Společenstvím, ukládá všem osobám v České republice chránit zvířata před týráním a zakazuje všechny formy propagace týrání zvířat. Orgánům ochrany zvířat, tedy Ministerstvu zemědělství, příslušným státním orgánům (např. Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu zdravotnictví), včetně Akademie věd ČR, Státní veterinární správě (SVS) a obcím, bylo uvedeným zákonem uloženo tuto činnost vykonávat, koordinovat, vyhodnocovat a předkládat návrhy k nápravě nebo ke změně a úpravě předpisů. Vrcholným orgánem ochrany zvířat v ČR je Ministerstvo zemědělství, které řídí výkon státní správy. Ministr zemědělství má pro tuto činnost zřízen jako poradní orgán Ústřední komisi pro ochranu zvířat (ÚKOZ).

Účelem právních předpisů na úseku ochrany zvířat proti týrání je ochrana všech zvířat za různých podmínek a činností, které s nimi provádí člověk v souvislosti s jejich chovem.

Ochrana zvířat je v současnosti zakotvena v řadě právních předpisů. Tento soubor právních předpisů je tak rozsáhlý, že je účelné jej členit na dvě oblasti, a to na tzv. přímou a nepřímou ochranu zvířat proti týrání. Přímá ochrana zvířat proti týrání zahrnuje ochranu zvířat vymezenou právními předpisy, které vymezují, zakazují a postihují činnosti považované za týrání zvířat. Nepřímá ochrana zvířat proti týrání zahrnuje ochranu zvířat, kterou vymezují předpisy upravující zacházení se zvířaty a ochranu jejich pohody a zdraví. Jedná se o předpisy, jejichž hlavním cílem není ochrana zvířat proti týrání, ale které svým obsahem přesto k ochraně zvířat přispívají. Výčet těchto předpisů je uveden v záložce „Právní předpisy ČR”

Hlavním důvodem novelizace zákona na ochranu zvířat proti týrání je:

  • adaptovat právní řád České republiky na nařízení Rady (ES)
    č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování a
  • implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.

Podle čl. 30 nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009
o ochraně zvířat při usmrcování nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se tedy ode dne
1. ledna 2013. Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání zavádí ustanovení, která zajišťují plnění povinností stanovených nařízením. Čl. 26 tohoto nařízení hovoří o přísnějších vnitrostátních předpisech. Návrh novely tuto možnost využívá a upravuje rozsáhleji ochranu zvířat při usmrcování v ustanovení § 5f až § 5i. Tato ustanovení vycházejí z dosavadní právní úpravy, nepřinášejí tedy pro adresáty právní úpravy nové povinnosti nebo nové náklady. 

Další cíle novelizace zákona na ochranu zvířat proti týrání jsou:

  • transpozice čl. 6 směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat,
  • snížení administrativní zátěže pořadatelů veřejných vystoupení a obcí tím, že budou zrušeny řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení,
  • zjednodušení právní úpravy zrušením řádů ochrany zvířat při chovu,
  • zavedení institutu akreditace školicích pracovišť s cílem zvýšení úrovně kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání,
  • zavedení nové sankce zákaz chovu zvířat a propadnutí týraného zvířete nebo zabrání týraného zvířete s cílem efektivně zabránit chovateli v dalším týrání zvířat,
  • upřesnění právní úpravy zvláštního opatření podle § 28a zákona na ochranu zvířat proti týrání, především umísťování týraných zvířat do náhradní péče.

Dále novela zákona obsahuje formulační úpravy, zejména zpřesnění stávajících ustanovení zákona a doplnění některých nových:

  • navrhují se úpravy a doplnění související s aplikací zákona na ochranu zvířat proti týrání v praxi, které mají odstranit některé výkladové a aplikační nedostatky tohoto zákona
  • upřesňuje se například právní úprava zabezpečení péče o zvíře, které je ohroženo tím, že by mohlo být uzavřeno v bytě bez zajištění potřebné péče
  • dochází k upřesnění některých sankčních ustanovení a k doplnění chybějících
  • doplnění a upřesnění sankcí v souvislosti s prodejem zvířat v obchodech, kdy v souvislosti s novelou občanského zákoníku, která v roce 2011 přinesla prodloužení záruční doby u zvířat z 6 týdnů na 2 roky, je otázka řádného chování prodejců zvířat důležitá
  • je nutné zohlednit při provádění ochrany zvířat také poznatky získané za dobu platnosti zákona na ochranu zvířat proti týrání, proto na základě vyhodnocení a přezkumu účinnosti právní úpravy dochází např. ke zrušení školení k označování psů tetováním.

paragrafOsoba, která týrala nebo utýrala zvíře, může být postižena podle zákona na ochranu zvířat proti týrání nebo podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. O tom, který právní předpis se použije, rozhoduje závažnost deliktu. Méně závažné případy jsou postihovány podle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Závažnější případy týrání zvířat a utýrání zvířat jsou postihovány podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Je třeba zdůraznit, že osoba, která úmyslně utýrá zvíře, může být potrestána odnětím svobody na 6 měsíců až 3 léta nebo zákazem činnosti. Jestliže tato osoba utýrá více zvířat, může být potrestána odnětím svobody na 1 rok až 5 let. A dále osoba, která utýrá zvíře nebo která ho týrá zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem nebo surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, se dopouští trestného činu týrání zvířat (nikoliv trestného činu poškozování cizí věci). Zvířatům je tak poskytována ochrana prostřednictvím trestného činu „týrání zvířat“ a trestného činu „zanedbání péče o zvíře z nedbalosti“. Trestný čin „týrání zvířat“ je upraven v § 302 trestního zákoníku a trestný čin „zanedbání péče o zvíře z nedbalosti“ je upraven v § 303trestního zákoníku.

Zákon na ochranu zvířat proti týrání upravuje sankce a sankční řízení v části Správní delikty. V případě porušení povinností stanovených tímto zákonem bude fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, postižena za správní delikt. Fyzická osoba bude postižena za přestupek. Zákon na ochranu zvířat proti týrání umožňuje uložit následující pokutu:

  • penízedo výše 50 000 Kč (jedná se o případy, kdy nedojde k narušení tělesné integrity zvířete, především v případech porušení povinnosti vést zákonem stanovené evidence, o případy úniku zvířete, apod.),
  • do výše 200 000 Kč (u méně závažných případů týrání zvířat),
  • do výše 500 000 Kč (u závažnějších případů týrání zvířat, které ale nedosahují závažnosti trestného činu).

K oblasti ochrany zvířat se vztahuje článek 11 Listiny základních práv a svobod. Tento článek v odstavci 1 zakotvuje právo vlastnit majetek jako jedno ze základních občanských práv a rovnost vlastnictví bez ohledu na jeho subjekt. K právu vlastnit majetek patří také právo vlastnit zvířata.

Již několik měsíců se připravuje nový občanský zákoník. Původně se v občanském zákoníku nacházela formulace „Živé zvíře není věc. Ustanovení o věcech se na zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze živého tvora.“ Nově navržená formulace by měla být uvedena v § 494 a znít „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“ Nový občanský zákoník s touto formulací bude účinný až od 1. ledna 2014.

krávyZatím podle stále platné právní úpravy je zvíře věc a jako s takovou je s ním nakládáno. Tak je stanoveno v dosud platném ustanovení § 118 zákona
č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a nic na tom nemění ani ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Zvíře je předmětem řady právních vztahů, kdy je s ním zacházeno obdobně jako s jinými věcmi (je možno je vlastnit, obchodovat s ním apod.). Ze zákona na ochranu zvířat proti týrání však plyne, že zvíře má oproti jiným věcem odlišné postavení. Preambule zákona na ochranu zvířat proti týrání přiznává zvířeti specifické postavení, postavení živého tvora, kterého je třeba chránit, respektovat jeho potřeby a věnovat mu pozornost.

Ve vztahu k právu vlastnit majetek obsahuje i novela zákona na ochranu zvířat proti týrání určitá omezení. Zvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k uvedené osobě mladší 15 let rodičovskou odpovědnost. Dále nesmí zvíře být darováno nebo prodáno osobě, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena bez souhlasu jejího opatrovníka. Chovatelem druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči může být pouze fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba; je-li chovatelem takového zvířete právnická osoba, musí stanovit osobu starší 18 let, jíž bude svěřena péče o zvíře.

Dále článek 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod obsahuje zákaz zneužití vlastnického práva na újmu jednotlivce nebo obecného zájmu. Vlastnictví zvířete by tedy nemělo být zneužíváno na újmu práv druhých. Takovým zneužitím vlastnictví by mohlo být například, kdyby někdo nechal záměrně vnikat svoje chovaná zvířata na sousední pozemky nebo je vědomě nechal unikat, aby obtěžoval své sousedy. V případě zvířete skutečně platí, že vlastnictví zavazuje. Vlastnictví zvířete zavazuje k tomu, aby mu byla poskytována řádná péče a přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb. Zvíře nesmí být týráno.

Listina základních práv a svobod v článku 12 odst. 1 stanoví, že obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Dále článek 12 Listiny základních práv a svobod upravuje případy, kdy jsou zásahy do nedotknutelnosti obydlí možné. Definice pojmu obydlí není v Listině uvedena. Lze však dovodit, že obydlím je jakýkoli krytý prostor, na který má osoba vlastnický nebo jiný užívací titul. Ochranu obydlí je nutné respektovat zejména v souvislosti s výkonem dozoru podle § 25 zákona na ochranu zvířat proti týrání. Tato ustanovení sice obsahují právo vstupovat tam, kde je zacházeno se zvířaty, ale to neznamená, že by tím byla prolomena ústavní nedotknutelnost obydlí.

Orgánům SVS bylo zákonem na ochranu zvířat proti týrání uloženo provádění dozoru nad dodržováním povinností vyplývajících z uvedeného zákona a předpisů s touto problematikou souvisejících (např. veterinární zákon, zákon o krmivech, zákon o myslivosti, zákon o ochraně krajiny a přírody).

Odbornou činnost péče o pohodu a ochranu zvířat proti týrání, zejména metodické řízení dozoru a výkon dozoru ve vyhrazených případech, pravidelné hodnocení činnosti, předkládání opatření a odborných návrhů provádí v rámci SVS odbor ochrany zdraví a pohody zvířat – oddělení péče o pohodu zvířat. Dozor vykonávají úřední veterinární lékaři příslušných krajských veterinárních správ a Městské veterinární správy.