KIS Jihomoravský kraj
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihomoravského kraje

Myslivecká statistika 2015/2016 – rekordy bez radosti

27/09/16

Převzato z myslivost.cz

Zveřejněné statistické údaje objektivně uvádí současnou situaci v oblasti lovné zvěře, která je charakterizovaná stále se zvyšujícími stavy spárkaté zvěře, výrazným snižováním stavů zvěře drobné a vzestupem predátorů.
 Jako podklad pro výše uvedené grafy a hodnocení byly použity údaje Českého statistického úřadu za rok 2015 (Základní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře – 2015 na stránkách www.czso.cz).
Základní údaje o honitbách
Celková výměra honiteb se v roce 2015 oproti roku 2014 zvýšila o 5109 ha, počet honiteb však klesl 5792 (snížení o 12 honiteb). Počty loveckých psů se prakticky v porovnání s rokem 2014 nezměnil (celkem evidováno 31 223 loveckých psů v roce 2015 oproti 31 312 psům v roce 2014). Nejpočetnější skupinou zůstávají ohaři, jejichž počet oproti roku 2014 vzrostl (11 204 / 2014 oproti 11 340 / 2015). Pokud se týká držitelů loveckých lístků, jejich počet meziročně klesl na 92 014 (snížení o 233 osob).
 
Výsledky mysliveckého hospodaření
Každoroční obsáhlá statistika o lovu zvěře, zazvěřování a jarních kmenových stavech k datu 31. března následujícího roku přináší velké množství čísel, které však ve skutečnostech, týkajících se reálných stavů zvěře v honitbách, jejich pohlavnímu a věkovému členění, úhynům zvěře a poměru mezi plánem lovu a jeho realizací nepřináší mnoho použitelných informací. Jako příklad lze uvést u „ubývající“ zvěře srnčí plán lovu na rok 2015 ve výši 140 371 ks, přičemž skutečný lov v roce 2014 byl pouze 100 348. Realizace plánu lovu v roce 2015 pak byla 99 828 ks.
Starou bolestí je plnění plánovaného lovu podle pohlaví. Skutečný lov u srnců se vzhledem k plánovanému lovu srnců podařilo splnit na téměř 86 %, ve skutečnosti však ulovení srnci činili 47 % z celkového lovu srnčí zvěře. Nad těmito čísly bychom se měli zamyslet!
Pro hodnocení vývojových trendů v početních stavech zvěře lze za nejpoužitelnější statistický údaj považovat skutečný celkový lov jednotlivých druhů zvěře. Z údajů o skutečném odstřelu zvěře vychází také připojené grafy, zachycující vývoj lovů v uplynulých desetiletích.
 
Zvěř jelení
Opět nový rekord – 23 978 ulovených a evidovaných kusů jelení zvěře. A dokonce překročený plán v lovu laní (o 1208 ks) a kolouchů (o 2412 ks)! Plán lovu jelenů byl splněný na 93 %.
Tato čísla by měla zaručovat pokles celkových stavů jelení zvěře a mírně nesplněný plán lovu jelenů by mohl dávat naději, že snad někteří jeleni alespoň trochu zestárnou a nebudeme všechny lovit v I. a II. věkové třídě. Jen pro uvědomění si souvislostí – vzhledem k historickým údajům představuje tento lov 1330 % lovu v roce 1924, 432 % lovu v roce 1958, resp. 193 % lovu v roce 1978! Znovu připomínám, že tolik jelení zvěře nikdy na území českých zemí nežilo. Královská jelení zvěř si zaslouží i šlechetný přístup k jejímu obhospodařování – snížit početní stavy a upravit pohlavní a věkovou strukturu této zvěře.
 
Zvěř daňčí
Také rekord – 18 968 ks – dává tušit, že se po praseti divokém objevuje další, již nyní v mnoha oblastech téměř kalamitní druh spárkaté zvěře. Plánovaný lov byl překročený ve všech kategoriích daňčí zvěře – lov daňků splněný na 102,5 %, danělek na 126 % a daňčat na 146 %.
Kromě nárůstu škod, především v zemědělství, se v mnoha honitbách objevuje negativní tlak vysokých populačních hustot daňčí zvěře vzhledem k srnčí zvěři, která v těchto lokalitách daňčí zvěři ustupuje.
Z historického pohledu jsou současné lovy daňčí zvěře o 639 % vyšší než v roce 1924 a o 100% vyšší než v roce 2000.
 
Zvěř mufloní
Sice i u muflona představuje lov roce 2015 – 9495 ks – nejvyšší historický úlovek, dosažený na území ČR, nicméně od roku 2008 se roční úlovky této zvěře pohybují v rozmezí 9019 ks v roce 2008 až po současných 9495 kusů v roce 2015 – tedy v rozmezí 476 ulovených kusů této zvěře za rok.
Vzhledem ke kvalitě české mufloní zvěře lze považovat stabilizaci početních stavů pod hranicí 10 000 kusů ročně lovené mufloní zvěře za akceptovatelné maximum.
 
Zvěř srnčí 
Roční úlovek 99 828 ks srnčí zvěře je pouze o 520 kusů nižší než v úlovek v roce 2014, což dává naději, že mírný sestupný trend počtu lovené srnčí zvěře v letech 2008 až 2014 nebude mít další výrazné pokračování.
Taktéž u srnčí zvěře je nutné roční úlovek ve výší kolem 100 000 ks považovat za optimální – vždyť v celé historii lovu srnčí zvěře byl úlovek vyšší než 100 000 dosažený pouze osmkrát, a to sedmkrát v posledních patnácti letech a jednou v roce 1978.
I u srnčí zvěře je nutné se zaměřit na nápravu v pohlavní skladbě populací, neboť poměr pohlaví nad 1:2,5 ve prospěch srn je v mnoha honitbách považovaný za chovatelsky správný! Již v úvodu zmíněná realizace lovu srnců v roce 2015 (lov srnců představoval 47 % celkového lovu!!!) však tuto nežádoucí skutečnost pouze dokladuje.
 
Zvěř černá
A znovu rekord – historicky nejvyšší úlovek 185 496 ks divokých prasat a žádná změna v populační hustotě této zvěře. Zvyšující se lovy divokých prasat a současně i zvyšující se stavy této zvěře v honitbách dávají tušit, že lov této zvěře odstřelem zřejmě nebude řešením populační exploze, probíhající v posledních letech.
Ze statistiky zjistitelný odchyt 652 ks černé zvěře tvoří 0,38 % z celkového úlovku. Přitom tolik již bylo o významu odchytu mladé černé zvěře napsáno a předneseno na odborných seminářích i při neformálních jednáních, ale výsledek odchytu dokladuje nechuť myslivecké veřejnosti využít tyto sice nepopulární, ale vysoce účinné metody lovu.
Zvyšující se populační hustota černé zvěře, to nejsou jenom zvyšující se škody na zemědělských pozemcích a v poslední době i na lesních kulturách, ale zvyšuje se také nebezpečí vypuknutí nebezpečných nákaz (Aujezskyho choroba, africký mor prasat) a nezanedbatelné jsou také přímé kontakty s lidmi či havárie, způsobené stále častějšími migracemi této zvěře přes dopravní cesty, dálnice nevyjímaje.
 
Sika japonský a sika Dybowského
I u této zvěře představuje lov 14 541 ks zvěře siky historicky nejvyšší úlovek. Rozdíl mezi plánovaným lovem (6761 ks) a skutečným lovem je více než 115 %. Šíření této zvěře – téměř výhradně se jedná o siku japonského – probíhá úspěšně dál, a to navzdory vysokým škodám, které tato zvěř způsobuje i skutečnosti, že se aktivně kříží s jelenem evropským. Ochrana původní zvěře před nepůvodními, uměle importovanými druhy by měla být prioritou mysliveckého hospodaření, zvláště v případech, kdy dochází k mezidruhovému křížení a degradaci genofondu původní zvěře. V lokalitách s trvalým výskytem jelena siky východního musí státní správa myslivosti trvat na účinném snižování stavů této zvěře, nikoliv přihlížet postupnému šíření siky do nových lokalit, kde je ihned uplatňována myslivecká klasika – laně se neloví!
 
Zajíc polní
Rekord nejsmutnější – úlovek 36 181 zajíců je nejnižším úlovkem (pokud nepočítáme záplavový rok 1997) v historii lovu zajíce na území Čech a Moravy. Při pohledu na dnešní ohromné lány polí s technickými plodinami, stále výkonnější zemědělskou techniku a vysoce účinné pesticidy nemá drobná zvěř – a zajíc je jejím nejvýznamnějším představitelem – téměř žádnou šanci. I když myslivci nenesou na této smutné situaci žádnou vinu, bylo by velmi dobré zvážit, zda skutečně musíme pořádat hony na těch několik posledních zajíců, kteří ještě v honitbách jsou.
 
Bažant obecný 
U všech druhů drobné zvěře dochází k postupnému mizení divokých populací, které jsou v případu bažanta obecného „úspěšně“ nahrazovány voliérově odchovanou a v různém časovém odstupu před lovem vypouštěnou farmovou bažantí zvěří. Od roku 2010 se roční úlovky bažantí zvěře pohybují v rozmezí 430 až 520 tisíc kusů, z nichž absolutní většina pochází z voliérově odchovaných a vypuštěných bažantů. Problémem lovu uměle odchovaných a následně vypuštěných bažantů začíná být v mnoha případech etika lovu, kdy je lovena pozdě vypuštěná a nevyspělá bažantí zvěř. V místech s výskytem divokých populací by se uměle odchovaná bažantí zvěř vůbec neměla vypouštět.
 
Kachny 
Úlovek 255 tisíc kachen v lovecké sezóně 2015 odpovídá úlovkům, které jsou u této zvěře dosahovány od roku 1990. Zcela dominantní druhové postavení má kachna divoká, evidované úlovky poláka velkého a poláka chocholačky tvoří společně 0,3 %.
I v případě úlovků kachny divoké je nutné poukázat na skutečnost, že podíl uměle odchovaných a následně ulovených kachen se každoročně oproti úlovku divokých kachen zvyšuje se všemi negativy, které do populací volně žijící zvěře farmová (a tudíž částečně domestikovaná) zvěř přináší. Stejně jako u bažantí zvěře, tak i u kachen se bohužel zvyšuje počet loveckých akcí s problematickou etikou odstřelu.
 
Liška obecná
A jsme opět u rekordního úlovku – v roce 2015 bylo uloveno 83 932 lišek. V době, kdy klesá počet myslivců, myslivecká populace stárne a není již tak ochotná trávit mrazivé noci na posedech, zástřelné za lišky se neplatí, liščí kožešina je bezcenná, při letní čekané na srnce a celozimní čekané na divočáky si šanci úlovku nezkazíme ránou na lišku – a přesto je úlovek lišek historicky nejvyšší. Je celkem jasné, že tohoto úlovku nebylo dosaženo aktivitou lovců, nýbrž zcela jednoznačně přemnoženou populací tohoto predátora v honitbách (i na nehonebních pozemcích – městské populace).
Po 13 letech bez vztekliny je situace kritická – na vzteklinu pozitivní lišky jsou v Polsku (v těsné blízkosti Ostravy), Slovensko již o statut země prosté vztekliny také přišlo a pozitivní liška byla ulovena opět blízko hranic s ČR (Orava). Kromě vztekliny je liška vektorem trichinelózy a alveokokózy/echinokokózy. A samozřejmě je liška nejvýznamnějším predátorem drobné zvěře včetně tetřevovitých. Takže nechť je úlovek lišek v letošním roce minimálně stejně vysoký!!
 
Výskyt dalších druhů zvěře a jejich lov 
Mírné zvýšení úlovků vykazuje oproti roku 2014 jezevec lesní o 474 ks, naopak úlovky kuny lesní a kuny skalní poklesly o 469 ks.
Zajímavými údaji jsou počty havranovitých, kdy ze statistiky za rok 2015 vyplývá, že bylo v honitbách ČR evidováno 34 128 ks vrány obecná (uloveno 2134 ks), bylo evidováno 98 861 strak (uloveno 12 784 ks), ale bylo také evidováno 50 759 ks krkavce velkého (uloveno na výjimku 10 ks). Predační tlak krkavce velkého sehrává velmi negativní roli v lokalitách s výskytem zbytkových populací tetřevovitých, ale stejně aktivně se zapojuje tento druh do predace zbytkových populací zajíců, koroptví a bažantů.
Vzestupný trend mají také populace invazních druhů, a to především psíka mývalovitého, kde oproti roku 2014 došlo k dalšímu navýšení úlovků na 1943 ks.
 
Zveřejněné statistické údaje objektivně uvádí současnou situaci v oblasti lovné zvěře, která je charakterizovaná stále se zvyšujícími stavy spárkaté zvěře, výrazným snižováním stavů zvěře drobné a vzestupem predátorů.
Řešení stavů spárkaté zvěře je zatím plně v kompetenci myslivců, obdobně jako snižování stavů lišek, invazních druhů a havranovitých (s výjimkou krkavce – zde bude nutná odborná diskuze). Stavy drobné zvěře odpovídají stavu (resp. devastaci) zemědělské krajiny ve smyslu „Země přinášej zisky“. Biologický či dokonce ochranářský pohled na zemědělskou krajinu je v nedohlednu. A s ním i osud drobné zvěře.
Jako podklad pro výše uvedené grafy a hodnocení byly použity údaje Českého statistického úřadu za rok 2015 (Základní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře – 2015 na stránkách www.czso.cz).
 
Dr. Pavel FOREJTEK
Středoevropský institut ekologie zvěř
Brno-Wien-Nitra