Evropou se šíří nebezpečná virová nákaza skotu
Evropou se šíří nebezpečná virová nákaza skotu V Praze dne 18. 8. 2016 – Evropou se šíří nebezpečná virová nákaza – nodulární dermatitida skotu. V loňském roce byla nákaza potvrzena v Řecku, kam byla zavlečena z Turecka. Jednalo se o první potvrzený výskyt nemoci v Evropě. V dubnu letošního roku se rozšířila do Bulharska a […]
Evropou se šíří nebezpečná virová nákaza skotu
V Praze dne 18. 8. 2016 – Evropou se šíří nebezpečná virová nákaza – nodulární dermatitida skotu. V loňském roce byla nákaza potvrzena v Řecku, kam byla zavlečena z Turecka. Jednalo se o první potvrzený výskyt nemoci v Evropě. V dubnu letošního roku se rozšířila do Bulharska a Makedonie a následně i do dalších zemí balkánského poloostrova. Nákaza rychle postupuje a hrozí její zavlečení i do dalších zemí včetně České republiky. Státní veterinární správa (SVS) proto situaci bedlivě sleduje a připravuje se na možnost zavedení preventivní vakcinace. Nákaza není přenosná na člověka, může však způsobit citelné ztráty chovatelům skotu.
Začátkem letošního června byla nodulární dermatitida skotu potvrzena v Srbsku a Kosovu, v červenci také v Albánii a Černé Hoře. Odborníci odhadují rychlost jejího šíření na zhruba 30 kilometrů denně.
Vůči nákaze známé ve světě také pod anglickým názvem Lumpy Skin Disease či zkratkou připomínající známý halucinogen (LSD) je vnímavý hlavně skot, méně zebu a buvol indický. V postiženém stádě onemocní zhruba 5 – 50 % zvířat. Úhyny zpravidla nepřesahují 10 %. Největší ztráty představuje pokles užitkovosti zvířat (dojivosti), zmetání březích zvířat, ztráta kondice zvířat a znehodnocení kůže nemocných zvířat. Původcem onemocnění je virus příbuzný s ovčími neštovicemi, který je přenášen krev sajícím hmyzem. Přenos onemocnění je možný i kontaktem mezi zvířaty a prostřednictvím krmiva nebo vody kontaminované (znečištěné) slinami z infikovaných zvířat. Inkubační doba je zpravidla 4 až 14 dnů (maximálně 28 dnů) a počáteční klinické příznaky jsou charakterizovány horečkou, slzením, nosním výtokem a hypersalivací (zvýšené slintání). V další fázi se objevují charakteristické noduly (boule) na kůži na různých částech těl zvířat.
Vědecký poradní orgán EU – EFSA (European Food Safety Authority – Evropský úřad pro bezpečnost potravin) – doporučil na základě studie provedené pod tlakem šířící se nákazy plošnou preventivní vakcinaci skotu na nepostižených územích. Dle stanoviska této organizace by vakcinace musela být v ohrožených oblastech provedena dříve, než se na nich nákaza objeví. Je-li vakcinace provedena u většiny vnímavých zvířat na dostatečném území, pak je možno utrácet pouze zvířata, u nichž se objevily klinické příznaky. Tato opatření jsou minimálně stejně účinná k zabránění dalšího šíření nákazy, jako stávající legislativou předepsaná likvidace všech vnímavých zvířat v ohnisku. Preventivní vakcinaci v současné době zahájilo Chorvatsko.
ČR na červencové radě ministrů zemědělství v Bruselu spolu se zhruba tuctem dalších zemí podpořila požadavek vznesený Rakouskem vůči Evropské komisi na přizpůsobení legislativy nové nákazové situaci a novým poznatkům.
S ohledem na současnou situaci je nutné, aby byly kroky jednotlivých států koordinované a tím byla zajištěna účinnost a efektivita přijímaných opatření. Proto se ve dnech 8. – 9. září 2016 sejde k tomuto tématu v Sofii ministerská konference, které se zúčastní jak zástupci zemí EU, tak i ministři některých třetích zemí. Situací se bude na svém jednání 30. srpna 2016 zabývat také Ústřední nákazová komise ministerstva zemědělství.
Mgr. Petr Pejchal
E: mluvci@svscr.cz
Zařazeno v Zemědělství
