K naplnění cílů agrární politiky je nezbytná vzájemná diskuse s odbornou veřejností
K naplnění cílů agrární politiky je nezbytná vzájemná diskuse s odbornou veřejností Agrární komora České republiky přivítala novoroční vyjádření ministra zemědělství Mariany Jurečky zveřejněné prostřednictvím ČTK a dalších médií, ve kterém jako jednu z hlavních svých priorit vidí schválení plánu státní agrární politiky do roku 2030. Plán státní agrární politiky se odvíjí od materiálu pro […]
K naplnění cílů agrární politiky je nezbytná vzájemná diskuse s odbornou veřejností
Agrární komora České republiky přivítala novoroční vyjádření ministra zemědělství Mariany Jurečky zveřejněné prostřednictvím ČTK a dalších médií, ve kterém jako jednu z hlavních svých priorit vidí schválení plánu státní agrární politiky do roku 2030. Plán státní agrární politiky se odvíjí od materiálu pro jednání vlády ČR pod názvem „Strategie ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 2030“.
Tato „Strategie“ navazuje na dřívější dílčí odvětvové koncepce a Agrární komora již měla možnost vznést k ní své připomínky. Nicméně, rádi bychom touto cestou přispěli také do veřejné diskuze na toto téma.
Jednoznačný přínos této vize spočívá v přenesení záměrů do konkrétních koncepčních opatření s cílem stabilizovat zemědělství a zpracovatelský průmysl, ale i lesnictví, vodní hospodářství či rozvoj venkova. Souhlasíme s tím, že je potřeba posílit konkurenceschopnost těchto odvětví a jejich výrobní i nevýrobní funkce, tedy péče o půdu, o krajinu, o vodní zdroje, vytváření nových pracovních míst na venkově s produkcí kvalitních a zdravotně nezávadných potravin. Tento záměr a ambice posunout celý sektor na úroveň moderních a vyspělých agrárních soustav zejména členů bývalé EU-15 má rozhodně podporu Agrární komory ČR.
Přesto je nezbytné a potřebné zdůraznit některé postřehy. Tím primárním je fakt, že musíme vycházet z již dnes nastaveného kontextu nové Společné zemědělské politiky EU na období 2014 – 2020. Jinými slovy, již stanovené směry pro přímé platby i pro Program rozvoje venkova umožňují pouze drobné korekce ze strany jednotlivých členských zemí. To stejné platí pro Program rozvoje venkova, kde je závazný Programový dokument, tedy de facto rozvojová koncepce nejen pro oblast zemědělství samotnou, ale i oblast potravinářství, lesního a vodního hospodářství, rozvoje venkova, ochrany životního prostředí a ochrany přírodních zdrojů. Otázkou je, jakými nástroji lze tento zásadní trend dnes měnit.
K dispozici tedy zůstávají především nástroje na národní úrovni – národní podpory a nástroje Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, které se naštěstí postupně rozšiřují a naplňují své funkce a poslání.
Cíle zaměřené především na rozvoj produkčního zemědělství a podpory zejména v oblasti živočišné výroby a citlivých komodit, mezi které bychom ostatně přivítali také zařazení brambor a chmele, musí být ale v každém případě podloženy analýzami potřeb praxe. Národní podpory by se tak měly orientovat především na odvětví primárně s vyšší zaměstnaností jako je právě chov skotu, prasat, či drůbeže a speciálních odvětví rostlinné výroby jako jsou zmíněné ovocnářství a zelinářství, ale také bramborářství, chmelařství, školkařství, květinářství a mnohé další. Oceňujeme avizovanou motivaci zemědělců k nákupu nových stád, ploch ovocných sadů či zelinářských ploch, nicméně musí na ni navazovat o odbytu produkce, abychom se ještě více nestali jen levným výrobcem suroviny pro zahraniční zpracování, což se dnes, bohužel, již děje.
Problém s odbytem v zemědělském sektoru se ukázal především v loňském roce dílem zásluhou ruských sankcím, konce režimu mléčných kvót, ale i zásluhou extrémního sucha. V této souvislosti jsme MZe navrhli řadu opatření, která měla pomoci změkčit tyto dopady v podobě propadu cen mléka, ztrát v důsledku sucha, či v podobě krize s odbytem vepřového a drůbežího masa a vajec. V první větě děkujeme za vše odpracované. V druhé větě je nezbytné sdělit, že i přes znalost procedur a náročnost administrativy, běží veškerá tato činnost ve zpomaleném režimu. Pomoc je účinná v případě dobrého nastavení opatření, jako jsou námi navržené programy kvality mléka, či rozšíření programů dobrých životních podmínek hospodářských zvířat, ale zároveň také v umění tato opatření převést v konkrétní a rychlou pomoc plynoucí do jednotlivých provozů.
Ministerstvo zemědělství se tak avizováním dalších podpůrných opatření chytá tak trochu do vlastních pastí, protože hodlá rozpracovat mnoho úkolů, aniž by své starší závazky dokázalo uzavřít.
Rozhodně je třeba podporovat protierozní opatření a správné hospodaření na půdě, ideálně v celém kontextu včetně řešení problému sucha a retence vody v krajině. Komplexní hospodaření s půdou a vodou v krajině nemá totiž význam jen pro zajištění dostatečného množství vody pro zemědělské, lesní ale i vodní hospodaření, ale také pro koloběh vody v krajině, včetně jejího dalšího využití například pro rekreaci i jiné účely. Na našem území se v Jesenické oblasti sbíhají tři evropská hlavní rozvodí a ne nadarmo se Česká republika nazývá střechou Evropy. Měli bychom tedy s tímto přírodním darem mnohem lépe hospodařit a využívat ho pro českou krajinu a samozřejmě také zemědělskou produkci.
Trochu diskutabilní jsou podle našeho názoru ministrem zmíněné demonstrační farmy zaměřené na nejnovější techniku a technologie. Domníváme se, že pokrok jde v dnešní době ve všech sektorech tak dopředu, že nelze zavádět všechny technické a technologické novinky jen na několika vybraných místech. Mnohem raději bychom zde viděli výrazně užší provázanost praxe na střední školy a univerzity tak, aby mladí lidé měli v procesu svého vzdělávání dostatek příležitostí a možností seznámit se s každodenním i sezónním průběhem zemědělských provozů. Tuto úlohu v minulosti účinně plnily především školní statky, které jsou dnes v kompetenci krajů a jichž, bohužel, výrazně ubylo. Jsme přesvědčeni, že navázáním užší spolupráce s kraji, potažmo zemědělskými školami se zamýšlené demonstrační farmy vybavené nejnovější technikou mohou rekrutovat právě ze školních statků. Do skutečné praxe by pak absolventi těchto škol šli více a důkladněji připraveni. Vyšší úroveň, nazvěme to v tomto případě „garantovaným vzděláním“, by pak zároveň mohla sloužit i pro nastavení podmínek pro hospodaření s dostatečnou zodpovědností vůči krajině, pro přiznání živnosti, pro výrobu potravin a jejich uvádění na trh, apod. Daleko raději bychom přivítali podporu pilotních projektů šetrného hospodaření na půdě a s vodou (například využívání kapkových závlah) v těch regionech, které jsou v rámci ČR nejvíce postiženy suchem. Ukázka a efektivnost takového hospodaření by se tak mohla stát modelem pro další zemědělské podniky v těchto oblastech a přispět tak ke komplexnímu zlepšení stavu půdy i zlepšení využívání vodních zdrojů. Jako Agrární komory ČR tak nabízíme další intenzivní spolupráci ve všech oblastech resortu, s cílem pomoci dalšímu rozvoji českého zemědělství, potravinářství a venkova.
Více informací:
Ing. Dana Večeřová, ředitelka marketingu a komunikace
tel.: 296 411 184, 602 704 859
e- mail: vecerova@foodnet.cz
Internet: http://www.akcr.cz
Adresa: Počernická 96/272, Praha 10 – Malešice, 108 03
